Evropské akcie v pátek ztrácely druhý den v řadě, dolů je vedl technologický sektor

Evropské burzy krvácely druhý den v řadě a regionální Stoxx Europe 600 má za sebou nejhorší týden od loňského června. Investoři sledují průběh výsledkové sezóny a zvažují, jestli akciové zisky nepřecenily skutečné výsledky firem.
Britský FTSE odepsal 1,21 %, francouzský CAC 40 1,08 % a německý DAX 1,47 %. Všechny sektory indexu Stoxx Europe 600 zakončily v červených číslech, nejhůře na tom byly technologie a finanční služby. Necelé procento naopak odevzdal potravinářský sektor a sektor spotřebního zboží.
Akcie ARM Holdings ztratily 4,5 % v reakci na slabý výkon technologických akcií v zámoří ve čtvrteční seanci. Cenné papíry Thales odepsaly nejvíce od září 2012 (-3,7 %) v reakci na snížení doporučení ze strany JPMorgan. Naproti tomu akcie Salzgitter zpevnily o více než 3 % poté, co na ně Citigroup vydala doporučení "koupit".
Za celý týden FTSE 100 ztratil dvě procenta, CAC 40 klesl o 2,65 % a DAX odevzdal necelá čtyři procenta.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger pracuje na plánu pomoci Ukrajině splatit některé z jejích dluhů za zemní plyn. V pátek to řekl v rozhovoru pro rakouské rádio ORF. Zároveň dodal, že "není důvod k panice" ohledně ruských dodávek plynu do Evropy.
- Stavební výroba ve Spojeném království v únoru meziměsíčně klesá o 2,8 % (odhad: -1,3 %) kvůli záplavám.
- Německé instituty ve čtvrtek revidovaly predikce a uvedly, že přebytek obchodní bilance země dosáhne 7,9 % HDP. Podle pravidel Evropské unie bude muset Německo přebytek srazit na maximálně 6 % HDP, v opačném případě bude čelit pokutám. Přebytek za rok 2013 činil 7,52 % HDP a odhad pro rok 2014 počítá s 6,80 % HDP.
- Automobilový koncern Volkswagen dodal zákazníkům v prvním čtvrtletí rekordních 2,4 milionu vozů. Meziročně se prodej zvýšil o 5,8 %. V samotném březnu pak prodej společnosti rostl nejrychleji za 14 měsíců. Volkswagen těžil hlavně z oživení poptávky v Evropě, které pomohlo překonal pokles prodeje v USA a Brazílii.
- Měny střední a východní Evropy budou podle analýzy banky Citigroup nejvíce profitovat z oživení domácí poptávky po případném zavedení programu kvantitativního uvolňování ze strany ECB. Uvedl to v poznámce klientům měnový stratég Citigroup Valentin Marinov. Dodal také, že ECB ještě více uvolní svou měnovou politiku, v červnu by měla podle něj snížit depozitní sazbu do záporu.
- Inflace v Německu v březnu nepřekvapila. Růst cen o procento je nejnižší za 3,5 roku. Meziměsíčně i meziročně spotřebitelské ceny v Německu přesně kopírovaly očekávání analytiků v anketě Reuters. Meziměsíčně tak ceny vzrostly o 0,3 %, a to i podle indexu harmonizovaného s EU. Meziročně pak CPI narostl o 1 %, podle harmonizace s EU o 0,9 %.
- Ratingová agentura Standard & Poor's zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Litvy o dva stupně na A-. Vyšší rating je podle agentury odrazem očekávání, že ekonomický růst země nadále zůstane silný a udržitelný. S&P rovněž dodala, že věří, že Litva splní veškerá kritéria pro přijetí eura a bude se moci stát členem eurozóny v roce 2015.
- Krymský parlament jednomyslně přijal novou ústavu, která tuto autonomní ukrajinský poloostrov prohlašuje za nedílnou součást Ruské federace. Informovala o tom agentura Interfax. Rusko i přes nesouhlas Západu a Kyjeva anektovalo Krym v březnu; Moskva svůj postup zdůvodňuje vůlí krymských obyvatel, kteří se v referendu vyslovili pro připojení poloostrova k Rusku.
- Podle Alaina Bokobzy ze Société Générale čeká v příštích dvou letech francouzské akcie posílení o 60 % díky ekonomickým reformám. Akciový index CAC 40 dle jeho názoru v roce 2016 dosáhne 7 000 bodů, čímž překoná historický rekord 6 922 bodů, který stanovil před čtrnácti lety.
Hlavní události minulého týdne na evropských trzích
- Bank of England ponechala hlavní úrokovou sazbu na 0,5 %. Program odkupu aktiv beze změny na 375 miliardách liber.
- Míra nezaměstnanosti v Řecku klesla v lednu na 26,7 % z upravené úrovně 27,2 % v předešlém měsíci a dostala se na nejnižší hodnotu za téměř rok. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil tamní statistický úřad ELSTAT. Řecko má nejvyšší nezaměstnanost v eurozóně. Její míra v lednu více než dvojnásobně překonávala průměr eurozóny, který v únoru činil 11,9 %. Statistiky se objevily v den, kdy Řecko poprvé po čtyřech letech vrátilo na dluhopisové trhy a prodalo na nich pětileté dluhopisy.
- Moskva nabídne svou ropu a plyn jiným zájemcům, pokud se Západ v reakci na ukrajinskou krizi od ruských energetických dodávek odstřihne. Na čtvrteční konferenci v Berlíně to podle agentury Reuters prohlásil ruský vicepremiér Igor Šuvalov. Evropská unie považuje za jednu z klíčových podmínek své energetické bezpečnosti nezávislost na ruském plynu a ropě, především východoevropské členské země se ale prozatím bez těchto ruských surovin zcela neobejdou.
- Řecko: Spotřebitelské ceny v březnu meziročně klesají o 1,3 %.
- Slovinsko: Průmyslová výroba v únoru klesla o 0,7 % meziměsíčně a 1,1 % meziročně.
- Tempo růstu spotřebitelských cen ve Francii v březnu mírně zvolnilo. Index meziročně vzrostl jen o 0,6 %, čekalo se 0,7 % po únorových 0,9 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %, analytici predikovali 0,6 % stejně jako v únoru. Podle harmonizované metodiky Evropské unie inflace zpomalila na 0,7 % meziročně z 1,1 % v únoru (odhad: 0,8 %) a meziměsíčně ceny rostly o 0,5 % v souladu s odhady.
- Francie: Průmyslová výroba v únoru meziměsíčně roste o 0,1 % (odhad: +0,2 %), meziročně klesá o 0,8 % (odhad: -0,3 %).
- Itálie: Průmyslová produkce v únoru klesá o 0,5 % meziměsíčně (odhad: -0,2 %), meziročně roste o 0,4 % (odhad: +0,7 %).
- Parlamentní shromáždění Rady Evropy zbavilo Rusko do konce roku hlasovacích práv.
- Ceny domů v eurozóně se v závěru loňského roku vrátily k poklesu navzdory pokračujícímu hospodářskému oživení. Statistický úřad Eurostat ve čtvrtek oznámil, že ceny se ve čtvrtém čtvrtletí snížily proti předchozím třem měsícům o 0,7 %. Ve třetím i druhém kvartálu přitom rostly tempem 0,4 %.
- Energetická společnost ČEZ ve čtvrtek zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Firma to oznámila všem uchazečům. Rozhodnutí ČEZ předcházela i komunikace s vládou premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), dodala firma. Vláda už dříve odmítla dát státní garance na výkupní cenu elektřiny. Rozhodnutí firma okomentovala na krátkém brífinku, který jsme sledovali živě.
- Čtvrteční návrat Řecka na dluhopisové trhy byl velmi úspěšný a poptávka byla nejméně osminásobně vyšší než nabídka. Prohlásil to místopředseda řecké vlády Evangelos Venizelos. Oficiální údaje o prodeji dluhopisů zatím vláda nezveřejnila. Agentura Reuters s odvoláním na investory napsala, že země prodala pětileté dluhopisy v objemu tři miliardy eur s výnosem 4,95 %. Řecko vydalo naposledy dluhopisy s delší dobou splatnosti před čtyřmi lety a před dvěma lety vláda restrukturalizovala svůj dluh.
- Přední německé ekonomické instituty mírně zlepšily výhled růstu německé ekonomiky pro letošní rok. Současně však varovaly, že napjaté vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem kvůli ukrajinské krizi ohrožují současný výhled a případné sankce v oblasti toku kapitálu a vývozu ropy by měly dopad na Německo i Rusko, napsala agentura Reuters.
- Evropský finanční systém je navzdory dosaženým pokrokům stále příliš křehký. Vyplývá to podle agentury DPA ze středeční zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) o globální finanční stabilitě. MMF například upozorňuje, že evropské banky se ještě dostatečně neočistily od špatných úvěrů. Celková finanční stabilita ve vyspělých zemích podle fondu výrazně zesílila, ačkoli zadlužení mnoha států zůstává příliš vysoké.
- Podle zprávy ruské centrální banky ze země masivně odtékají investice. Z platební bilance za první čtvrtletí vyplývá, že z Ruska odteklo 63,7 miliardy dolarů, o 0,7 miliardy více, než za celý loňský rok. Banka nejdříve v úterý zveřejnila číslo 50,6 miliardy, později však cifru očistila a dodala k ní 13,2 miliardy v devizových transakcích mezi bankami a centrální bankou, což podle analytiků představuje lepší obrázek o kapitálovém úprku.
- Rusko by mělo být připraveno podpořit domácí výrobu, aby nahradilo výpadky v dovozu z Ukrajiny v případě, že se Kyjev rozhodne pro zavedení obchodních restrikcí. Prohlásil to ve středu ruský prezident Vladimir Putin během jednání se členy ruského kabinetu, které se týká hospodářských vztahů s Ukrajinou po změně vlády v Kyjevě. Rusko zároveň pohrozilo, že by od Ukrajiny mohlo vyžadovat platby za ruský plyn předem. Silně zadlužené Řecko se po čtyřech letech vrací na dluhopisové trhy. Tamní vláda ve středu oznámila, že hodlá vydat dluhopisy s pětiletou splatností. Podle zdrojů agentury Reuters se emise uskuteční již ve čtvrtek a její hodnota dosáhne až 2,5 miliardy eur.
- Výnos řeckých desetiletých dluhopisů klesá pod hranici 6 % poprvé od března 2010.
- Postupné zavádění tržních mechanismů do státní podpory energetiky z obnovitelných zdrojů navrhuje v nových pravidlech Evropská komise. Země EU mají nový systém podpory prostřednictvím nabídkových řízení nejprve testovat, plně by měl být funkční od roku 2017, řekl ve středu novinářům evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Země také budou moci některé energeticky náročné společnosti vyjmout.
- Polská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 2,5 %.
- Řecko: Průmyslová výroba v únoru roste meziročně o 1,7 % (leden: +1,1 %, odhad: +0,7 %).
- Výrazné zvýšení ruské ceny na dodávky plynu pro Ukrajinu může vést k jejich přerušení a ve druhém kroku pak také k přerušení dodávek do Evropy. V rozhovoru pro server Euractiv to uvedl ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. V úterý v Bruselu jednal s evropským komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem. Ruský postup ukrajinský ministr označil za politický, bezdůvodný a vůči Ukrajině nespravedlivý.
- Obchodní bilance Spojeného království v únoru skončila v menším schodku, než se čekalo. Vykázala deficit 9,09 miliardy liber oproti konsensu 9,2 miliardy liber. Export klesl o 1,6 %, dovoz o 2,2 %.
- Britská ministryně kultury Maria Millerová podala rezignaci poté, co se minulý týden ocitla pod palbou kritiky kvůli svým výdajům.
- Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý vydal nový výhled vývoje světového hospodářství. Celosvětový růst HDP by letos podle nového odhadu měl dosáhnout tempa 3,6 %, což je sice 0,1 procentního bodu méně, než MMF odhadoval v lednu, stále však výrazně více než loňský růst o tři procenta. Příští rok by měla světová ekonomika posílit o 3,9 % v souladu s lednovým odhadem. Hospodářství eurozóny letos podle MMF vzroste o 1,2 % a v roce 2015 o 1,5 %. V lednu fond odhadoval, že letos hospodářství eurozóny vzroste o procento a v příštím roce o 1,4 %. Pro českou ekonomiku MMF odhaduje, že letos stoupne o 1,9 % po loňském propadu 0,9 %.
- Průmyslová výroba ve Spojeném království v únoru vzrostla více než se čekalo. Produkce vyskočila o 0,9 % meziměsíčně, čekalo se pouze +0,3 %. Meziroční nárůst činí 2,7 %. Produkce zpracovatelského sektoru také dalece předčila očekávání - oproti lednu vzrostla o celé procento (meziročně +3,8 %), čekal se přitom 0,3% růst po lednových +0,4 %.
- Britská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla o 0,9 %. Odhadl to v úterý nejstarší britský nezávislý ekonomický ústav National Institute of Economic and Social Research (NIESR).
- Celkový počet uchazečů o zaměstnání v České republice v březnu poklesl o 2,7 % na 608 315, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 6,5 % na 40 808 a podíl nezaměstnaných osob poklesl o 0,3 procentního bodu na 8,3 %. Údaje přineslo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
- Německá vláda se dohodla s Evropskou komisí na podmínkách, za kterých bude moci německý průmysl nadále využívat výjimku z placení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů energie. S odvoláním na vládní zdroje to oznámila agentura DPA. Podmínky dohody zatím nejsou známy.
- Ukrajina nezaplatila včas za březnové dodávky plynu z Ruska a její dluh už stoupl na 2,2 miliardy USD. Uvedl to v úterý ruský plynárenský gigant Gazprom. Zatím se odmítl vyjádřit k tomu, jaké akce proti Ukrajině podnikne. Dodávky plynu na Ukrajinu se tak znovu stávají velkým politickým problémem kvůli vážnému zhoršení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou.
- Evropská unie se kvůli ruskému zákazu na dovoz vepřového masa obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO). Uvedla to v úterý Evropská komise s tím, že ruské restrikce znamenají pro farmáře ze zemí EU výrazné ztráty a dvoustranná jednání s Moskvou zatím k ničemu nevedla. Rusko uvalilo úplné embargo na dovoz evropských prasat, vepřového a výrobků z něj na konci ledna poté, co byly v Litvě nalezeny dva kusy uhynulých divokých prasat nakažených prasečím morem. Později byly dva uhynulé kusy nalezeny také v Polsku.
- Proruští aktivisté v Doněcku v pondělí vyhlásili Doněckou lidovou republiku, která má být nezávislá na zbytku Ukrajiny. Zároveň požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby vojensky zasáhl.
- Eurozóna: Důvěra investorů dle Sentix v dubnu roste na 14,1 bodu z 13,9 bodu (odhad: 13,9 bodu).
- Průmyslová výroba v Německu zpomalila v únoru meziměsíční růst na 0,4 % z lednového tempa 0,7 %. Díky silnému vzestupu ve výrobě meziproduktů ale byl nárůst o něco vyšší, než se předpokládalo. Plyne to z pondělních údajů spolkového ministerstva hospodářství.
- Francouzská společnost Lafarge a švýcarský Holcim v pondělí oznámily plán spojení do globálního cementářského giganta. Spojená skupina s tržbami kolem 32 miliard eur bude mít závody v desítkách zemí světa, včetně České republiky. Podmínky fúze o víkendu schválily správní rady obou společností a spojení podpořili i hlavní akcionáři, sdělily firmy podle agentury Reuters.
- Nový francouzský ministr financí Michel Sapin na tiskové konferenci se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem, prohlásil, že jakákoli opatření na snížení francouzského deficitu rozpočtu, budou pocházet z ekonomického růstu a úspor a slíbil, že bude o ekonomice rozhodovat "tvrdě a odvážně".
- Člen Výkonné rady ECB Ewald Nowotny v pondělí prohlásil, že riziko deflace v eurozóně by mělo postupně pominout společně s tím, jak bude ekonomika oživovat, proto není nezbytné, aby centrální banka okamžitě zasahovala. Naznačil, že snížení sazeb je možné, ale že všechny nástroje, včetně těch nekonvenčních, bude Výkonná rada zvažovat. "Neznamená to, že k těmto opatřením okamžitě přistoupíme, spíše chceme být připraveni na všechny možnosti," řekl Nowotny.
Zdroj: Bloomberg