Měli byste vědět, co znamená tento index. A začít myslet na někdy i vzdálenou budoucnost
Demografie a technologický pokrok jsou pěkní prevíti. K tomu si připočtěme nějakou tu krizi, a výsledkem je index, o kterém v budoucnu pravděpodobně budeme slýchat stále častěji.
Graf níže zobrazuje index závislosti starých osob v jednotlivých zemích. Nejvyšší hodnotu indexu v roce 2013 mělo Japonsko (40,4), následovaly Itálie a Německo.
Graf zobrazíte v dobrém rozlišení po otevření v nové kartě nebo okně prohlížeče, případně po stažení a otevření ve fotoeditoru.
Co index vlastně popisuje? Že například na 100 Japonců v produktivním věku, kteří jsou schopni pracovat, připadá 40 Japonců starších 64 let. Je potřeba si uvědomit, že mnoho lidí v produktivním věku (15-64 let) nepracuje, protože například studují, jsou nezaměstnaní, zdravotně postižení nebo se starají o děti. Pohled na japonské statistiky zaměstnanosti odhaluje, že pouze 73 % populace v produktivním věku pracuje. Celkově to tedy znamená, že na dva zaměstnance v Japonsku připadá více než jeden důchodce. To je hrozivé číslo.
Situace v České republice je naštěstí mnohem příznivější než v Japonsku. Tuzemský index závislosti starých osob se drží pod 25, nicméně v poslední době rychle roste.
Rostoucí index závislosti starých osob znamená, že je naivní si jako mladý člověk představovat, že půjdete do důchodu v 65 letech a dostanete štědrou penzi ze státního systému. Ten je totiž financován z příspěvků pracující populace do státního penzijního systému. To znamená, že pokud si chcete udržet životní standard a odejít do důchodu v 65 letech, nemůžete se spoléhat pouze na státní důchodový systém.
