Evropské akcie ve středu spadly z pětitýdenního maxima především kvůli bankám

Britský FTSE 100 odepsal 0,25 %, francouzský CAC 40 1,51 % a německý DAX 1,69 %. Regionální Stoxx Europe 600 ztrácel přes procento a všechny sektory se pohybovaly v červených číslech. Nejlépe na tom byl sektor základních materiálů s 0,1% ztrátou, naopak síťová odvětví a banky oslabily o více než 2 %.

Negativní náladu ve finančním sektoru odstartovala zpráva o pokutě bankám HSBC, Royal Bank of Scotland a UBS ze strany britských a amerických regulátorů. Síťová odvětví vedla do červených čísel společnost Enel, jejíž zisk ve třetím čtvrtletí klesl více, než se čekalo.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Bank of England ve středu varovala, že růst spotřebitelských cen ve Spojeném království pravděpodobně v následujících šesti měsících klesne pod jedno procento. Ve svém posledním hodnocení britské ekonomiky banka uvádí: "Očekáváme, že inflace zůstane v krátkém období pod cílem, a dočasně pravděpodobně klesne pod jedno procento v následujících šesti měsících." Následně by se mělo tempo růstu cen opět zrychlovat a k k 2% cíli by se mělo přiblížit do tří let.
• Celosvětová spotřeba ropy má do roku 2040 stoupnout na 104 milionů barelů denně z loňských 90 milionů barelů, hlavně kvůli poptávce po pohonných hmotách a petrochemických produktech v rozvíjejících se zemích. K uspokojení tohoto růstu a nahrazení stárnoucích polí budou potřebné investice v objemu zhruba 900 miliard USD ročně. Uvedla to ve výhledu energetického trhu Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• Evropské úřady musejí posílit snahu o odvrácení hospodářského útlumu v regionu, protože kroky Evropské centrální banky (ECB) k podpoře ekonomiky samy o sobě nestačí. Řekl to ve středu americký ministr financí Jack Lew.
• Nový šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker brání daňové praktiky své země a domnívá se, že problém daňových rájů by vyřešila jednotná evropská daňová základna. Juncker, který byl mezi lety 1995 a 2013 lucemburským premiérem, tak poprvé reagoval na odhalení daňových praktik Lucemburska, které umožnilo vyhnout se placení daní více než 340 zahraničním firmám. "Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje," poznamenal někdejší premiér a ministr financí. "Vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly," zdůraznil. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní. "Tato situace je způsobená tím, že musíme pracovat s různými standardy. Pokud pravidla napříč Evropou nesjednotíme... toto může být výsledek," dodal.
• Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu prohlásil, že je otevřený širokému politickému dialogu se zástupci Katalánska, které 9. listopadu uspořádalo referendum o nezávislosti zakázané Nejvyšším soudem. Rajoy však dodal, že sice připouští diskuzi, o legálním referendu, které by mohlo Katalánsko odtrhnout od Španělska ale diskutovat nehodlá. "To se nemůže stát. Co bylo protiprávní před rokem, zůstává protiprávní i dnes," řekl Rajoy. "Pevně věřím, že politické problémy mže vyřešit dialog. Jakákoli diskuze se však musí odehrávat v mezích španělské ústavy," dodal.
• Členské země EU budou mít za určitých podmínek více času na doplatky do unijního rozpočtu. Změnu pravidel navrhla ve středu Evropská komise poté, co se především Británie v minulých dnech hlasitě ozvala proti tomu, že by do rozpočtu měla k 1. prosinci doplatit rekordních 2,1 miliardy eur.
• Polská centrální banka dnes snížila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Za zhoršením prognózy stojí ukrajinská krize a hospodářská slabost v eurozóně. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt Polska letos stoupne o 3,2 %. Napřesrok pak počítá se zpomalením růstu na tři procenta. Ve své předchozí červencové prognóze přitom předpokládala, že hospodářský růst v obou letech dosáhne 3,6 %, píše agentura Reuters.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie a eurozóny v září ve srovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,6 %. V srpnu naopak v obou regionech produkce průmyslu klesla. K růstu přispěla produkce kapitálového zboží a energie. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců od července do září podle organizace ILO stagnovala na 6 %, očekával se pokles na 5,9 %. Žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesly v říjnu meziměsíčně o 20 400, v souladu s odhady, v září klesly o 18 600.
• Německá vláda nepočítá s tím, že by v dohledné době kvůli ochraně ovzduší odstavila uhelné elektrárny v zemi. S odvoláním na dokumenty ministerstva hospodářství a energetiky to uvedl týdeník Die Zeit. Odstavení uhelných elektráren by podle vládních materiálů ohrozilo zásobování Německa energií a vedlo k zániku desítek tisíc pracovních míst.
• Výnos ukrajinských dluhopisů denominovaných v dolarech a splatných v červenci 2017 vyskočil o 150 bazických bodů na rekordních 17,63 % poté, co se objevily zprávy o tom, že proruští separatisté sbírají síly a chystají se znovu rozpoutat boje.
• Britskému výrobci luxusního zboží Burberry klesl v první polovině fiskálního roku očištěný zisk před zdaněním o 12 % na 152,3 milionu liber. Na výsledky měl negativní dopad oslabení poptávky v Asii a vývoj směnných kurzů.
• Šéf strategie společnosti ČEZ Pavel Cyrani prohlásil, že firma může prodat asi třetinu 700MW větrných projektů v Polsku. Firma se podle něj v hledání akvizic soustředí na nejbližší zahraničí včetně Německa. K zájmu o aktiva německého Vattenfallu se odmítl vyjádřit.
• Švédský výrobce nákladních aut Volvo se chystá propustit dalších 3 000 zaměstnanců. Propouštění je součástí plánu na zlepšení ziskovosti. Napsal to švédský list Dagens Industri. Firma má podle svých internetových stránek 110 000 zaměstnanců. Propouštění by mělo ovlivnit hlavně operace firmy ve Švédsku, dodal list s odvoláním na blíže neurčený zdroj. Firma již propustila 4 400 zaměstnanců v administrativě.
• Slovensko se v říjnu po čtyřech měsících vymanilo z deflace. Spotřebitelské ceny v zemi se v říjnu ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nezměnily, informoval ve středu slovenský statistický úřad. Vývoj byl v souladu s odhady analytiků.
• Největší německé energetické společnosti E.ON klesl za devět měsíců letošního roku zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o sedm procent na 6,64 miliardy eur. Pokles způsobily nízké velkoobchodní ceny a oslabení rublu, které mělo negativní dopad na operace firmy v Rusku, které je pro E.ON nejdůležitějším zahraničním trhem, uvádí se ve středečním prohlášení.
• Tržby z prodeje piva společnosti Pivovary Lobkowitz činily 859,6 milionu Kč, což je nárůst o 3 % meziročně. Tržby z prodeje ostatních nápojů klesly o 10,6 % na 63,8 milionu Kč. Tržby z exportu vrostly meziročně o 9,6 % na 189,6 milionu Kč.
• Energetické společnosti ČEZ klesly ve 3Q2014 tržby na 45,3 miliardy Kč (odhad: 45,8 miliardy Kč), zisk EBITDA se snížil meziročně o procento na 14,8 miliardy Kč (odhad: 14,24 miliardy Kč), očištěný čistý zisk vrostl na 4,9 miliardy Kč (odhad: 4,98 miliardy Kč). Bez očištění však čistý zisk klesl z 3,1 na 2,4 miliardy Kč.
• Ve 3. kvartálu 2014 se zisk OIBDA společnosti O2 C.R. meziročně snížil o 8 % na 4,224 miliardy Kč (očekávání: 4,299 miliardy Kč), tržby klesly o 3,2 % na 11,328 miliardy Kč (očekávání: 11,118 miliardy Kč) a čistý zisk klesl na 1,254 miliardy Kč (očekávání: 1,275 miliardy Kč).
• Regulační úřady v Británii, Švýcarsku a Spojených státech udělily pěti bankám pokutu za manipulace na devizovém trhu. Britské banky HSBC a Royal Bank of Scotland, švýcarská UBS a americké JPMorgan Chase a Citibank zaplatí celkem 3,4 miliardy dolarů. Banky JPMorgan a Citibank a jejich domácí konkurent Bank of America navíc dostaly pokutu 950 milionů dolarů od kontrolního úřadu ministerstva financí USA, protože nedokázaly zabránit pochybením svých zaměstnanců při devizových transakcích.

Zdroj: Bloomberg