Evropské akcie v pátek zdražily a v zelených číslech skončily i za celý týden

Britský FTSE 100 v pátek posílil o 0,95 %, německý DAX přidal 2,39 % a francouzský CAC 40 vzrostl o 2,21 %. V zelených číslech skončily všechny hlavní sektory s výjimkou odvětví základních materiálů. Největší zisky si připsaly akcie automobilek, bankovní tituly a cenné papíry ze stavebního odvětví.

Americká ekonomika v listopadu mimo zemědělství vytvořila 321 tisíc nových pracovních míst. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom očekávali přírůstek jen 230 tisíc míst po říjnových 243 tisících. Celková míra nezaměstnanosti v souladu s odhady stagnovala na 5,8 %, což je nejnižší úrovni od července 2008.

Více než 200 tisíc pracovních míst mimo zemědělství americká ekonomika v listopadu vytvořila již desátým měsícem v řadě, což je nejdelší taková série od roku 1994 a podporuje obecný názor, že je situace na americkém trhu stabilní a nadále se zlepšuje. Listopadových 321 tisíc nových pracovních míst je navíc největší přírůstek od ledna 2012.

Výrazně nahoru byla navíc revidována také čísla za říjen a významné úpravy se dočkala i čísla za září. V říjnu po revizi údajů americká ekonomika vytvořila 243 tisíc nových pracovních míst (původní údaj: 214 tisíc) a v září se postarala o vznik 271 tisíc nových míst (původní údaj: 256 tisíc).

"Spojené státy jsou v rámci globální ekonomiky nejhezčím domem v celém městě," řekl podle agentury Reuters Ryan Sweet, ekonom z analytického oddělení banky Moody’s. Data z amerického trhu práce podle něj stejně jako údaje o americkém HDP naznačují, že se USA nadále úspěšně brání negativnímu působení slabých ekonomik v Evropě a Asii.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 posílil o 0,3 % na 6 742,84 bodu, německý DAX přidal 1,06 % na 10 087,12 bodu, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,74 % na 4 419,48 bodu a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 za pět obchodních dní přidal 0,81 %.

Kromě páteční statistiky z amerického trhu práce investoři v týdnu pozorně sledovali čtvrteční tiskovou konferenci guvernéra Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, která následovala bezprostředně po zasedání instituce. Draghi zopakoval závazek ECB jednat a použít další, případně i nekonvenční opatření, pokud by to bylo potřeba. ECB v nových projekcích zároveň výrazně snížila predikce hospodářského růstu a inflace v eurozóně.

Reálný HDP v letošním roce v eurozóně podle nové prognózy vzroste o 0,8 %, v roce 2015 se zvýší o procento a v roce 2016 stoupne o 1,5 %. V září ECB čekala růst HDP o 0,9 % v roce 2014, o 1,6 % v roce 2015 a o 1,9 % v roce 2016. Inflace by letos v eurozóně podle ECB měla dosáhnout 0,5 %, v roce 2015 by měla vzrůst na 0,7 % a v roce 2016 by se měla zvýšit na 1,3 %.

Draghi nicméně ještě zdůraznil, že ve snížené predikci růstu cen není započítaný nedávný pokles cen ropy a že by inflace mohla krátkodobě ještě klesat, než začne mírně růst.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podnikové objednávky v Německu v říjnu ve srovnání s předchozím měsícem vzrostly o 2,5 %. Meziročně se zvýšily o 2,4 %. V září se meziměsíčně zvýšily o 1,1 % (revidováno z +0,8 %) a meziročně klesly o 0,7 % (revidováno z -1 %).
• Německá centrální banka v pátek v reakci na čtvrteční snížení výhledu růstu HDP a inflace v eurozóně ze strany ECB přistoupila ke snížení svého výhledu růstu HDP a inflace v Německu pro roky 2014 až 2016. Banka nově očekává, že se letos německý HDP zvýší jen o 1,4 %. Dosud banka uváděla, že to bude o 1,9 %. V případě inflace Bundesbank snížila výhled růstu pro letošní rok na 0,9 %. Předchozí odhad hovořil o růstu cen o 1,1 %.
• Tržby v českém maloobchodě včetně motoristického segmentu po očištění o sezónní vlivy v říjnu vzrostly reálně meziměsíčně o 1,1 %. Meziročně se tržby očištěné o vliv počtu pracovních dní zvýšily o 7,5 %, stejně jako bez očištění. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Tržby rostly v motoristickém segmentu i samotném maloobchodě. V předchozím měsíci se maloobchodní tržby meziměsíčně zvýšily jen o 0,3 % a meziročně vzrostly o 6,2 %.
• Hrubý domácí produkt (HDP) společenství zemí platících eurem se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 0,2 % mezičtvrtletně a o 0,8 % meziročně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé EU28 se HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 0,3 % a meziročně stoupl o 1,3 %.
• Rakouská centrální banka v pátek snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok na pouhých 0,7 % z dříve předpokládaných 1,9 %. Reagovala tak na slabost exportních trhů, nízké investice a slabou spotřebitelskou poptávku, informovala agentura Reuters.
• Rusko a Slovensko dnes podepsaly rámcovou dohodu, podle níž by měla Moskva v příštích 15 letech dodávat na Slovensko až šest milionů tun ropy ročně. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo energetiky.
• Nowotny (ECB): Případné QE by v Evropě nesloužilo k financování chodu jednotlivých států.
• Guvernér německé centrální banky Jens Weidmann v pátek varoval ECB před napodobováním americké verze kvantitativního uvolňování. Podle Weidmanna by pouhé převedení opatření americké centrální banky do evropského prostředí nemělo na evropskou ekonomiku kýžený dopad.
• Německý automobilový koncern Daimler v období od ledna do listopadu zvýšil prodeje luxusních automobilů Mercedes-Benz o 12 % na 1,487 milionu vozů. S předstihem tak překonal loňský celoroční rekord. Vyplývá to z pátečních údajů podniku.
• Někteří členové Evropské centrální banky (ECB) minulý týden navrhovali, aby banka svoji rozvahu navýšila o více než plánovaný jeden bilion eur. V pátek to uvedl německý list Frankfurter Allgemeine Zeiting.
• Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek obvinil Brusel ze sabotování projektu plynovodu South Stream podporovaného Ruskem. Moskva projekt tento týden ukončila, což narušuje Orbánovu strategii udržovat těsnější vztahy s Moskvou, napsala agentura Reuters.
• Ruský rubl zahájil páteční obchodování mírným poklesem, později ale výrazně posílil vůči dolaru i euru. Podle obchodníků tak ruská centrální banka opět podporuje domácí měnu prostřednictvím intervencí na devizovém trhu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podle finálních dat aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v listopadu výrazně zpomalila a ocitla se téměř na hranici stagnace. Index nákupních manažerů klesl na 50,1 bodu z říjnových 50,6 bodu. Předběžná data počítala s mírnějším poklesem na 50,4 bodu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v listopadu nečekaně roste na 53,5 bodu z 53,2 bodu v říjnu (odhad: 53 bodů).
• Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v listopadu vzrostl na 49,1 bodu z 48,8 bodu v říjnu.
• Aktivita v německém zpracovatelském sektoru podle finálních dat agentury Markit v listopadu klesala a index nákupních manažerů spadl pod padesátibodovou hranici dělící expanzi od kontrakce na 49,5 bodu z říjnových 51,4 bodu, předběžná data však počítala s propadem na stagnační hranici 50 bodů. Nové zakázky klesly nejprudším tempem za téměř dva roky a růst produkce byl nejslabší od června 2013.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se v listopadu ve Francii snížil jen na 48,4 bodu z říjnových 48,5 bodu, předběžná data počítala s mnohem větším propadem na 47,6 bodu.
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v listopadu stagnoval na říjnových 49 bodech (odhad: 49,4 bodu).
• Španělský zpracovatelský sektor v listopadu nečekaně expandoval nejprudším tempem od roku 2007. Index nákupních manažerů vyskočil na 54,7 bodu z říjnových 52,6 bodu. Na zlepšení se nejvíce podílela produkce sektoru a nové zakázky. Příchod nových firem do odvětví byl nejsilnější od dubna 2007 a firmy zaznamenaly nárůst zakázek jak doma, tak ze zahraničí.
• Rusko v rámci částečné privatizace ropného kolosu Rosněfť prodá 19,5% podíl, většinu akcií ve strategické energetické společnosti si ale ponechá. V pondělí to podle agentury TASS dala na vědomí ruská vláda. Privatizace Rosněfti se očekávala již letos, Moskva ale plány očividně kvůli krizi na Ukrajině odložila.
• Ukrajina dostane od Evropské investiční banky 150 milionů eur na modernizaci svého úseku tranzitního plynovodu, který přepravuje plyn z Ruska do Evropy. Sdělil to v pondělí ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
• Ekonomickou činnost a dopravu v pondělí v Belgii narušila další stávka, kterou v některých oblastech uspořádaly odbory jako přípravu na generální stávku plánovanou na 15. prosince. Lidé protestují proti hospodářským a sociálním reformám, které nová pravicová vláda zamýšlí kvůli podle ní nezbytným rozpočtovým škrtům.
• Bývalý polský premiér Donald Tusk v pondělí oficiálně převzal funkci předsedy Evropské rady, do které ho vybrali nejvyšší představitelé Evropské unie koncem srpna. Sedmapadesátiletý politik vystřídal Belgičana Hermana Van Rompuye, který byl 'prezidentem EU' minulých pět let.
• V Německu i přes masivní podporu obnovitelných zdrojů elektřiny rostou emise oxidu uhličitého (CO2). Je to důsledek nedokončené transformace energetiky, kdy v zemi vedle sebe funguje starý systém založený na uhelných a jaderných elektrárnách a nový systém, v němž hlavní roli hraje výroba elektřiny ze slunce a větru, řekl státní tajemník ministerstva životního prostředí Jochen Flasbarth. Podle něj je do budoucna třeba přizpůsobit celý energetický systém země potřebám obnovitelných zdrojů.
• Německý železniční dopravce Deutsche Bahn (DB) se domáhá odškodného 1,2 miliardy eur po několika leteckých společnostech, které provozovaly kartel v nákladní letecké dopravě. Státem ovládaná železniční společnost v pondělí také uvedla, že kvůli tomu podává žalobu k německému soudu.
• Evropská unie potřebuje vytvořit jednotný energetický trh, a nikoli kartel jednotlivých kupců, pokud se chce pokusit omezit závislost na ruském plynu. Uvedla to v pondělí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy. Některé evropské státy ale za ruský plyn platí více než jiné.
• Řecko navrhlo zvýšit daň z přidané hodnoty pro hotely na dvojnásobek. Snaží se tak vyhovět mezinárodním věřitelům a dokončit poslední revizi mezinárodního záchranného programu, z nějž by chtělo vystoupit do konce roku. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Spory kolem poslední revize programu přitom vyvolávají pochybnosti, zda bude Řecko schopno tento plán dodržet. Místopředseda řecké vlády Evangelos Venizelos v pondělí prohlásil, že jednání s takzvanou trojkou věřitelů by mohlo trvat ještě další dva měsíce.
• Tisíce šéfů francouzských podniků v pondělí vyšly do ulic na protest proti nadměrným daním a byrokracii, jež podle nich podkopávají tamní ekonomiku. Netradiční protesty v Paříži a Toulouse tak zahájily týden demonstrací, které organizují sdružení francouzských zaměstnavatelů, informovala agentura Reuters.
• Vývoz ruského zemního plynu do Evropské unie a Turecka klesl v listopadu proti situaci před rokem o čtvrtinu. Agentuře Reuters to v úterý sdělil nejmenovaný zdroj z odvětví. Mluvčí ruského vývozního monopolu Gazprom se ke zprávě odmítl vyjádřit. Vývoz ruského plynu klesl v listopadu na 10,5 miliardy krychlových metrů ze 14 miliard kubíků před rokem, uvedl zdroj.
• Evropská komise bude příští týden v úterý pokračovat v jednáních o plánovaném plynovodu South Stream, i když Rusko tvrdí, že projekt byl ukončen. Vyplývá to z úterního sdělení Bruselu. Rusko v pondělí oznámilo konec plánované výstavby plynovodu South Stream, který měl od příštího roku dopravovat ruský plyn do střední Evropy, aniž by křižoval území Ukrajiny.
• Rusko snížilo odhad hospodářského růstu pro příští rok. HDP podle nové zprávy klesne o 0,8 %, původně se očekávalo, že o 1,2 % vzroste. V prvním čtvrtletí příštího roku také ekonomika sklouzne do recese. Ministerstvo také snížilo predikci ceny ropy na 80 dolarů za barel z předchozích 100 dolarů za barel. Výnosy z vývozu ropy a plynu jsou klíčovými příjmy ruského rozpočtu, ceny ropy ale letos klesly o zhruba 40 %.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v listopadu klesl na 59,4 bodu (odhad: 61 bodů) z 61,4 bodu v říjnu.
• Největší britská pojišťovna Aviva se dohodla na konkrétních podmínkách převzetí životní pojišťovny Friends Life za 5,6 miliardy liber. Aviva to uvedla v úterním sdělení. Transakcí vznikne největší poskytovatel životního pojištěni na britském trhu s 16 miliony klientů.
• Největší německé energetické společnosti E.ON po rozdělení na dvě části v roce 2016 zůstanou všechny její dosavadní závazky. Nová firma, která bude provozovat konvenční elektrárny a ropný a plynárenský byznys E.ON, bude od počátku bez dluhů a získá i dostatečnou likviditu, aby byla nezávislá na finančních trzích. Zahraničním novinářům v Berlíně to v úterý řekl výkonný ředitel společnosti E.ON Johannes Teyssen.
• Podle nedávných zpráv nizozemská centrální banka v letošním roce repatriovala 122 tun zlata z newyorského Fedu. Při pohledu na graf změny stavu rezerv cizích bank držených u newyorského Fedu je zřejmé, že zatímco loni odsud převedlo pouze 5 tun Německo, Nizozemsko se letos činí o mnoho více.
• Index cen výrobců v eurozóně v říjnu meziměsíčně klesl o 0,4 %, čekal se mírnější pokles o 0,3 %. Meziročně se index snížil o 1,3 % v souladu s odhady po zářijových -1,4 %.
• Letos již pátou stávku zažívají dnes portugalské aerolinie TAP. Kvůli čtyřiadvacetihodinové protestní akci palubního personálu musely tentokrát zrušit kolem 200 letů, napsala agentura AP. TAP Portugal létá také na pražské Letiště Václava Havla. Podle jeho webu byly zrušeny čtyři úterní odpolední lety z Německa do Prahy a od rána také čtyři lety TAP opačným směrem.
• Piloti největších německých aerolinek Lufthansa nevylučují, že ještě před Vánoci uspořádají další stávku. V rozhlasové stanici SWR to v úterý řekl mluvčí odborového svazu Vereinigung Cockpit Jörg Handwerg. Piloti jsou ve stávce od pondělního poledne a jejich protestní akce skončí o půlnoci. Podle vedení Lufthansy stávka zasáhla na 150 tisíc cestujících.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb v eurozóně v listopadu klesl na 51,1 bodu z říjnových 52,3 bodu. Předběžná data počítala s tím, že index klesne na 51,3 bodu. Kompozitní index se snížil také na 51,1 bodu z 52,1 bodu v říjnu, podle předběžných dat však měl klesnout na 51,4 bodu. V pondělí zveřejněná zpráva o situaci ve zpracovatelském sektoru ukázala, že zpracovatelský sektor téměř stagnuje - index spadl na 50,1 bodu z říjnových 50,6 bodu, čekalo se přitom 50,4 bodu.
• Ukrajina zvýší dovoz plynu ze Slovenska od poloviny prosince na 40 milionů krychlových metrů denně ze současné úrovně 31 milionů kubíků. Oznámil to ve středu podle agentury Reuters mluvčí ukrajinského státního monopolu na přepravu plynu Ukrtransgaz. Ukrajina je od června bez dodávek ruského plynu.
• Podle nových odhadů prezentovaných britským ministrem financí Georgem Osbornem by míra nezaměstnanosti ve Spojeném království mohla příští rok klesnout na 5,4 %. Předchozí odhad počítal s 6,5 %. Inflace by se měla držet hluboko pod cílem na 1,2 %, ale příštích pět let by podle něj měly reálné mzdy růst rychleji než inflace. Ekonomika by měla expandovat tempem 2,4 % oproti původním odhadům 2,3 %.
• Ruská centrální banka v pondělí prodala zhruba 700 milionů dolarů, aby podpořila kurz domácí měny. Na devizovém trhu tak intervenovala poprvé od 10. listopadu, kdy umožnila volný pohyb rublu. Vyplývá to podle agentur Reuters a Bloomberg z údajů, které ve středu banka zveřejnila.
• V Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny se stala nehoda. Podle agentury Reuters to ve středu bez dalších podrobností oznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Zároveň pověřil ministerstvo energetiky, aby svolalo tiskovou konferenci. Agentura Interfax-Ukrajina uvedla, že výpadek postihl blok tři.
• Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer v rozhovoru s americkou televizí CNBC. Upozornil, že deflační tlaky v eurozóně brzdí snahu ČNB o navrácení inflace k dvouprocentnímu cíli.
• Polská centrální banka ve středu podle očekávání ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na dvou procentech. Banka již dříve signalizovala, že k dalšímu uvolnění měnové politiky by ji mohlo přimět pouze výrazné zhoršení ekonomické situace.
• Německo od příštího roku zvýší o 200 milionů eur ročně podporu zateplování budov a zavede pro takto zaměřené projekty daňové úlevy. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Bez programů na podporu energetické úspornosti by podle něj Německo nesplnilo své cíle při snižování emisí oxidu uhličitého (CO2).
• Maloobchodní tržby v eurozóně v říjnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 %, čekal se 0,5% růst po 1,2% propadu v září (revidováno z -1,3 %). Meziročně se tržby zvýšily o 1,4 %, očekávalo se +1,6% po 0,6% růstu v září. V celé Evropské unii se meziměsíčně tržby zvýšily o 0,7 % po 1,2% poklesu v září a meziročně vzrostly o 2 %.
• Index nákupních manažerů v sektoru služeb ve Spojeném království v listopadu vzrostl na 58,6 bodu z říjnových 56,2 bodu, čekal se jen mírnější růst na 56,5 bodu. Kompozitní index vzrostl na 57,6 bodu z 55,8 bodu v říjnu, čekal se růst na 56,2 bodu.
• Výnos italských desetiletých dluhopisů poprvé v historii spadl pod 2 % v reakci na zprávu, že se země chystá vykoupit od investorů krátkodobé dluhopisy.
• Aktivita v německém sektoru služeb se v říjnu výrazně snížila. Index nákupních manažerů klesl na 16měsíční minimum 52,1 bodu z říjnových 54,4 bodu, jak očekávala předběžná data. Kompozitní index spadl na 17měsíční minimum 51,7 bodu z 53,9 bodu v říjnu, podle předběžných údajů se měl snížit rovněž na 52,1 bodu. Podle pondělní zprávy se situace ve zpracovatelském sektoru výrazně zhoršila - index se zde propadl pod padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze na 49,5 bodu z říjnových 51,4 bodu.
• Podmínky v sektoru služeb ve Francii byly v listopadu nadále nepříznivé. Index nákupních manažerů dále klesá, a to na devítiměsíční minimum 47,9 bodu z říjnových 48,3 bodu, předběžná data počítala s růstem na 48,8 bodu. Kompozitní index se snížil rovněž na 47,9 bodu z 48,2 bodu v říjnu, předběžná data predikovala 48,4 bodu. Podle pondělních dat se dále zhoršily i podmínky ve zpracovatelském sektoru, kde se index propadl na 48,4 bodu z 48,5 bodu v říjnu.
• Aktivita sektoru služeb v Itálii v listopadu nečekaně výrazně zrychlila, index nákupních manažerů vyskočil na 51,8 bodu z říjnových 50,8 bodu, očekával se pokles na 50,2 bodu. Kompozitní index se zvýšil na 51,2 bodu z 50,4 bodu v říjnu, očekával se propad na 49,6 bodu. Podle pondělní zprávy agentury Markit naopak index sledující situaci ve zpracovatelském sektoru stagnoval na říjnových 49 bodech.
• Expanze sektoru služeb ve Španělsku v říjnu výrazně zpomalila. Index nákupních manažerů spadl na 52,7 bodu z říjnových 55,9 bodu, očekávalo se přitom 55,2 bodu. Aktivita se sice zvýšila, někteří respondenti průzkumu však poukazovali na slábnoucí poptávku. Tu podtrhl i nejslabší výsledek v oblasti příchodu nových firem do odvětví od října 2013. Kompozitní index klesl na 53,8 bodu z říjnových 55,5 bodu. Ve zpracovatelském sektoru podle pondělní zprávy naopak vyskočil na 54,7 bodu z říjnových 52,6 bodu.
• Francie oznámila, že deficit rozpočtu v roce 2015 bude nejspíš 4,1 % HDP. Dříve očekávala 4,3 % HDP, nyní však započítala nová úsporná opatření, s nimiž přišla, aby se vyhnula sankcím ze strany Evropské unie. V roce 2013 Francii Evropská unie dala dva roky na snížení deficitu na požadovanou hranici 3 % HDP, v říjnu však Francie potvrdila, že se jí to nepodaří a deficit rozpočtu v roce 2015 bude stále nad 4 %HDP.
• Slovenská ekonomika v letošním třetím čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy stoupla proti předchozím třem měsícům o 0,6 %. Stejným tempem rostla i v předchozím kvartálu Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnil slovenský statistický úřad. Potvrdil tak svůj dřívější odhad. V meziročním srovnání exportně orientované slovenské hospodářství ve třetím čtvrtletí zpomalilo tempo růstu na 2,4 % z 2,6 % ve druhém kvartálu.
• ECB na prosincovém zasedání ponechala základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Ruský prezident Putin ve čtvrtek vystoupil s projevem o stavu ruské ekonomiky. Zdůraznil, že ruská armáda je bojeschopná a bude bránit ruskou svobodu. Západní státy se podle něj snaží vytvořit novou železnou oponu, proti čemuž Rusko hodlá bojovat hledáním spojenců, kteří si nepletou politiku a politikaření, kteří si váží investic a volného pohybu. Evropské sankce mají za úkol podemlít ruskou ekonomiku, proto Rusko hodlá hledat příležitosti jinde.
• Projekt plynovodu South Stream z Ruska na Balkán a do střední Evropy by se nakonec mohl uskutečnit, přestože Rusko počátkem týdne prohlásilo, že jej ruší. Řekl to ve čtvrtek šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem. Moskva oznámila zrušení projektu v hodnotě 40 miliard dolarů právě kvůli nesouhlasu Bulharska, jemuž spolupráci na plynovodu s Ruskem zakázal Brusel.
• Britská centrální banka nechala ve čtvrtek svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. Od zpřísnění měnové politiky ji odrazuje nadále nízká inflace a slabá globální ekonomika, které převažují nad silným růstem domácí ekonomiky. První zvýšení sazeb očekávají analytici nejdříve na podzim příštího roku.
• Ekonomický poradce Kremlu Andrej Belousov ve čtvrtek zpochybnil poslední vládní předpověď, podle níž ruská ekonomika spadne příští rok do recese. Podle poradce obsahuje prognóza "technickou chybu", uvedla agentura Reuters. Náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Veděv v úterý oznámil, že podle nového odhadu by ekonomika v roce 2015 mohla zaznamenat pokles o 0,8 %, což by byla její první recese od globální krize v roce 2009. Pesimistický scénář na příští rok počítá podle Veděva s propadem hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta.
• Vedení německých aerolinek Lufthansa nabídlo pilotům smírčí jednání přes prostředníka k vyřešení sporu o důchodový program. Odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit (VC) kvůli sporu ve čtvrtek vyvolal už desátou letošní stávku, aerolinky kvůli ní zrušily polovinu dnešních mezikontinentálních letů. Lety na krátkou a střední vzdálenost, tedy i spojení Německa s Českem, protestní akce neovlivnila.
• Rakouská síť hobbymarketů bauMax se prodává a konečný termín pro podání závazných nabídek na koupi je stanoven na 18. prosince. Uvedl to ve čtvrtek rakouský magazín News s odvoláním na dokumenty italské investiční banky Mediobanca. Na prodej jsou údajně zejména prodejny bauMaxu v Rakousku, Česku a na Slovensku, které vytvářejí asi 70 % tržeb společnosti. Vedení firmy se ke zprávě odmítlo konkrétněji vyjádřit.
• Německé firmy se chystají zdražovat, snižovat počty zaměstnanců a omezovat vyplácení prémií. Reagují tak na zvýšení nákladů kvůli nadcházejícímu zavedení plošné minimální mzdy ve výši 8,50 eura za hodinu. Minimální mzda, která bude platit od ledna, bude mít vliv především na podniky v bývalé Německé demokratické republice, vyplývá z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Slovenský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, který podle ministerstva financí předpokládá snížení schodku veřejných financí na 2,49 % z letos odhadovaných téměř tří procent výkonu ekonomiky. Ozdravení státních financí ale bude probíhat pomaleji, než původně navrhovala jednobarevná vláda sociálních demokratů (Směr-SD) premiéra Roberta Fica.
• Británie zaplatí veškeré své dluhy z doby první světové války, které celkem činí 1,9 miliardy liber. Oznámila to ve středu britská vláda, podle níž schopnost splatit tyto dluhy lidem svědčí o dobrém stavu státních financí.

Zdroj: CNBC