Evropské akcie v pátek výrazně ztrácely a za celý týden klesly nejvíce od srpna 2011

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 2,49 %, německý DAX odepsal 2,72 %, francouzský CAC 40 oslabil o 2,77 % a jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 2,91 % na 3 067,32 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní sektory. Přes tři procenta odevzdala odvětví základních materiálů, telekomunikací a ropy a zemního plynu. Nejméně klesly realitní sektor a odvětví dopravy a cestovního ruchu, i v jejich případě však propad překročil procento.

Burzy dolů v pátek opět stahovaly klesající ceny ropy, když barel severomořského Brentu poprvé za pět a půl roku zlevnil pod 63 dolarů. Obavy, které má trh z přebytku nabídky nad poptávkou, v pátek ještě zvýšila prognóza Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která pro příští rok snížila výhled růstu poptávky po ropě o 230 tisíc barelů denně.

V pátek odpoledne zlevňovaly ropa Brent i WTI o více než jeden a půl dolaru. Barel Brentu se krátce po 18.00 SEČ prodával za 62,17 USD a ropa WTI se obchodovala za 57,98 USD za barel. Od začátku týdne ztrácí severomořská ropa Brent zhruba deset procent a je asi 45 % pod svým letošním červnovým maximem.

Příčinou stupňujícího se propadu cen ropy jsou rostoucí obavy z přebytku suroviny na světovém trhu, zvláště poté, co ropný kartel OPEC v listopadu odmítl zasáhnout proti poklesu cen omezením produkce.

Podle některých analytiků mohou ceny Brentu dál klesat, protože zásobníky se naplňují a tankerů s ropou bude na mořích stále více. Analytik Abhishek Deshpande ze společnosti Nataxis podle agentury Reuters předpovídá, že by se cena ropy mohla dočasně dostat až ke 40 dolarům za barel.

Investoři ale před víkendem prodávali také kvůli pokračující nejistotě ohledně politického směřování Řecka. Země z periferie eurozóny v úterý nečekaně ohlásila, že se prezidentské volby nebudou konat za dva měsíce, ale již za necelé dva týdny. Pokud přitom z voleb prezident nevzejde, budou svolány i předčasné parlamentní volby, ve kterých by mohli nadpoloviční většinu hlasů získat protievropské radikální strany odmítající tvrdá úsporná opatření.

Nejhorší týden za tři a půl roku

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 klesl o 6,6 % na 6 300,63 bodu, německý DAX odepsal 4,88 % na 9 594,73 bodu a francouzský CAC 40 odevzdal 7,15 % na 4 108,93 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 za pět obchodních dní klesl o 6,41 %.

Široký západoevropský index STOXX Europe 600 za týden ztratil 5,82 %, což byl jeho nejprudší pokles od poloviny roku 2011. Hodnota šesti stovek firem tohoto indexu klesla o zhruba 524 miliard dolarů, což představuje více než dvojnásobek ročního výkonu řecké ekonomiky, uvedla agentura Reuters.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu vzrostla o 0,7 % meziročně a o 0,1 % meziměsíčně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Čekal se růst o 0,6 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně. V září průmyslová výroba stoupla meziročně i meziměsíčně o 0,5 % (revidováno z +0,6 %).
• Počet zaměstnaných lidí se v eurozóně ve třetím čtvrtletí zvýšil oproti předchozímu kvartálu o 0,2 %. Ve srovnání s třetím čtvrtletím minulého roku pak počet zaměstnaných vzrostl o 0,6 %. V celé Evropské unii se zaměstnanost zvýšila o 0,3 % mezičtvrtletně a o 0,9 % meziročně. Vyplývá to ze statistiky, kterou v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat.
• Německo: Index velkoobchodních cen v listopadu klesl o 0,7 % meziměsíčně a o 1,1 % meziročně.
• Spotřebitelské ceny na Slovensku se v listopadu v meziročním srovnání stejně jako v říjnu nezměnily. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil tamní statistický úřad. Slovensko letos bylo i v deflaci, když ceny zboží a služeb mírně klesly.
• Meziroční tempo inflace v Itálii v listopadu vzrostlo na 0,3 % z 0,2 % v říjnu. Meziměsíčně nicméně spotřebitelské ceny v Itálii klesly o 0,2 % po růstu o 0,3 % v říjnu. Podle údajů neharmonizovaných s metodikou výpočtů EU se ceny v Itálii v listopadu meziročně zvýšily o 0,2 % a meziměsíčně o 0,2 % klesly.
• Francie: Běžný účet v říjnu skončil se schodkem 0,9 miliardy eur (září: -1,2 miliardy eur).
• Index spotřebitelských cen ve Španělsku v listopadu meziročně klesl o 0,4 % po poklesu o 0,1 % v říjnu. Španělsko se tak ponořilo hlouběji do deflace. Čekal se pokles indexu o 0,1 %. Meziměsíčně se ve Španělsku spotřebitelské ceny snížily o 0,1 % po růstu o 0,5 % v říjnu.
• Pokračující pokles cen ropy srazil ruský rubl k americkému dolaru v pátek na nové historické minimum. Krátce po začátku obchodování na moskevské burze se kurz ruské měny k dolaru dostal na 57,362 USD/RUB. Odpoledne ztráty rublu ještě vzrostly a kurz ruské měny se dostal až na 57,88 USD/RUB.
• Německá automobilka Volkswagen Group v listopadu zvýšila prodeje o 0,7 % na 834 800 vozů. Firma v pátek také uvedla, že od ledna do listopadu prodejcům poprvé dodala více než devět milionů vozidel. Volkswagen je tak podle svých představitelů na cestě k tomu, aby za celý rok dosáhl rekordního odbytu.
• Německý finanční ústav Commerzbank zaplatí více než miliardu dolarů, aby ukončil vyšetřování ve Spojených státech. Druhá největší banka v Německu tam čelí podezření z porušování amerických ekonomických sankcí a zákonů proti praní špinavých peněz. Tvrdí to zdroje, na které se odvolává několik finančních médií. Jednání jsou podle nich v závěrečné fázi a dohoda by mohla být oznámena v lednu.
• Italský módní dům Gucci po osmi letech opouští jeho umělecká ředitelka Frida Gianniniová. Odchod oznámil i její manžel, dosavadní obchodní ředitel značky Patrizio Di Marco. Návrhářka svou spolupráci s firmou ukončí v únoru příštího roku, o jejím nástupci se rozhodne později, oznámil vlastník módního domu, francouzská společnost Kering.
• V pátek odpoledne musel být kvůli počítačové chybě v britském celostátním středisku řízení letového provozu zcela uzavřen vzdušný prostor nad Londýnem. Všechna letadla mířící na londýnská letiště postupně přistávala, žádné stroje však nesměly odletět. Vzdušný prostor nad Londýnem měl zůstat zavřený minimálně do 19.00 (20.00 SEČ) místního času, opětovné otevření vzdušného prostoru ale nakonec bylo oznámeno již krátce po 17.00 SEČ.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německý železniční dopravce Deutsche Bahn (DB) investuje v příštích pěti letech 28 miliard eur do modernizace tratí. V pondělí to na tiskové konferenci oznámil Volker Kefer z představenstva DB. Investice mají zlepšit nabídku železniční společnosti, která se v posledních letech potýká s úbytkem zákazníků.
• Ministři financí Evropské unie v pondělí vyzvali Francii k tomu, aby přistoupila k nezbytným úsporným krokům a snížila strukturální deficit. V červnu 2013 ministři zadali Francii, aby snížila deficit o 0,8 % HDP v roce 2014 i 2015. V letošním roce se však Francii podařilo stáhnout deficit pouze o 0,1 % HDP a v příštím roce by to mělo být pouze 0,3 % HDP, což by znamenalo, že při vyhodnocení v březnu 2015 vyměří Evropská komise Francii pokutu.
• Monopolní ruský vývozce plynu Gazprom založí dceřinou firmu pro výstavbu podmořského plynovodu do Turecka. Řekl to v pondělí mluvčí ruského podniku Sergej Kuprijanov. Turecko se má podle nejnovější strategie Moskvy stát novou tranzitní zemí pro přepravu plynu do Evropské unie a nahradit v této roli Ukrajinu.
• Ministři financí eurozóny v pondělí podle informací agentury Reuters oznámí Itálii, že musí snížit strukturální deficit o 0,5 % HDP oproti současnému odhadu úspory 0,1 % HDP. Pro zemi to tak bude znamenat další úsporná opatření.
• Přibližně 2 000 projektů za celkem asi 1,3 bilionu eur je na seznamu investičních akcí, které by mohly být realizovány v rámci nedávno oznámeného investičního plánu Evropské komise. Materiál připravila pracovní skupina zástupců komise, Evropské investiční banky (EIB) a členských zemí. O investičním plánu, spojovaném se jménem předsedy komise Jeanem-Claudem Junckerem, budou v úterý v Bruselu diskutovat ministři financí členských zemí osmadvacítky.
• Rusko obnoví dodávky zemního plynu na Ukrajinu ve čtvrtek. Agentuře Reuters to v pondělí řekl mluvčí ukrajinského monopolu pro přepravu plynu Ukrtransgaz. Rusko dodávky zastavilo za vleklé politické krize mezi oběma státy v polovině června, a to kvůli sporům o ceny a nezaplacené účty.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v prosinci výrazně zvýšila. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix. Dodala, že za růstem důvěry zřejmě stojí očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) v brzké době zahájí rozsáhlé nákupy cenných papírů.
• Tempo růstu francouzské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalí na pouhých 0,1 %. Předpověděla to v pondělí francouzská centrální banka. Ve třetím čtvrtletí se francouzský hrubý domácí produkt zvýšil o 0,3 % po poklesu o 0,1 % v předchozích třech měsících. Francie je druhou největší ekonomikou v eurozóně po Německu.
• Ekonomika eurozóny zažívá masivní útlum. Prohlásil to člen Výkonné rady ECB a zároveň šéf rakouské centrální banky Ewald Nowotny na konferenci ve Frankfurtu.
• Zaměstnanci distribučního střediska amerického internetového obchodu Amazon v hesenském Bad Hersfeldu vstoupili do stávky. V tiskové zprávě o tom v pondělí informoval odborový svaz Verdi, podle kterého protestní akce potrvá přinejmenším do dnešní půlnoci. Odbory chtějí stávkou v předvánoční obchodní špičce zvýšit tlak na Amazon ve sporu o pracovní a platové podmínky zaměstnanců.
• Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu zůstala na 7,1 %. V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob zůstal na 7,1 %.
• Tempo růstu průmyslové výroby v Německu v říjnu výrazně zpomalilo na 0,2 % ze zářijových 1,1 %. Oznámilo to v pondělí tamní ministerstvo hospodářství. Růst tak mírně zaostal za očekáváním analytiků, kteří je podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 0,3 %.
• Řecký parlament v noci na pondělí schválil rozpočet na příští rok. Počítá s menším rozpočtovým deficitem a větším hospodářským růstem. Vyrovnanému rozpočtu se blíží nejvíce za posledních několik desítek let. Souhlas mezinárodních věřitelů Řecka ale nemá, napsala agentura DPA.
• Do představenstva německého automobilového koncernu Volkswagen v příštím roce nastoupí Herbert Diess, který nyní působí jako šéf vývoje konkurenční automobilky BMW. Informovala o tom v úterý firma. Šestapadesátiletý Diess bude mít od října na starosti značku VW, která v současnosti spadá pod šéfa celého koncernu Martina Winterkorna.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v říjnu nečekaně klesla. Meziměsíčně se produkce snížila o 0,1 %, očekával se přitom 0,2% růst. Meziročně se průmyslová produkce zvýšila o 1,1 %, čekalo se +1,8 % po zářijových 1,5 %.
• Ještě před pár měsíci se investoři hrnuli do nakupování v očekávání renesance čínské a světové ekonomiky. Nyní však Baltic Dry Index opět spadl pod hranici tisíce bodů a nachází se tak nejníže od prosince 2008. Navíc letos zažil jeden z nejmenších sezónních výkyvů ve třetím kvartále vůbec.
• Prohlubující se propast mezi chudými a bohatými brzdí hospodářský růst. Vyplývá to podle agentury DPA ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jedním z důvodů je skutečnost, že chudší členové společnosti mají menší prostor pro investice do svého vzdělání.
• Ruská centrální banka minulý týden vynaložila na podporu kurzu domácí měny více než 4,5 miliardy dolarů. Vyplývá to podle agentury Reuters z úterních údajů banky. Celkový objem intervencí centrální banky na devizovém trhu tak od začátku letošního roku překročil 70 miliard dolarů.
• V Řecku se za méně než dva týdny budou konat prezidentské volby. Původně se měly volby konat příští rok, v pondělí však vláda oznámila jejich posunutí na 17. prosince, tedy o dva měsíce dříve. Zákonodárci to podle svého prohlášení udělali proto, aby přinesli zemi "politickou jasnost", zatím však nejsou známi ani kandidáti. Pokud navíc nebude zvolen prezident, bude muset dojít i k předčasným parlamentním volbám, a právě kvůli této politické nejistotě se řecké akcie v úterý řítí dolů a ztrácejí přes 10 %.
• Od konce září 2017 si členské země Evropské unie začnou automaticky vyměňovat více informací o bankovních účtech. Ministři financí osmadvacítky v úterý v Bruselu podpořili změnu příslušné směrnice. Nová pravidla začnou platit pro všechny země EU. Rakousko, které si v říjnu na jednání ministrů financí v Lucemburku vyjednalo výjimku, v úterý oznámilo, že delší čas na přípravu nakonec potřebovat nebude.
• Vyšší ekonomický růst a reformy pracovního trhu mohou zmírnit nezaměstnanost mezi mladými, která již delší dobu trápí některé evropské země. Ve zprávě věnované této problematice to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle něj by nezaměstnanost mohlo zmírnit například snížení nákladů, které mají firmy s přijímáním nových pracovníků.
• Akcie maloobchodního řetězce supermarketů Tesco na burze v Londýně spadly nejníže od roku 2003 poté, co firma opět snížila predikci zisku na letošní rok. Provozní zisk podle společnosti nepřesáhne 1,4 miliardy liber, trh očekával 2 miliardy a sama firma ještě v srpnu predikovala výsledek mezi 2,4 a 2,5 miliardy liber.
• Německý import v říjnu zaznamenal nejprudší pokles za téměř dva roky. Vyplývá to z úterních údajů spolkového statistického úřadu. Snížil se také německý export. Jeho pokles byl ale mnohem mírnější, než se předpokládalo. Německo je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým trhem pro české exportéry.
• Německý výrobce luxusních automobilů Audi v listopadu zvýšil prodej o 11 % na 146 250 vozů, což představuje nejlepší listopadový výsledek v 82leté historii podniku. Oznámila to v úterý firma. K lepšímu výsledku jí pomohl především růst ve Spojených státech a v Číně, kde dodávky rostly dvouciferným tempem.
• Výhled rakouských bank je negativní, a to mimo jiné kvůli geopolitickému napětí v Rusku a na Ukrajině a nedostatku známek výraznějšího oživení ve střední a východní Evropě. Uvedla to v úterý ratingová agentura Fitch Ratings.
• Německo nesmí promeškat digitální revoluci a připravit se o možnosti hospodářského rozvoje, které moderní technologie přinášejí. Na sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní může digitalizace hospodářství přinést víc pracovních míst, než kolik jich ohrozí.
• Ruská ekonomika v příštím roce pravděpodobně klesne o 0,7 %. V roce 2016 by se pak měla vrátit k růstu, který by měl dosáhnout 0,3 %. Vyplývá to ze základního scénáře nejnovější prognózy Světové banky.
• Maďarsko v úterý podepsalo s Ruskem detailní dohody o rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny v Paksi v centrální části země o další dva nové bloky s výkonem 1 200 megawattů. Informovala o tom agentura MTI. Maďarský premiér Viktor Orbán v poslední době čelí kritice z Bruselu i Washingtonu, že se pod jeho vedením Budapešť přibližuje k Rusku. Podle Orbána se ale země Moskvě neblíží, ani se od ní nevzdaluje.
• Kyjev kvůli zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám potřebuje, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšířil svůj záchranný program pro Ukrajinu. Uvedl to ve středu nový ukrajinský ministr hospodářství Ajvaras Abromavičius. Neupřesnil však, o jakou částku bude dohodnutou pomoc v objemu 17 miliard dolarů zapotřebí zvýšit.
• S omezením byrokracie ve stavebnictví, ale také s častější možností nakupovat i v neděli počítá návrh zákona, který ve středu představila francouzská vláda. Paříž se tak pokouší dokázat svým kolegům v Evropské unii, že provádí reformy, aby se tak vyhnula možnému trestu za nedodržení rozpočtových pravidel, napsala agentura Reuters.
• Česká národní banka zveřejnila výsledky zátěžových testů. Podle nich mají v základním scénáři tři banky nedostatečný kapitál a v případě krizového scénáře by kapitál potřebovalo navýšit jedenáct bank, a to o 15 miliard korun.
• Navzdory obavám z toho, že přesunutí prezidentských voleb v Řecku vyvolá novou politickou krizi, se bývalý premiér Kostas Simitis domnívá, že to od současné vlády byl "moudrý krok". Řecké akcie ve středu pokračují v poklesu, ačkoli v porovnání s úterním propadem o více než 10 % se jedná jen o mírnou ztrátu.
• Ukrajinská ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,3 %. Oznámil to ve středu podle agentury Reuters místní statistický úřad. Upravil tak předběžný odhad, ve kterém se počítalo s poklesem o 5,1 %.
• Islandská centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu o padesát bazických bodů z 5,75 % na 5,25 % poté, co ji na minulém zasedání nečekaně snížila o 25 bazických bodů kvůli dlouhodobě nízké inflace pod cílem banky.
• Německý výrobce luxusních automobilů Porsche v období od ledna do listopadu zvýšil prodej meziročně o 15 % na 169 205 vozů. S předstihem tak překonal loňský celoroční rekord. Oznámila to ve středu firma, která je součástí německého automobilového koncernu Volkswagen.
• Německá automobilka BMW dosáhla v listopadu rekordního prodeje. Dodávky jejích vozů stouply o 7,6 % na 188 342 vozidel. Oznámila to ve středu firma, která je největším výrobcem luxusních automobilů na světě. Dodávky podpořil pokračující zájem o její vozy v Číně a nárůst prodeje aut značek BMW a Mini v Británii.
• Evropská centrální banka ve čtvrtek poskytla komerčním bankám další část levných čtyřletých půjček, které jsou klíčovou součástí jejích nových opatření k podpoře hospodářského růstu a odvrácení deflace. Banky si vzaly skoro 130 miliard eur, což zhruba odpovídá očekávání. Celkový zájem o tento program, označovaný jako TLTRO, však zůstává vlažný. Na ECB tak roste tlak, aby v příštím roce začala tisknout peníze na nákup vládních dluhopisů.
• Řecký premiér Antonis Samaras ve čtvrtek oznámil, že pokud se nepodaří 17. prosince zvolit prezidenta, budou svolány na leden předčasné parlamentní volby a vyzval řecké zákonodárce, aby byli rozumní a odvrátili hrozící politickou krizi tím, že podpoří Samarasova prezidentského kandidáta.
• Podle společnosti BlackRock by Spojené státy mohly být v roce 2015 výjimkou a zažívat solidní růst díky zlepšující se situaci na trhu práce. "Americká ekonomika je na vzestupu," píše se ve zprávě BlackRock. "Očekáváme, že Fed příští rok začne zvyšovat sazby a výnosová křivka se zploští." Toto zlepšení v USA však bude v rámci světa výjimkou. Eurozóna, Japonsko a Čína by sice mohly vykazovat známky zlepšení, ale obecně je ohledně jejich vývoje firma spíše skeptická.
• Německý ekonomický institut Ifo zvýšil odhad růstu německé ekonomiky pro letošní a příští rok. Důvodem jsou nižší ceny ropy a klesající euro, což pomáhá překonat šok z ukrajinské krize, řekl ve čtvrtek ředitel institutu Hans-Werner Sinn. Pro příští rok Ifo největší evropské ekonomice nově předpovídá růst o 1,5 %, místo původně odhadovaného růstu o nejméně 1,2 %.
• Norská centrální banka ve čtvrtek nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 %. K podobnému kroku přistoupila poprvé od konce roku 2011. Nejnovější rozhodnutí spojila s propadem světových cen ropy, který poškozuje vyhlídky domácí ekonomiky.
• Ruská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,5 %. Vysvětluje to zejména obavami z vysoké inflace. Ruský rubl na oznámení zareagoval dalším poklesem a k americkému dolaru sestoupil na nové rekordní minimum 55 rublů za dolar.
• Internetová společnost Google ukončí ve Španělsku svou službu pro vyhledávání zpráv Google News. Důvodem je nový zákon, kvůli kterému španělští vydavatelé mohou vymáhat poplatek od internetových vyhledávačů za používání jejich obsahu. Podle Googlu, který je největším internetovým vyhledávačem na světě, je jeho služba z tohoto důvodu neudržitelná. Španělské vydavatele z ní proto vyjme a 16. prosince službu Google News ve Španělsku zruší.
• Bank of England se bude od roku 2016 scházet jen osmkrát ročně.
• Růst tržeb největšího světového oděvního maloobchodníka Inditex v listopadu a prvním prosincovém týdnu zrychlil především díky novým obchodům značky Zara a Massimo Dutti. Prodeje mezi 1. listopadem a 8. prosince vzrostly o 14 % oproti 11% růstu v prvních devíti měsících letošního roku. Firma zároveň ohlásila hospodářské výsledky za devět měsíců v souladu s odhady trhu.
• Ruský státní podnik Rosatom dodá v příštích dvaceti letech do Indie 12 jaderných reaktorů pro místní elektrárny. Podle agentury Reuters to vyplývá z dohody o posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky, kterou ve čtvrtek obě země podepsaly u příležitosti návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii.
• Podle finálních dat inflace ve Francii v listopadu zpomalila na 0,3 % meziročně z říjnových 0,5 %, očekávalo se přitom mírnější zpomalení na 0,4 %. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,2 %, čekal se 0,1% pokles po říjnové stagnaci. Podle dat harmonizovaných s metodikou výpočtu EU spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 0,4 % po říjnových 0,5 %.
• Podle finálních dat německá inflace v listopadu zpomalila na 0,6 % z říjnových 0,8 % meziročně. Finální data tak potvrdila předběžné údaje. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly, jak se očekávalo po říjnovém poklesu o 0,3 %. Inflace harmonizovaná s metodikou výpočtu EU byla meziměsíčně rovněž beze změny, meziročně v souladu s odhady byla +0,5 % po říjnových 0,7 %.

Zdroj: ČTK, CNBC