Dopady slabého rublu a polštář ruské centrální banky
Ruská centrální banka má stále zhruba 400 miliard USD devizových rezerv. Její příslib pomoci rublu by proto trhy měly vnímat vážně. Tlak na ruskou měnu ale nepolevuje, poslední hodiny jsou velice volatilní a více než 5% poklesy střídají stejně silné růsty.
Jeden představitel ruské vlády ve středu uvedl, že země použije tolik svých devizových rezerv, kolik bude potřeba, aby rubl posílila. Zatím má stále rezervu, ačkoli devizové rezervy země za poslední dva roky klesly zhruba o pětinu.
"Kolik bude potřeba" přimělo média vzpomenout na nic menšího než příslib Maria Draghiho v rámci jeho odhodlání ubránit celistvost eurozóny.
Trh také spekuluje o možném omezení toků kapitálu, ruská oficiální místa ho ale vylučují.
Ani úterní noční výrazné zvýšení základní úrokové sazby ruskou centrální bankou o 6,5 procentního bodu na současných 17 % nepomohlo zastavit propad rublu vůči dolaru. Ruská měna tak od začátku roku vůči té americké odepsala více než 40 %.
Prudký pokles ruské měny souvisí především s pokračujícím propadem cen ropy, která se po úterním prolomení 60dolarové hranice (Brent) nachází nejníže od roku 2009 a která se spolu se zemním plynem podílí na ruských exportech přibližně ze dvou třetin.
Je ale potřeba mít na paměti, že současně se zlevňováním ropy vyjádřené v dolarech oslabuje i ruská měna, a tak příjmy v rublech (cena ropy v ruské měně) zůstává relativně stabilní.
Pokles kurzu rublu vlivem klesajících cen ropy je však zdrojem dalších problémů, konkrétně vysokého zadlužení ruského soukromého sektoru v zahraniční měně. Za rok 2015 budou muset ruské společnosti a banky splatit úvěry v přibližné hodnotě 120 miliard dolarů. Výrazné zdražení těchto úvěrů vlivem oslabení rublu tak vystavuje ruský bankovní sektor riziku propuknutí bankovní krize.
K tomu se přidávají negativní dopady ekonomických sankcí, kromě jiného omezený přístup ruských finančních institucí na zahraniční kapitálové trhy. Lze se navíc domnívat, že výrazné zvýšení úrokových sazeb ruskou centrální bankou rubl nijak zvlášť nespasí, spíše dále prohloubí očekávaný hospodářský pokles. Ruská centrální banka počítá pro rok 2015 s poklesem ruského HDP o 4,5 % (zatím).
Dopady slabého rublu
- Vysoká inflace tažená dovozními cenami.
- Prudké zdražení úvěrů (centrální banka plus riziko bankrotu kvůli horším vyhlídkám ekonomiky), a tedy (při zachování ostatních podmínek konstantních) nižší růst ekonomiky.
- Snížení investic vyžadujících dovozy.
- Lepší podmínky pro exportéry a horší pro importéry. Obecně (opět při zachování ostatních podmínek) růstový impulz pro ekonomiku, ale vždy záleží na tom, jak ho ta která země dokáže využít.
Oslabení rublu tedy může mít negativní, ale i pozitivní dopady. Klíčové bude, zda ruská ekonomika dokáže reagovat a vezme současnou situaci spíše jako růstový impulz, nebo reagovat nedokáže. Pak by podle všeho následoval hluboký propad.
