Evropské akcie za sebou mají díky setkání ministrů financí eurozóny další úspěšný den

Britský FTSE 100 připsal 0,54 %, uzavřel na hodnotě 6 949,63 bodu, a překonal tak dosavadní rekordní maximum z konce roku 1999. Francouzský CAC 40 posílil o 0,50 % a německý DAX stoupl o 0,67 % a dostal se na nové historické maximum 11 228,37 bodu. Regionální STOXX Europe 600 přidal rovněž přes půl procenta, nejlépe si vedl sektor základních materiálů, ztrácely naopak akcie automobilek. Index FTSEurofirst 300 zpevnil o 0,53 % a uzavřel na hodnotě 1 543,29 bodu, nejvýše od konce roku 2007.

Řecký akciový index ASE posílil téměř o 10 % na nejvyšší úroveň od začátku loňského prosince. Evropské akcie navíc rozšiřovaly zisky poté, co před bankovním výborem v americkém Senátu vystoupila šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová, která oznámila, že banka se zvyšováním sazeb nespěchá a nejdříve změní svou rétoriku, než vůbec začne o zvyšování úroků jednat.

Řecké akcie podpořil příznivý vývoj ohledně prodloužení programu finanční pomoci, kterou zadlužené Řecko potřebuje, aby oddálilo hrozbu státního bankrotu. Ministři financí eurozóny schválili seznam reforem, které jim Atény předložily. To otevírá cestu k tomu, aby země eurozóny mohly začít schvalovat prodloužení finanční pomoci zemi.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Ministři financí eurozóny schválili upravený balíček reforem zaslaný v pondělí večer řeckou vládou, a vydláždili tak cestu prodloužení záchranného programu. Informaci přinesl v úterý nejmenovaný zdroj a vzápětí ji potvrdili slovenský a řecký ministr financí. Na základě prozatímní dohody z minulého pátku mezi Řeckem a jeho věřiteli bylo schválení seznamu reforem nutnou podmínkou pro prodloužení financování v rámci záchranného programu na další čtyři měsíce. Současný program, který držel nejzadluženější evropskou zemi nad vodou od roku 2010, měl vypršet na konci února.
• Pokles spotřebitelských cen se podle finálních dat Eurostatu v lednu zrychlil. Meziročně se snížily o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,2 %, jak předvídala předběžná data. Nachází se tedy nejníže od července 2009. Meziměsíčně se ceny snížily o 1,6 % v souladu s odhady, po prosincovém poklesu o 0,1 %. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin, nápojů, energií a tabáku zpomalila na +0,6 % meziročně z +0,7 % meziročně, jak očekávala předběžná data.
• Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom oznámil, že Ukrajina nezaplatila předem za dodávky plynu. Existuje tak vážné riziko pro tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu, varovala firma. Gazprom má podle svých slov dodat Ukrajině z předplacených dodávek již jen 219 milionů metrů krychlových plynu. Tuto výši spotřebuje země za dva dny, napsala agentura Reuters. Pokud nepřijde nová platba, Gazprom dodávky na Ukrajinu zastaví.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble doporučil Spolkovému sněmu, aby schválil prodloužení úvěrové pomoci pro zadlužené Řecko. Svou podporu ale podmiňuje tím, že Evropská unie schválí seznam reforem, který v úterý mají předložit řečtí představitelé, uvedl deník Handelsblatt. Souhlas Spolkového sněmu je nutný pro uvolnění pomoci pro Řecko, řada německých poslanců se ale k dalším úvěrům staví zdrženlivě.
• Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí zrychlila růst na 0,7 % z 0,1 % v předchozích třech měsících. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný odhad z poloviny měsíce. Růst podpořila hlavně domácí poptávka, ale také zahraniční obchod a kapitálové investice. Za celý rok pak ekonomika expandovala o 1,6 %.
• Řecká vláda předala seznam svých zamýšlených reformních opatření v pondělí večer, tedy v termínu, na kterém se euroskupina v pátek dohodla. Uvedl to v úterý její šéf, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na jednání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Návrh podle něj nyní Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) posuzují. Dijsselbloem sám nechtěl zatím řecký dokument nijak hodnotit. Opět také jednoznačně odmítl možnost řeckého odchodu z eurozóny.
• Mark Mobius stále investování v Řecku doporučuje a věří, že nová vláda dokáže úspěšně prosadit klíčové reformy. "Ohledně Řecka jsem stále velmi optimistický," řekl Mobius, výkonný předseda Templeton Emerging Markets Group. "Nová administrativa má prostředky k tomu, aby v Řecku provedla změny, které zbytek Evropy uspokojí," dodal.
• Německý koncern Daimler hodlá v letošním roce zvýšit prodej nákladních automobilů minimálně o pět procent na více než půl milionu vozů. Uvedl to šéf divize pro výrobu nákladních automobilů Wolfgang Bernhard. Dodal, že do roku 2020 by se měl prodej vyšplhat na 700 tisíc vozů.
• Americký těžební koncern Chevron ukončí průzkum ložisek břidličného plynu v Rumunsku. Projekt podle firmy není schopen soupeřit s jejími ostatními investičními příležitostmi. Chevron již v lednu ohlásil ukončení průzkumu takovýchto ložisek v Polsku.
• Turecká centrální banka snižuje hlavní úrokovou sazbu na 7,5 %.
• Španělský premiér Mariano Rajoy v úterý zlepšil odhad letošního růstu tamní ekonomiky. Hrubý domácí produkt se má zvýšit o 2,4 %, namísto původně očekávaných dvou procent, což je podle předsedy vlády důkaz, že čtvrtá největší ekonomika eurozóny se vymanila z hospodářské krize.

Výsledková sezóna

• Pololetní zisk největší světové těžařské společnosti BHP Billiton se propadl téměř o třetinu na 5,35 miliardy dolarů kvůli poklesu cen jejích hlavních produktů. Firma rovněž oznámila, že kvůli obtížným podmínkám na trhu plánuje další snižování výdajů.
• Uhelná společnost NWR v roce 2014 hospodařila s čistou ztrátou 21 milionů EUR. Provozní ztráta firmy činila 257,5 milionu EUR. Tržby z pokračujících operací společnosti meziročně klesly o 20 % a dosáhly 676,4 milionu EUR.
• Maďarská ropná skupina MOL se ve čtvrtém čtvrtletí propadla do ztráty. Důvodem byly mimořádné náklady a prudký pokles cen ropy, který nevyrovnal ani silný výkon v divizi rafinace a prodeje. Čistá ztráta činila 68,6 miliardy HUF ve srovnání se ziskem 5,2 miliardy HUF ve stejném období předchozího roku, uvedla v úterý firma.

Zdroj: ČTK, Bloomberg