Evropské akcie v pátek uzavřely nejednotně, stejně obchodování dopadlo i za celý týden

Britský FTSE 100 oslabil o 0,71 %, německý DAX však přidal 0,41 % a francouzský CAC 40 uzavřel s mírným ziskem 0,02 %. Dařilo se akciím pojišťoven, cenným papírům automobilek a mediálním titulům. Zaostaly naopak akcie ze sektoru služeb a tituly z realitního odvětví. Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 uzavřel se ztrátou 0,02 % na 3 617,62 bodu. Široký západoevropský index STOXX Europe 600 naopak přidal 0,10 % na 394,18 bodu.

Zlevnily například akcie těžebních společností Anglo American (-2,45 %), Rio Tinto (-2,26 %) či Glencore (-0,81 %), které srazil pokles cen železné rudy pod 60 dolarů za tunu. "Ceny rudy se nacházejí v teritoriu, kde je jen velmi těžké dosáhnout zajímavých marží," řekl Tony Cross, tržní stratég ve společnosti Trustnet Direct.

Americká ekonomika v únoru vytvořila 295 tisíc pracovních míst. Očekávalo se 240 tisíc pracovních míst po přírůstku 239 tisíc míst v lednu (revidováno z 257 tisíc). Celková míra nezaměstnanosti klesla na téměř sedmileté minimum 5,5 %, očekával se pokles na 5,6 % z 5,7 % v lednu. Průměrná hodinová mzda v únoru vzrostla o 0,1 %, trh predikoval 0,2% růst po lednovém přírůstku o 0,5 %.

Euro v reakci na zveřejněnou statistiku z USA k americkému dolaru skokově oslabilo z 1,098 EUR/USD na 1,086 EUR/USD.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 odepsal 0,47 % na 6 911,80 bodu, německý DAX připsal 1,31 % na 11 550,97 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,33 % na 4 964,35 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 od pondělí do pátku vzrostl o 0,52 % a STOXX Europe 600 posílil o 0,50 %.

Investoři v týdnu věnovali pozornost zejména zasedání Evropské centrální banky (ECB). Guvernér banky Mario Draghi ve čtvrtek na tiskové konferenci po zasedání instituce oznámil, že bude evropské kvantitativní uvolňování v objemu 60 miliard eur měsíčně spuštěno 9. března, tedy příští pondělí. Současně dodal, že banka nevidí důvody k tomu, aby měnila již dříve představené parametry programu, zejména jeho velikost. Podporovat by banka ekonomiku tímto způsobem měla do září 2016, za jistých okolností je však připravena ve stimulaci pokračovat i poté.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve čtvrtém kvartále podle zpřesněných dat vzrostl o 0,3 % mezičtvrtletně, jak očekával i původní rychlý odhad. Očekávala se revize na 0,1% růst po 0,2% růstu v předešlém čtvrtletí. Meziročně se v posledních třech měsících roku zvýšil o 0,9 %, jak se očekávalo po 0,8% růstu ve třetím čtvrtletí.
• Nová řecká vláda stojí před nejednoduchým úkolem. Země z jihu Evropy se potýká s nedostatkem peněz na pokrytí nezbytných výdajů, což nemění nic na tom, že Atény musejí splácet Mezinárodnímu měnovému fondu úvěr, který od něj dostaly poté, co se Řecko ocitlo v roce 2010 na pokraji bankrotu. Na koho se ale obrátit, když vám nikdo nevěří?
• Průmyslová výroba v Německu v lednu vzrostla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,6 %. Tempo růstu bylo vyšší, než čekali analytici, a to díky mírnější zimě, která pomohla k vysokému růstu ve stavebnictví. Spolkové ministerstvo hospodářství po revizi také výrazně zlepšilo údaj za prosinec.
• Průmyslová výroba ve Španělsku v lednu meziročně vzrostla po sezónním očištění o 0,4 % (odhad: -0,3 %, prosinec revidován na 0,0 % z -0,9 %). Bez sezónního očištění naopak o 2 % klesla po předchozím 3,1% růstu (revidováno z 2,1 %).
• Spotřebitelské ceny ve Švýcarsku v únoru klesly meziměsíčně o 0,3 %, čekala se stagnace. Meziročně se ceny snížily o 0,8 %, očekával se 0,6% pokles po lednovém poklesu o 0,5 %. Inflace počítaná metodikou Evropské unie v únoru meziměsíčně klesla o 0,4 % po lednových -0,6 % ačkoli trh vyhlížel 0,0 %, meziročně se rovněž snížila o 0,4 % po lednových -0,1 %.
• Maďarská ekonomika ve 4. čtvrtletí expandovala tempem 0,8 % mezikvartálně oproti 0,4% růstu v předešlém čtvrtletí. Meziročně se v posledních třech měsících loňského roku HDP zvýšil o 3,4 % po 3,3% růstu ve třetím kvartále.
• Německý Spolkový sněm v pátek schválil systém kvót pro ženy v čele firem. Od příštího roku tak bude muset být v dozorčích radách 100 největších podniků zapsaných na burze nejméně 30 procent žen. Dalších 3 500 menších firem s akciemi na burze si ale podle agentury DPA musí stanovit vlastní závazné cíle pro zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích.
• Švýcarská centrální banka (SNB) vykázala za loňský rok zisk 38,3 miliardy švýcarských franků (téměř bilion Kč), zejména díky růstu hodnoty devizových a zlatých rezerv. Její hospodářský výsledek se tak prudce zlepšil po ztrátě 9,1 miliardy švýcarských franků v předchozím roce. Tehdy byl příčinou pokles ceny zlata.
• Společnost Hannover Leasing prodala většinový podíl v nákupním centru Palladium v Praze německé firmě Union Investment. Společnosti o tom v pátek informovaly v tiskové zprávě. Transakci v hodnotě 570 milionů eur na konci února schválil antimonopolní úřad.
• Německý výrobce podnikového softwaru SAP zruší zhruba 2 250 pracovních míst, což odpovídá asi třem procentům celkové pracovní síly společnosti. Důvodem jsou změny obchodního modelu podniku. Management uvedl, že se bude snažit vytvořit nová pracovní místa v jiných částech společnosti, na která by šlo přesunout zaměstnance ze zrušených pracovních pozic.
• Řecko splatilo prvních 310 milionů eur z úvěru, který zemi poskytl Mezinárodní měnový fond (MMF). S odkazem na zdroj z vlády o tom v pátek informovala agentura Reuters. Řecko má v březnu měnovému fondu splatit celkem 1,5 miliardy eur.
• Londýnský realitní boom táhne snaha vyprat špinavé peníze - lidé stíhaní za korupci totiž podle tamní policie vlastní 75 % nemovitostí prostřednictvím tajemných zahraničních firem. Miliardy liber získané z korupce vyprali zločinci i zahraniční představitelé tím, že si v Londýně koupili luxusní nemovitosti prostřednictvím anonymních zahraničních firem. To z Londýna pravděpodobně činí hlavní světovou metropoli praní špinavých peněz, napsal britský list The Independent.
• Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën bude ve svém závodě v Trnavě na západním Slovensku vyrábět nový model vozu Citroën, který by se měl stát nosním pilířem této značky. Napsal to v pátek portál Aktuality.sk, podle kterého o tom rozhodl mateřský koncern automobilky. Mluvčí trnavské továrny PSA Peter Švec sdělil, že firma tyto informace nebude komentovat.
• Nadace Billa a Melindy Gatesouvých investuje 52 milionů dolarů do německé biotechnologické firmy CureVac, která vyvíjí očkovací látky a imunoterapie. Je to přitom největší majetková investice, jakou tato nadace dosud uskutečnila.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• ECB na březnovém zasedání ponechala základní sazbu na 0,05 %, depozitní sazbu na -0,20 % a zápůjční sazbu na 0,30 %. Kvantitativní uvolňování zahájí banka 9. března. Nevidí důvod, proč by se měl navyšovat jeho objem z 60 miliard měsíčně, trvat by QE mělo do září 2016. Bude-li to potřeba, může trvat i déle. Zároveň ECB bude nakupovat i státní dluhopisy se zápornými výnosy, a to až do výše depozitní sazby ECB. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek znovu opřel do České národní banky (ČNB). Při návštěvě Plzeňského kraje prohlásil, že kroky banky napraví nástupce Miroslava Singera, kterého bude do funkce guvernéra jmenovat příští rok. Zeman tak opět naznačil, že se bude snažit do čela instituce dostat ekonomy, kteří nejsou příznivci intervencí na měnovém trhu.
• Meziroční míra inflace v Rusku v únoru pokračovala v růstu a dostala se na 16,7 % z lednové úrovně 15 %. Oznámil to ve čtvrtek ruský statistický úřad. Inflace od loňského roku prudce narůstá kvůli propadu rublu, který zdražuje dovozy. Promítá se v ní ale i zákaz dovozu řady potravin ze Západu, což je ruská odveta za západní sankce vůči Moskvě kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.
• Listopadové hlasování o nezávislosti Katalánska bylo nezbytně nutné k tomu, aby region poznal, zda většina tamních obyvatel stále touží po nezávislosti. Začátkem týdne to řekl katalánský premiér Artur Mas. Nyní, když již regionální vláda v Barceloně ví, že hlad Katalánců po svobodě trvá, je podle Mase čas na uspořádání regulérního hlasování. Ekonomicky by to podle něj neměl být problém ani pro Katalánsko, ani zbytek zbytek Španělska.
• Míra nezaměstnanosti ve Francii v loňském čtvrtém čtvrtletí vystoupila na 10,4 %, zatímco v předchozím čtvrtletí po zpřesnění údajů činila 10,3 %. Vyplývá to ze čtvrteční zprávy francouzského statistického úřadu INSEE. Nezaměstnanost je tak nejvýše od prvního kvartálu 1998.
• Zveřejněná data o lednových objednávkách v německém průmyslu nepotvrdila optimistické naladění konjukturálních indikátorů. Klesly meziměsíčně o 3,9 %, podstatně více, než se čekalo a nejvíce od loňského srpna. Klesaly hlavně objednávky kapitálového zboží a meziproduktů, což může ukazovat na obecně slabší investice, a tedy slabší poptávku po dodávkách pro investice na německých trzích.
• Itálie: Ekonomika ve čtvrtém kvartále mezičtvrtletně stagnovala v souladu s odhady, meziročně klesla o 0,5 % (odhad: -0,3 %).
• Britská centrální banka si oddechla, když byla loni očištěna od podezření, že se ona a její zaměstnanci zapojili do manipulací na měnovém trhu. Nyní nad ní ale visí nové podezření. Bank of England ve čtvrtek potvrdila, že ji britský Úřad pro boj se závažnými podvody (Serious Fraud Office - SFO) vyšetřuje kvůli podezření z možných manipulací s aukcemi likvidity z let 2007 a 2008.
• Francie a Lucembursko prohrály boj o nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na elektronické knihy. Soudní dvůr EU ve čtvrtek totiž rozhodl, že nižší DPH se vztahuje pouze na papírové knihy. Dal tak za pravdu Evropské komisi.
• Bank of England ponechala v březnu politiku beze změny. Základní sazba zůstává na 0,5 %, program odkupů aktiv v objemu 375 miliard liber.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom obdržel od ukrajinského energetického podniku Naftogaz dalších 15 milionů dolarů jako předplatné za březnové dodávky plynu. Oznámila to ve čtvrtek firma. Dodala, že tyto peníze při současném tempu zásobování vydrží pět dnů. Gazprom podle agentury Reuters před obdržením platby varoval, že by mohl dodávky již v pátek zastavit.
• Španělsko: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru klesl na 56,2 bodu (leden: 56,7 bodu).
• Rusko: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru klesl na 41,3 bodu (leden: 43,9 bodu).
• Irsko: Index nákupních manažerů ve sektoru služeb v únoru klesl na 61,4 bodu z 62,5 bodu v lednu.
• Itálie: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru klesl na 50 bodů (leden: 51,2 bodu).
• Francie: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru vzrostl na 52,2 bodu (leden: 49,3 bodu).
• Německo: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru vzrostl na 54,7 bodu (leden: 54 bodů), kompozitní index stoupl na 53,8 bodu (leden: 53,5 bodu).
• Spojené království: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v únoru klesl na 56,7 bodu (leden: 57,2 bodu).
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v únoru vzrostla třetím měsícem v řadě. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se zvýšil na 53,7 bodu z 52,7 bodu a kompozitní index nákupních manažerů vzrostl na 53,3 bodu z 52,6 bodu v lednu. Rychlé odhady hovořily o růstu indexu v sektoru služeb na 53,9 bodu a navýšení kompozitního indexu na 53,5 bodu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v úvodu nového roku výrazně vzrostly. Statistický úřad Eurostat ve středu oznámil, že se maloobchodní tržby v zemích platících eurem v lednu meziročně zvýšily o 3,7 %, nejrychlejším tempem od srpna 2005.
• Britská banka Royal Bank of Scotland hodlá zrušit až 14 tisíc pracovních míst v divizi investičního bankovnictví. Informoval o tom list Financial Times na svých internetových stránkách. Divize v současnosti zaměstnává zhruba 18 tisíc lidí.
• Britská vláda se dohodla na prodeji svého 40% podílu ve společnosti Eurostar, která provozuje vlakové spojení mezi Británií a kontinentální Evropou. Podíl koupí za zhruba 757 milionů liber britsko-kanadské konsorcium Patina Rail, píše server BBC.
• Slovenská vláda hodlá vyčkat s případným projevením zájmu o navýšení svého podílu ve výrobci elektřiny Slovenské elektrárne (SE) na vyhodnocení nabídek, které zájemci o vstup do SE předloží většinovému akcionáři firmy, italské společnosti Enel. Vyplývá to z prohlášení slovenského ministra hospodářství Pavola Pavlise.
• Polská centrální banka ve středu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na nové rekordní minimum 1,50 %. Banka se tím snaží podpořit slábnoucí ekonomiku a bojovat proti prohlubující se deflaci.
• Soud Evropské unie ve středu vyhověl Velké Británii a zamítl požadavek Evropské centrální banky (ECB), aby clearingové banky pro velké transakce v eurech sídlily v zemích eurozóny. Překvapivým verdiktem končí tříletý spor, v němž hrozilo, že z Británie bude muset odejít značný objem vypořádávání burzovních obchodů a Londýn ztratí část svého vlivu jako globálního finančního centra.
• Plánované plynovodní propojení, které by umožnilo dodávat zemní plyn ze západní Evropy přes Slovensko na Balkán, by mohlo zahájit komerční provoz na konci roku 2018. Investiční náklady přesáhnou miliardu eur. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projednala slovenská vláda. Projekt pod názvem Eastring připravuje polostátní slovenská firma Eustream, ve které 49 % akcií a manažerskou kontrolu drží český Energetický a průmyslový holding (EPH).
• Členské země Evropské unie se ve středu shodly na představě zrušení poplatků za používání mobilních telefonů v zahraničí, avšak jen do určitého limitu a pomaleji než si přeje Evropský parlament. Právě s europarlamentem tak nyní budou muset diplomaté začít vyjednávat. Již loni v dubnu totiž europoslanci odsouhlasili svou vlastní pozici, ve které počítali s úplným zrušením roamingových poplatků do Vánoc letošního roku.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) se nyní bude zaměřovat na to, jak bude řecká vláda naplňovat dohodnutý plán reforem. Řekla to ve středu šéfka fondu Christine Lagardeová. Evropští činitelé se ve středu mezitím opět odmítli zabývat otázkou nového záchranného plánu pro Řecko, na jehož potřebu v minulých dnech znovu upozornil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos.
• Švýcarská ministryně financí Widmerová-Schlumpfová údajně ve středu prohlásila, že by ráda "znovu zavedla minimální směnný kurz franku". Mluvčí švýcarské vlády nicméně později slova ministryně popřel.
• Diskuse o třetím záchranném balíku pro Řecko jsou předčasné, řekl ve středu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Atény se podle něj nyní musejí soustředit na zahájení kroků, které si dohodly s eurozónou. Juncker to prohlásil na tiskové konferenci po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
• Eurozóna: Index výrobních cen v lednu klesl o 3,4 % meziročně (odhad: -3 %, prosinec: -2,6 %) a o 0,9 % meziměsíčně (odhad: -0,7 %, prosinec: -1 %).
• Tržby německých maloobchodníků se v lednu v meziročním srovnání zvýšily o 5,3 % po růstu o 4,8 % v prosinci (revidováno z +4,0 %). Meziměsíčně tržby vzrostly o 2,9 % po +0,6 % v prosinci (revidováno z +0,2 %). Únorový přírůstek je největší od začátku roku 2008. Čekal se růst o 2,7 % meziročně a 0,4 % meziměsíčně.
• Počet nezaměstnaných ve Španělsku v únoru klesl o 13,5 tisíce (odhad: +10 tisíc, leden: +78 tisíc).
• Švýcarská ekonomika vzrostla ve 4Q o 0,6 % (odhad: +0,3 %, 3Q2014: +0,7 %).
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) začne investovat v silně zadluženém Řecku, aby podpořila reformní úsilí řecké vlády a přispěla k oživení řecké ekonomiky. Banka o tom v úterý informovala na svých internetových stránkách. Akcionáři EBRD schválili investování v Řecku do roku 2020.
• Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit svou klíčovou úrokovou sazbu na 30 % z dosavadních 19,5 %. Oznámila to v úterý její guvernérka Valerija Hontarevová. Banka se pomocí zvyšování úroků snaží bojovat se stoupající inflací a slabostí domácí měny.
• Luxusní výrobce automobilů Ferrari by mohl vstoupit na newyorskou burzu ve 3. kvartále letošního roku. "Je to možné," připustil šéf mateřské společnosti Fiat Chrysler Sergio Marchionne. Zároveň stále není rozhodnuto o lokalitě pro sekundární emisi akcií Ferrari. Původně se spekulovalo o Miláně či Londýně. Podle Marchionneho je ale možné, že k emisi nakonec nedojde.
• Německá vláda zvýší v příštích třech letech své investiční výdaje o pět miliard eur, rozdělí je zejména mezi obce a města. Oznámilo to v úterý spolkové ministerstvo financí. Ministr Wolfgang Schäuble už loni v listopadu vyčlenil na dodatečné investice deset miliard eur a slíbil, že vláda uvolní více peněz, pokud dosáhne vyrovnaného rozpočtu.
• Dokud je Ukrajina územně jednotná, musí podle Ruska účty za plyn pro východ země platit Kyjev.
• Evropská centrální banka (ECB) poskytla v lednu řeckým bankám o 47 % více svých refinančních úvěrů než v předešlém měsíci. Příliv peněz z Frankfurtu byl nutný kvůli tomu, že se v prvním měsíci tohoto roku v souvislosti s řeckými parlamentními volbami na konci ledna prudce zvýšil odliv vkladů z řeckých bank. Za celý měsíc z tamních bank odteklo 12,2 miliardy eur, plyne z úterních údajů ECB a řecké centrální banky.
• Evropská komise se ujala zprostředkovatelské role mezi Španělskem a Portugalskem na jedné straně a Řeckem na straně druhé poté, co si Madrid a Lisabon v Bruselu stěžovaly na víkendové výroky řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Novinářům to v pondělí řekla mluvčí komise Mina Andreevová. Cílem je podle ní opět dosáhnout mezi členskými zeměmi EU shody.
• Expanze zpracovatelského sektoru v eurozóně v únoru podle finálních dat agentury Markit zůstala stejná jako v lednu. Index nákupních manažerů stagnoval lednových 51 bodech, předběžná data hlásila mírný nárůst na 51,1 bodu. Situace se zhoršila ve Francii, Itálie i Německo si naopak vedou výrazně lépe. Francie v únoru opět spadla na poslední příčku mezi sledovanými státy. Zaměstnanost v sektoru táhnou nahoru Irsko, Itálie a Španělsko, další propouštění naopak bylo zaznamenáno ve Francii a Rakousku.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v lednu klesla na 11,2 % z prosincových 11,3 % (revidováno z 11,4 %), tedy nejníže od dubna 2012, očekávala se stagnace na 11,4 %. V lednu 2014 činila míra nezaměstnanosti 11,8 %. V celé Evropské unii se míra nezaměstnanosti snížila na 9,8 % z 9,9 % v prosinci a 10,6 % v lednu 2014. Data zveřejnil Evropský statistický úřad Eurostat.
• Německý zpracovatelský sektor v únoru expandoval rychleji než lednu. Index nákupních manažerů nečekaně vyskočil na 51,1 bodu oproti lednové hodnotě 50,9 bodu, předběžná data predikovala stagnaci. Produkce a nové zakázky v sektoru však stále rostou podprůměrným tempem, zaměstnanost si udržuje stabilní přírůstek a ceny vstupů mírně klesají.
• Zpracovatelský sektor ve Francii v únoru podle finálních dat agentury Markit zůstal nadále v pásmu kontrakce výrazně pod padesátibodovou hranicí. Index nákupních manažerů klesl na 47,6 bodu z lednových 49,2 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 47,7 bodu.
• Aktivita zpracovatelského sektoru v Itálii se v únoru nečekaně výrazně zlepšila. Index nákupních manažerů přeskočil klíčovou padesátibodovou hranici na 51,9 bodu oproti lednovým 49,9 bodu a ocitl se tak v pásmu expanze. Trh očekával, že se index přehoupne přes padesát bodů jen stěží na 50,1 bodu.
• Expanze českého zpracovatelského sektoru v lednu pokračovala solidním tempem, byť se oproti lednu mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na 55,6 bodu z lednových 56,1 bodu, jak se vesměs očekávalo. Výsledky produkce v sektoru, zaměstnanosti a nových zakázek se však stále nacházejí nad dlouhodobými průměry. Pokračuje navíc pokles cen vstupů, což umožňuje firmám adekvátně mírně zlevňovat i výsledné výrobky. Objem nových zakázek rostl v únoru již jedenadvacátý měsíc v řadě. Únorová hodnota indexu byla vyšší než je průměr za posledních 22 měsíců.
• Expanze zpracovatelského sektoru ve Španělsku v únoru mírně zpomalila. Index nákupních manažerů v odvětví klesl na 54,2 bodu z lednových 54,7 bodu. Očekával se mírnější růst na 55,1 bodu. Tempo vytváření nových pracovních míst bylo nejrychlejší od června 2007 a náklady na vstupy se snížily nejprudčeji za více než pět let. Nové zakázky vzrostly nejprudším tempem od dubna 2007. Dále je také solidní zaměstnanost a celková produkce sektoru. Zdraví sektoru se zlepšuje již patnáctý měsíc v řadě.
• Zpracovatelský sektor Spojeného království v únoru expandoval prudším tempem, než se čekalo. Index nákupních manažerů vyskočil na 54,1 bodu, tedy o bod oproti lednovým 53,1 bodu, očekával se přitom jen mírnější růst na 53,4 bodu. Solidním tempem roste produkce i nové zakázky, naopak zakázky do zahraničí mírně klesly a dále se snižují i ceny vstupů a výsledných výrobků.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně podle předběžných dat v únoru meziročně klesly o 0,3 % po lednovém propadu o 0,6 %, očekával se pokles o 0,4 %. Jádrová inflace meziročně vzrostla o 0,6 % v souladu s odhady, stejně jako v lednu.
• Počet schválených žádostí o hypotéku ve Spojeném království v lednu vzrostl na 60 786 z 60 300, čekal se růst na 61 tisíc.
• Rakousko: Míra nezaměstnanosti v únoru klesá na 10,3 % z 10,5 %.
• Itálie: Míra nezaměstnanosti v lednu podle předběžných dat klesla na 12,6 % z 12,9 %.
• Britská maloobchodní společnost Tesco v rámci svého ozdravného plánu zvažuje podle slovenského listu Sme odchod z některých zemí střední Evropy, včetně ČR a Slovenska. Společnost tyto informace nepotvrdila.
• Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz v pondělí obvinila ruský plynárenský koncern Gazprom z porušování dohody o dodávkách plynu Ukrajině během nynější zimy. Ukrajinská kritika zazněla krátce před první schůzkou v Bruselu, kde se za zprostředkování Evropské unie má začít jednat o letních dodávkách. Moskva podle agentury Reuters ukrajinské prohlášení zatím nekomentovala.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk německého výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas loni klesl o více než 40 % na 490 milionů eur. Na hospodářské výsledky podniku měl negativní dopad mimo jiné prudký pokles kurzu ruského rublu. Firma ve čtvrtek nicméně oznámila, že letos počítá s růstem čistého zisku z běžné činnosti o sedm až deset procent.
• Výsledky Henkel v 4Q: Upravený zisk EBIT 602 milionů EUR (odhad: 628,1 milionu EUR), firma vyplatí dividendu 1,31 EUR na preferenční akcii.
• Výsledky Areva v roce 2014: Ztráta na akcii 1,30 EUR (loni: -0,26 EUR), tržby 8,34 miliardy EUR (odhad: 8,17 miliardy EUR).
• Výsledky Standard Chartered v 2H2014: Upravený zisk na akcii 0,67 EUR (odhad: 0,61 EUR), výnosy 8,97 miliardy EUR (odhad: 8,88 miliardy EUR).
• Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť v loňském roce klesl o 9,8 % na 350 miliard rublů. Tržby a provozní zisk státem vlastněného gigantu se ale navzdory prudkému poklesu cen ropy zvýšily, sdělila ve středu společnost. Tržby dosáhly 5,5 bilionu rublů, což je nárůst o 17 %.
• Energetická společnost ČEZ v roce 2014 hospodařila s upraveným čistým ziskem 29,5 miliardy korun a ziskem EBITDA 72,5 miliardy korun. Tržby firmy loni dosáhly 200,66 miliardy korun. Podle vyjádření společnosti se ve výsledcích mimo jiné pozitivně projevily úspory stálých provozních nákladů, zápočet pohledávek za bulharskou státní energetickou společností NEK a úhrada pohledávek rumunskými státními drahami a poštou.
• Eurozóna jedná o třetím záchranném programu pro Řecko v objemu 30 až 50 miliard eur. Uvedl to španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Mluvčí šéfa euroskopiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroena Dijsselbloema však tuto informaci popřela.
• Britské bance Barclays loni vzrostl upravený zisk před zdaněním meziročně o 12 % na 5,5 miliardy liber. Analytici čekali, že banka vykáže zisk jen 5,3 miliardy liber. Upravený čistý zisk za celý rok 2014 dosáhl 2,8 miliardy liber, což znamená, že meziročně vzrostl o 27 %. Bez očištění výsledků o jednorázové položky a odpisy nicméně loni banka spadla do čisté ztráty 174 milionů liber ze zisku 540 milionů liber v předešlém roce.
• Výsledky Merck ve 4Q: Upravený zisk na akcii 1,14 EUR (odhad: 1,16 EUR), tržby 3,04 miliardy EUR (odhad: 2,96 miliardy EUR).
• Výsledky Glencore v 2H2014: Upravený zisk na akcii 0,174 USD (odhad: 0,148 USD), tržby 107,01 miliardy USD (odhad: 110,98 miliardy USD).
• Čistý zisk ruské ropné společnosti Lukoil se v loňském roce kvůli levné ropě propadl téměř o dvě pětiny na 4,75 miliardy dolarů. Oznámila to v úterý firma, která je druhým největším producentem ropy v Rusku.
• Největší ruský letecký přepravce Aeroflot se loni propadl do čisté ztráty 17,1 miliardy rublů po zisku 7,3 miliardy rublů v předchozím roce. Firma uvedla, že její hospodářské výsledky ovlivnil pokles kurzu ruského rublu, který vedl k oslabení spotřebitelské poptávky.

Zdroj: Bloomberg