Evropské akcie v závěru týdne smazaly část zisků poté, co Řecko odmítlo nabídku věřitelů na prodloužení záchranného programu

Britský FTSE 100 v pátek odepsal 0,79 %, francouzský CAC 40 naopak připsal 0,35 % a německý DAX 0,17 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o 0,12 %, dařilo se maloobchodu, ztrácel naopak sektor základních materiálů.

Za celý týden FTSE 100 připsal 0,72 %, CAC 40 5,34 %, DAX 4,1 % a STOXX Europe 600 posílil o 2,92 %. Akcie v pátek kolísaly kolem nuly, potom však pozitivně zareagovaly na návrh věřitelů prodloužit Řecku záchranný program o pět měsíců. Následně index kus zisků smazal, když řecká vláda tuto nabídku odmítla.

"Pokud se podíváte na investiční horizont alespoň do konce roku, pak Řecko - ať už bude výsledkem jednání nový záchranný program, či ne - není pro evropské akcie zas až tak zásadní," říká Mads Koefoed, tržní stratég ze Saxo Bank. "Po téhle menší epizodě se trhy opět vrátí k fundamentům," dodává.

Páteční výroky politiků o Řecku

• Juncker: Existuje "reálná" možnost, že bude dohoda s Řeckem uzavřena v sobotu. (Zdroj: Bloomberg)
• Řecký premiér Tsipras dle svých slov nehodlá akceptovat vydírání, řecká vláda odmítá ultimátum věřitelů. (Zdroj: Bloomberg)
• Trichet: Řecko nemá právo vydírat své partnery. (Zdroj: Bloomberg)
• Dijsselbloem: K dohodě je třeba skutečně silný reformní balíček, v sobotu večer bude "opravdu po všem". (Zdroj: Bloomberg)
• Merkelová: Víkendové rozhovory o Řecku budou rozhodující. (Zdroj: Bloomberg)
• Varufakis: Řecko stále čelí požadavkům, které nemůže akceptovat. Máme však morální povinnost dohodu uzavřít. (Zdroj: Bloomberg)

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Řecký ministr práce Panos Skurletis v pátek vyjádřil hluboké pochybnosti o možnosti dohody s mezinárodními věřiteli. Pokud k ní nedojde, hrozí prý předčasné parlamentní volby. Ministr se tak vyjádřil pro televizní stanici Mega, kde zároveň obvinil věřitele, že vždy o trochu zvýší svoje požadavky, když už je naděje na dohodu.
• Řecká vláda předložila návrh dohody, která opět nesplňuje požadavky věřitelů. Řecko navrhuje 0,93% růst příjmů státu z DPH, věřitelé požadují 1% růst. Vláda chce mít sníženou 13% sazbu DPH na hotely, věřitelé požadují 23 %. Řecko navrhuje snížit vojenské výdaje v rozpočtu na rok 2016 jen o 200 milionů eur, věřitelé chtějí dvakrát tolik. Řecko navrhuje zavést jednorázovou 12% korporátní daň na zisky nad 500 tisíc eur, aby splnilo fiskální cíl pro rok 2015. Příjmy státu chce zvýšit zavedením 30% daně na hazard a prodejem licencí na 4G a 5G sítě.
• Odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, bude nevyhnutelný, pokud se Aténám a jejich mezinárodním věřitelům nepodaří v příštích pěti dnech najít řešení. Prohlásil to dnes eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost, Němec Günther Oettinger.
• Zadlužení řeckého státu sice nedosáhne úrovně, kterou mu stanovili věřitelé v roce 2012, protože Řecko nezavedlo reformy, na nichž se tehdy s věřiteli dohodlo, avšak ani nejhorší ze scénářů sestavených v rámci Analýzy udržitelnosti dluhu nepředpokládá, že by země musela nějaké své závazky odepsat. (Zdroj: Reuters)
• Věřitelé Řecku nabízejí prodloužení záchranného programu o pět měsíců, měli by mu poskytnout 15,5 miliardy eur.
• Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande na páteční schůzce s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem hovořili o prodloužení řeckého záchranného programu a poskytnutí finančních prostředků. S odvoláním na francouzský zdroj o tom informovala agentura Reuters. Politici se sešli v předvečer dalšího setkání ministrů financí eurozóny věnovanému řecké krizi. Toto setkání bude podle Merkelové i Hollandea rozhodující.
• • Vklady v řeckých bankách klesly v květnu na 135,7 miliardy eur, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za skoro 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Vkladatelé si v květnu vybrali skoro 3,7 miliardy eur.
• Taxikáři ve Francii v pátek zmírnili své pouliční protesty proti americké společnosti Uber, která zajišťuje přepravní servis a kterou řidiči taxi vnímají jako nekalou alternativu k taxislužbě. V Paříži odvolali blokády nádraží a letišť, dopravu komplikují už jen u západního vjezdu do metropole Porte de Maillot. Protesty ustaly poté, co úřady slíbily, že proti Uberu zakročí.
• Ukrajinská centrální banka v pátek zhoršila výhled domácí ekonomiky a čeká nyní pokles o 9,5 % proti dosavadnímu odhadu 7,5 %. V příštím roce by ale měla ekonomika oživit a hrubý domácí produkt (HDP) stoupne o tři procenta, sdělila banka podle agentury Reuters. Loni se HDP Ukrajiny propadl o 6,8 % pod tlakem politických otřesů, finančních potíží a povstání separatistů v průmyslových regionech na východě země.
• Francouzská média informovala o útoku na továrnu firmy Air Products poblíž Lyonu. Prezident Hollande potvrdil jednu oběť a dva zraněné. Zároveň prezident uvedl, že byl zadržen jeden podezřelý. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazaneuve je na cestě na místo.
• Čistý zisk největší ruské ropné firmy Rosněfť v prvním čtvrtletí stoupl o 30 % na 56 miliard rublů. Firma upozornila, že revidovala výsledky hospodaření za první čtvrtletí 2014 směrem dolů na 45 miliard rublů z původních 88 miliard rublů, aby nezahrnovaly zisk z prodeje podílu v plynárenském společném podniku. Hospodaření rovněž podpořil pokles rublu vůči dolaru, který vyrovnal i negativní dopad nižších cen ropy. V dolarech zisk firmy naopak klesl o 9,1 %.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Jednání zadluženého Řecka s jeho mezinárodními věřiteli v rámci euroskupiny skončilo ve čtvrtek v Bruselu také bez dohody a další jednání s ministry financí zemí sdílejících euro jsou plánována na sobotu dopoledne. Podle zahraničních agentur to v Bruselu uvádějí diplomaté.
• Pravděpodobnost vystoupení Řecka z eurozóny je podle prezidenta Miloše Zemana vyšší než padesátiprocentní. Prezident uvedl, že západní banky se už na tuto možnost připravily a stáhly svá aktiva z řeckých bank. Odchodem Řecka z eurozóny by ubyl argument domácím odpůrcům eura, kteří tvrdí, že by Česko po přijetí eura muselo poskytovat nenávratnou pomoc krachujícím ekonomikám v eurozóně. Prezident to řekl na čtvrtečním setkání se zaměstnanci společnosti Mann+Hummel v Nové Vsi na Třebíčsku.
• Řecku údajně v 11.00 SELČ vypršelo ultimátum, které dostalo od zástupců věřitelských institucí na to, aby přišlo s novým návrhem řešení dluhové krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitelé eurozóny. Věřitelé měli následně v plánu představit svůj vlastní návrh.
• Řecká centrální banka uvedla, že obdržela od Evropské centrální banky požadovaný objem likvidity v rámci programu nouzového financování (ELA).
• Za "vydírání" označil ve čtvrtek vysoký představitel řecké vládní levicové strany SYRIZA nové návrhy mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Jednání mezi Aténami a věřiteli o podmínkách dalších peněz pro Řecko budou po bezvýsledných středečních diskuzích ve čtvrtek pokračovat. Nejnovější vyjádření z Řecka podle agentury Reuters poukazuje na to, že hluboké rozpory mezi oběma stranami nemizí.
• Spotřebitelská důvěra v Německu poprvé od loňského října klesla, dolů ji tlačí obavy ohledně osudu silně zadluženého Řecka. Výzkumná společnost GfK ve čtvrtek oznámila, že index důvěry pro červenec se snížil na 10,1 bodu z červnových 10,2 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že zůstane beze změny.
• Rusko letos sníží tranzit zemního plynu přes Ukrajinu o zhruba 18 %. Předpokládá to ukrajinský přepravce plynu Ukrtransgaz. V loňském roce tranzit podle údajů ukrajinského ministerstva energetiky klesl o téměř 28 % na 62,2 miliardy krychlových metrů, napsala agentura Reuters.
• Bankovní rada ČNB na svém červnovém jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Bankovní rada ČNB také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 EUR/CZK. Tiskovou konferenci Miroslava Singera jsme sledovali živě.
• Šéf švýcarské centrální banky Thomas Jordan ve čtvrtek uvedl, že švýcarská ekonomika čelí velkým výzvám a frank je stále významně nadhodnocený. Švýcarská národní banka je podle něj ochotná intervenovat na měnovém trhu a zavést záporné sazby.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) vzrostl ve druhém fiskálním čtvrtletí zisk přibližně o deset procent na 8,44 miliardy švédských korun a jen mírně zaostal pod odhady analytiků. Firma ale upozornila, že silný dolar bude mít po zbytek roku nepříznivé dopady na její náklady. H&M je druhým největším prodejcem oděvů na světě za španělskou skupinou Inditex.
• Kruglov (finanční ředitel Gazpromu): Gazprom neplánuje měnit dividendovou politiku kvůli investicím do plynovodu.
• Británie hodlá prodat podíl ve státní bance Green Investment Bank (GIB), která investuje do infrastrukturních projektů spojených se zelenou energií a životním prostředím. Podrobnosti chystané privatizace, včetně velikosti odprodávaného podílu, vláda neupřesnila. Podle médií by mohla prodat podíl až 70 %. Cena by v takovém případě mohla přesahovat miliardu liber.
• Mezinárodní věřitelé Řecka odmítli podle zdrojů agentury Reuters některé řecké návrhy na řešení dluhové krize a přišli s novými protinávrhy, které mají neshody v jednáních překonat. Podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase to vypadá, jako by o dosažení dohody s Řeckem neměli zájem.
• Případnou dohodu Atén s mezinárodními věřiteli musí řečtí zákonodárci schválit před vypršením záchranného programu pro zadlužené Řecko na konci měsíce. Prohlásil to ve středu řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis. Novými řeckými reformními návrhy se budou ve středu večer opět zabývat ministři financí zemí používajících euro. V balíku návrhů, který má Řecku otevřít cestu k dalším penězům, zbývá podle Statchakise vyřešit "dvě nebo tři" otázky. Část řecké vládní koalice zároveň upozornila, že bez zmínky o odpisu dluhů žádný text nepodpoří.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu o rok prodloužil zákaz dovozu západních potravin. Moskva tak zareagovala na prodloužení sankcí Evropské unie, uvalených na Rusko kvůli anexi Krymu a kvůli ruské roli v ukrajinském konfliktu. Ruská protiopatření mají podle agentury TASS platit jeden rok počínaje středou.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v červnu opět snížil. Klesl na 107,4 bodu z květnových 108,5 bodu, čekal se pokles na 108,1 bodu. Hodnocení současné situace kleslo na 113,1 bodu ze 114,3 bodu, čekal se jen mírný pokles na 114,1 bodu. Index očekávání spadl na 102 bodů ze 103 bodů, očekával se pokles na 102,4 bodu.
• Nizozemská maloobchodní společnost Ahold se dohodla na spojení s belgickým konkurentem Delhaize. Oznámily to ve středu firmy ve společném prohlášení. Sloučená skupina bude podle agentury DPA čtvrtým největším maloobchodním řetězcem v Evropě. Ahold působí i na českém trhu, kde provozuje obchody Albert. Delhaize z ČR již před lety odešel.
• Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel zrušil plán na zdanění starých uhelných elektráren. S odvoláním na informace z německé vlády to ve středu oznámila televize ARD. Daň měla zajistit snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), protestovaly však proti ní německý průmysl i odborové svazy, které se obávaly zániku pracovních míst.
• Řecká vláda čelící bankrotu země a vystoupení z eurozóny, které by určitě následovalo, nabídla věřitelům z obavy před reakcí občanů zvýšení daní a omezení výdajů. Není to sice moc, ale dost na to, aby vůdci eurozóny z pondělního mimořádného summitu svolaného v pesimistické náladě odešli lépe naladěni. Naděje, že se do konce týdne podaří dohodnout se na záchranném programu, trvá. Věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise, přepočítávají řecký návrh. Vypadá to, že prozatím vítězí vůle chránit euro, ale neznamená to, že tím je záležitost vyřešena, napsal ke krizi kolem Řecka britský The Guardian.
• ECB ve středu program nouzového financování řeckých bank ve středu už nenavýšila, odliv depozit se prý stabilizoval.
• Úvěrové známky balkánských zemí by se mohly zhoršit, pokud by se do jejich bankovních systémů přenesly problémy Řecka. Upozornila na to ve středu mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's. Poukázala přitom na to, že řecké bankovní domy jsou v Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Makedoni a v Albánii "systémově významnými" bankami.
• Rusové si musejí zvyknout na život v hospodářské krizi, protože země bude muset ještě poměrně dlouho fungovat v režimu rozpočtových úspor. Na vládní poradě o fiskální politice v příštích třech letech to ve středu prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv. Škrty se podle předsedy ruské vlády budou týkat i sociálních programů.
• Španělská ekonomika by se do konce příštího roku měla vrátit na úroveň před globální finanční krizí. Řekl to ve středu ministr hospodářství Luis de Guindos a dodal, že v první polovině letošního roku ekonomika podle předběžných odhadů poroste tempem skoro čtyři procenta, což bude nejrychleji od roku 2008.
• Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) hodlá v případě vítězství v říjnových parlamentních volbách uvalit nové daně na banky a supermarkety. Informoval o tom ve středu polský list Dziennik Gazeta Prawna.
• Řečtí zákonodárci v úterý rozhořčeně reagovali na ústupky Atén v jednáních s mezinárodními věřiteli. Místopředseda řeckého parlamentu a činitel vládní levicové strany SYRIZA Alexis Mitropulos upozornil, že se schvalováním návrhů by mohly být problémy.
• Zástupci Řecka se zoufale snaží na poslední chvíli vyjednat dohodu s mezinárodními věřiteli, aby se vyhnuli platební neschopnosti země. Pokud se to nepodaří, neutrpí tím pouze řečtí daňoví poplatníci, ale i ti evropští. Jak moc se eurozóně nevyplatí to, že odkládala nevyhnutelné?
• Evropská centrální banka (ECB) v úterý podruhé za poslední dva dny zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělily nejmenované zdroje. Limit podle nich stoupl o "necelou miliardu eur" na zhruba 89 miliard eur. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
• Řecko musí do 30. června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) více než 1,5 miliardy eur. Jen pár dní chybějících do konce měsíce ale může znamenat, že země - ani přes pravděpodobnou dohodu s mezinárodními věřiteli v tomto týdnu - nebude mít dostatečně rychle možnost dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího záchranného programu. Vydání těchto peněz totiž musí schválit parlamenty v některých zemích eurozóny. Jak ale připomněl analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel, k odvrácení okamžitého nebezpečí mohou sloužit i jiné prostředky.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně v červnu podle předběžných dat agentury Markit vzrostl na 52,5 bodu z květnových 52,2 bodu, očekávala se přitom stagnace. Sektor služeb expandoval rovněž rychlejším tempem, index zde vyskočil na 54,4 bodu z 53,8 bodu v květnu, počítalo se s poklesem na 53,6 bodu. Kompozitní index se tak zvýšil na 54,1 bodu oproti 53,6 bodu v květnu, trh predikoval pokles na 53,5 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v červnu vyskočil nečekaně na 51,9 bodu z 51,2 bodu v květnu, očekávala se přitom stagnace. V sektoru služeb se podle předběžných dat vyšplhal na tříměsíční maximum 54,2 bodu z květnových 53 bodů, očekával se jen mírný nárůst na 53,1 bodu. Kompozitní index se díky tomu zvýšil na dvouměsíční maximum 54 bodů oproti květnovým 52,6 bodu, trh predikoval růst na 52,7 bodu.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Francii v červnu podle předběžných dat nečekaně přeskočil klíčovou padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vyšplhal se na čtrnáctiměsíční maximum 50,5 bodu, což ukazuje na mírný růst aktivity v odvětví. Trh očekával růst na pouhých 49,6 bodu po květnových 49,4 bodu. V sektoru služeb index vyskočil na 54,1 bodu po 52,8 bodu v květnu, očekával se přitom mírný pokles na 52,6 bodu. Kompozitní index se tak podle předběžných dat vyšplhal na 53,4 bodu z předchozích 52 bodů, ačkoli se počítalo se stagnací. Oba dva tyto ukazatele jsou tedy na nejvyšší hladině od srpna 2011.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové rekordní minimum 1,5 %. Pokračovala tak v postupném uvolňování měnové politiky, které zahájila v březnu.
• Guvernér bulharské centrální banky Ivan Iskrov v úterý oznámil, že k 10. červenci odejde z funkce, bude to tři měsíce před vypršením jeho mandátu. Jeho rezignace je důsledkem loňských potíží, kdy pád bankovního ústavu Corpbank vedl k největší bankovní krizi v Bulharsku od 90. let. Vina za krizi se všeobecně připisovala vedení centrální banky a parlament už zahájil přípravy na zvolení Iskrovova nástupce.
• Možná nadešel čas, kdy bude nejlepší schovat peníze pod polštář a čekat, říká Ian Spreadbury, britský portfoliomanažer, který spravuje aktiva za více než 4 miliardy liber. Nelze podle něj totiž vyloučit, že se na trzích již brzy stane ještě něco horšího než v roce 2008.
• Jednání euroskupiny v pondělí skončilo bez finálního výsledku. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem však prohlásil, že řecké návrhy jsou vítaným krokem správným směrem, jsou široké a srozumitelné a že během tohoto týdne by mohlo k dohodě dojít.
• Řekové v novém návrhu prý nabízejí, že stanoví hlavní sazbu DPH na 23 %, na energie a základní potraviny sníženou na 13 % a léky a knihy by měly podléhat sazbě 6 %.
• Pět vrcholných představitelů institucí EU v pondělí nabídlo plán na další prohloubení hospodářské a měnové unie. Materiál, o kterém by měli jednat koncem týdne také prezidenti a premiéři osmadvacítky na summitu, předpokládá dokončení změn nejpozději v roce 2025. Text byl přitom shodou okolností představen v den, kdy má série narychlo svolaných jednání odvrátit hrozbu řeckého odchodu z eurozóny.
• Evropská centrální banka (ECB) v pondělí potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z bankovního sektoru. Neupřesnil však rozsah tohoto zvýšení. Podle nejmenovaného zdroje však zvýšení stačilo opět jen na krátkou dobu a ECB se bude muset opět sejít v úterý.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v červnu podle předběžných dat stagnovala na -5,6 bodu (odhad: -5,8 bodu, duben revidován na -5,6 bodu z -5,5 bodu).
• Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili prodloužení unijních hospodářských sankcí proti Rusku do konce ledna 2016 a spuštění námořní operace proti pašerákům migrantů do Evropy. Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho roli v ukrajinské krizi byl pouze formalitou, neboť se na něm minulou středu dohodli velvyslanci členských států.
• Řecko by podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) mělo konečně zbankrotovat, aby se vyčistil prostor. Ministr financí to v pondělí řekl v Praze na pravidelné výroční konferenci ekonomických diplomatů. Řecko v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům a nyní jedná s mezinárodními věřiteli, aby zabránilo bankrotu.
• Evropská telekomunikační skupina Altice v pondělí potvrdila, že předložila nabídku na převzetí francouzského operátora Bouygues Telecom. Zdroje agentury Reuters již v neděli uvedly, že Altice chce za Bouygues Telecom zaplatit zhruba deset miliard eur.
• "Bankrot Řecka by poškodil celou EU a zhoršil uprchlickou krizi," je přesvědčen ministerský předseda Bohuslav Sobotka. "Krach Řecka by nepřímo poškodil i českou ekonomiku. A pokud se potvrdí dnešní ranní signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum pro to, abychom eurozónu posílili. A Řekové musí provést nutné reformy," napsal Sobotka v e-mailovém prohlášení.
• Německý letecký odborový svaz dal v pondělí letecké společnosti Lufthansa čas do 30. června, aby učinila ústupky ve sporu s palubním personálem ohledně mezd a důchodů. V opačném případě hrozí na léto přerušovanými stávkami, informovala agentura Reuters.
• Italský výrobce cukrovinek Ferrero předložil nabídku na převzetí britského konkurenta Thorntons za 112 milionů liber. Oznámila to v pondělí italská firma. Vedení společnosti Thorntons doporučilo akcionářům, aby nabídku přijali.

Zdroj: Bloomberg