Co musíte ráno vědět (27. února)

1. Americké akcie v úterý klesly, dolar po projevu šéfa Fedu v Senátu oslabil

Akcie ve Spojených státech v úterý kolísaly a nakonec obchodování uzavřely v mírném záporu. Investoři sledovali zejména statistické údaje a firemní zprávy a také projev šéfa centrální banky v Kongresu. Část investorů se držela stranou, protože se čeká na výsledek obchodních jednání mezi USA a Čínou. Index Dow klesl o 0,13 % na 26 057,98 bodu, širší S&P 500 oslabil o 0,08 % na 2 793,90 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 0,07 % na 7 549,30 bodu. Index volatility VIX stoupl o 2,15 % na 15,17 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři bazické body na 2,64 %.

2. Evropské burzy v úterý převážně zpevnily, dařilo se maloobchodnímu sektoru

Většina evropských akciových trhů zakončila úterní obchodování v plusových číslech, když se investoři soustředili především na americká makrodata a čekali na novinky týkající se brexitu. Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,39 % na 373,64 bodu, britský FTSE 100 ztratil 0,45 % na 7 151,12 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 0,13 % na 5 238,72 bodu a německý DAX si připsal 0,31 % na 11 540,79 bodu. Trhy potěšilo zejména odpolední zveřejnění americké spotřebitelské důvěry, která byla v únoru výrazně vyšší, než se čekalo. Zhruba o 1,5 % se zvýšil maloobchodní sektor, který nahoru poslala zpráva o plánované spolupráci britských firem Marks & Spencer a Ocado.

3. Pražská burza v úterý klesla, akcie PFNonwovens zlevnily o více než 4 %

Pražská burza v úterý nenavázala na zisk z pondělního obchodování, index PX odepsal 0,49 % na 1 065,39 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Erste Group Bank, dařilo se naopak antivirové firmě Avast. Objem obchodů byl s 379 miliony korun podprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie energetické skupiny ČEZ, které zlevnily o 0,27 % na 550,50 Kč. Nejvíce ztratily cenné papíry PFNonwovens, jež odepsaly 4,22 % na 772 Kč.

4. Očekávané události

Ve středu dopoledne budou investoři v eurozóně vyhodnocovat indexy spotřebitelské a podnikatelské důvěry a odpoledne se v USA zaměří na zprávu o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby a zprávy o továrních objednávkách a rozjednaných prodejích domů. Hospodářské výsledky představí v Evropě Koninklijke Ahold Delhaize, Rio Tinto či Bayer a na Wall Street mimo jiné Campbell Soup, Best Buy, Booking Holdings a HP. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Powell: Hospodářská expanze USA bude pokračovat, ale zpomalí

Ekonomika Spojených států bude v letošním roce pokračovat v expanzi, i když slabším tempem. V bankovním výboru Senátu to v úterý prohlásil šéf americké centrální banky Jerome Powell, který představil pololetní zprávu o vývoji hospodářství. Uvedl také, že s ohledem na protichůdné signály bude Fed při rozhodování o dalším zvyšování základní úrokové sazby trpělivý. Rozhodnutí o sazbách se budou odvíjet od výhledu ekonomiky.

6. Home Credit nepokračuje v přípravách na spojení s Air Bank a Monetou

Skupina Home Credit nebude pokračovat v přípravách na spojení své české a slovenské divize se společností Air Bank a Monetou Money Bank. Home Credit ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Spojení mělo být jednou z největších transakcí v historii českého bankovního trhu.

7. Trump podle bývalé šéfky Fedu nerozumí hospodářské politice

Bývalá šéfka americké centrální banky Janet Yellenová se domnívá, že současný americký prezident Donald Trump nerozumí hospodářské politice a nechápe poslání Fedu. Yellenová to podle listu The Wall Street Journal řekla v rozhovoru pro rozhlasový pořad Marketplace.

8. Šéf automobilky Tesla Elon Musk čelí obvinění z pohrdání soudem

Generální ředitel amerického výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk čelí obvinění z pohrdání soudem. Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) tvrdí, že Musk nedávnou zprávou na Twitteru porušil loňskou dohodu o urovnání její žaloby. Soudkyně federálního soudu Alison Nathanová v úterý vydala nařízení, podle kterého má Musk do 11. března vysvětlit, proč porušil dohodu a nezdržel se pohrdání soudem.

9. Němečtí spotřebitelé jsou optimističtí i přes zpomalování růstu ekonomiky

Němečtí spotřebitelé zůstávají optimističtí navzdory zpomalování růstu ekonomiky. Na základě svého průzkumu to v úterý uvedla společnost GfK. Svůj index spotřebitelské důvěry na březen proto ponechala v souladu s očekáváním na únorové hodnotě 10,8 bodu.

10. Gazprom loni zvýšil podíl na evropském trhu s plynem

Ruský plynárenský gigant Gazprom loni zvýšil svůj podíl na evropském trhu s plynem na 36,7 % z předloňských 34,7 %. Uvedl to podle agentury Reuters jeden z manažerů podniku Oleg Aksjutin na úterní prezentaci pro investory.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Amsterdam vydělá na brexitu jako žádné jiné město

Žádné jiné město nevydělá na odchodu Británie z Evropské unie tolik jako Amsterdam. Nizozemská metropole sice stejně jako další evropská centra pocítí negativní hospodářský dopad brexitu, podařilo se jí však přilákat tolik firem prchajících z Británie, že minimalizuje škody a v mnohém si dokonce polepší. Amsterdam dokázal na brexit zareagovat včas a získá díky němu tisíce pracovních míst, napsal zpravodajský web Politico.eu.

Amsterdamská radnice se začala na odchod Britů chystat vzápětí po referendu z roku 2016. Velmi rychle rozjela kampaň prezentující město jako otevřené a příjemné místo k životu, kde si navíc vystačíte při práci či podnikání s angličtinou.

Díky tomu se jí podařilo nalákat k přesídlení desítky firem opouštějících kvůli brexitovým komplikacím ostrovy. Jen v loňském roce přišlo do města rekordních 153 zahraničních společností a vzniklo 7 200 pracovních míst, velká část z nichž přímo souvisí s děním v Británii. V příštích třech letech navíc podle místní radnice přibude díky brexitu dalších 2 000 pracovních pozic.

Vedení města bylo kvůli velkému zájmu firem o stěhování do Amsterodamu nuceno vyčlenit člověka pro zvláštní funkci zabývající se pouze tímto tématem.

Zcela zásadní bylo, že se nizozemskému hlavnímu městu podařilo uspět v klání o nové sídlo Evropské agentury pro léčiva (EMA), která jako úřad EU musela Londýn opustit. Nizozemsko předčilo konkurenční nabídky několika měst včetně Milána či Bratislavy vyzdvižením předností své metropole: snadné komunikace v angličtině, kvalit městské dopravy a přístupnosti pro rodiny s dětmi. Město navíc nabídlo osobní přístup včetně pomoci s byrokracií či vyhledáním škol pro děti všem 900 zaměstnancům EMA. Agentura tak bude sídlit v nově postavené budově nedaleko amsterodamského centra.

Do města se kvůli brexitu přesouvá například výrobce elektroniky Sony, provozovatel televizního kanálu Discovery či investiční banka Norinchukin.

Míří sem také stovky lidí, kteří v Británii působili na volné noze a nyní je láká vstřícný přístup a otevřený duch města cyklistů a vodních kanálů.

"Říkají nám brexitoví uprchlíci. Když jdu k holiči nebo k lékaři, slyším 'Á, tak vy jste další člověk, který přišel z Británie kvůli brexitu'," vylíčil situaci třicetiletý vývojář aplikací pro chytré telefony Michael Speed. Rodák z Walesu se přestěhoval do Amsterodamu již v říjnu kvůli tomu, že si nebyl jist, jaká práva v Británii bude mít po odchodu z EU jeho francouzská partnerka.

Další z "uprchlíků" Simon Vlassis přišel do Amsterodamu až začátkem února. Motivovala jej prý napjatá politická atmosféra v Británii i nepříjemný incident, do něhož se dostal v londýnském metru, protože mluvil svou rodnou řečtinou.

I díky mnoha podobným osudům se loni do nizozemské metropole přistěhovalo na 15 000 osob, což přispělo k nárůstu cen nemovitostí na rekordní úroveň.

Přesto nejspíš ani v Amsterodamu nepřeváží přínos brexitu nad jeho negativními důsledky pro ekonomiku. Nizozemský hrubý domácí produkt přijde kvůli odchodu Británie z EU o jedno až dvě procenta ročně, odhadli loni tamní auditoři.

"Okamžitě bych vrátil všechny ty firmy do Británie, pokud by to zabránilo brexitu, takže to vůbec nevnímám jako bonus," řekl poslanec koaliční strany CDA Pieter Omtzigt, kterého nizozemský parlament pověřil průběžným sledováním dopadů brexitu.