Může za krizi armáda chudých?

O příčinách krize toho bylo napsáno mnoho, zejména o tom, kdo ji způsobil. Jedním z důležitých faktorů byly nadměrné bankovní půjčky a následné utažení kohoutků po propuknutí ekonomické krize. To je navíc jedním z důvodů, proč zotavení trvá tak dlouho.

Dalším z faktorů byla dostupnost levných peněz. Banky mohly zájemcům půjčovat mnohem více peněz, než si u nich střadatelé uložili. Tyto levné peníze bankám dodával zejména Fed, ale i další centrální banky. Peníze se dostaly na pochybné investiční projekty, šílenství přiživovala expanze finančních derivátů.

Jakmile Fed šlápl na brzdu a zvýšil úrokové sazby, pyramida dluhu se zhroutila dovnitř. Banky, které si prošly očistcem, nechtěly dále půjčovat. Politici se rozhodli poškozené banky sanovat, místo toho, aby je nechali zkrachovat. Účet za toto jejich úsilí se vyšplhal do závratných výšin jak v USA, tak v Evropě.

Viníci krize: Dlužníci, ne banky?

Ale co když je problém na opačné straně? Tedy že motorem ekonomiky není nabídka úvěrů, ale poptávka po nich? Banky se před krizí chovaly relativně obezřetně, alespoň pokud jde o úvěry na bydlení. Tyto úvěry byly zajištěny hodnotou nemovitosti. Nabídka úvěrů byla reakcí na poptávku. Co když na vině nejsou predátorští poskytovatelé úvěrů, ale neuvážliví dlužníci? Do úvěrů je nikdo nenutil, přesto si chtěli půjčovat. Proč zadlužení domácností před krizí v poměru k jejich příjmům vyskočilo ve dnech před recesí do nehorázných výšin?

Část politiků a ekonomů si to vysvětluje nerovnou distribucí příjmů. Před ekonomickou krizí svět bohatl, ale distribuce příjmů uvnitř jednotlivých zemí byla nerovnoměrná. Příjmový medián v posledních třiceti letech stagnoval či klesal, přestože HDP na obyvatele rostl.

Z toho mnozí vyvozují, že velkou část příjmů z růstu produktivity inkasovali bohatí. To je do značné míry logické, neboť když má někdo velké peníze, je snadnější je výrazně zhodnotit. Jak na tuto situaci reagovali "chudí"? Udělali to, co chudí dělali vždy - zadlužili se. Dříve se zadlužovali zastavárníkům, dnes bankám nebo úvěrovým firmám.

Nicméně dnes už jsou tito lidé do značné míry předluženi a komerční banky mají obrovské množství levných peněz poskytnutých centrálními bankami. Rovněž není možné nutit podniky, aby si půjčovaly peníze na rozšíření výrobních kapacit, když trhy stagnují.

Zapojme stát!

I z tohoto důvodu zejména zastánci keynesiánské teorie hovoří o vyšším zapojení státu, a to prostřednictvím fiskálních stimulů.

Vyšší zapojení státu ale naráží na to, že mnoho z nich je neúměrně zadluženo. Na to zastánci stimulů namítají, že si státy mohou půjčit přímo od centrálních bank. Tyto peníze mohou utratit za veřejné práce a infrastrukturální projekty. Je to údajně jediný způsob, jak opětovně rozhýbat západní ekonomiky.

Kdyby si však státy mohly "beztrestně" půjčovat přímo od centrální banky, uvolnily by se stavidla velkého rizika. Politici by pod záštitou boje s ekonomickou krizí (něco jako boj s terorismem) získali nesmírnou moc. Příliv nových peněz do ekonomiky by znamenal zvýšení inflace, což by přivítali dlužníci (mezi něž patří řada států). Bylo by tak možné mnoho dluhů monetizovat.

Jak bylo nesčetněkrát empiricky dokázáno, každý zásah státu do ekonomiky pokřivuje trh. Jak vypadala (centrálně) plánovaná ekonomika a k čemu vedlo "spravedlivější" rozložení bohatství, jsme si vyzkoušeli několik desetiletí na vlastní kůži

Kompletní článek naleznete na serveru Investujeme.cz

Obhajoba neviditelné ruky trhu
V poslední době jsme více než dříve svědky odsuzování tržního hospodářství. Z mnoha stran můžeme slyšet, že se spoléhání na se "neviditelnou ruku trhu" ukázalo být falešné, za viníka současné hospodářské krize je označován nenasytný kapitalismus. Volá se po větší regulaci, která prý bude lékem na současné neduhy.

Regulace jako iluze bezpečnosti aneb krize kapitalismu?
S finanční krizí se rozhořela debata o krizi kapitalismu. Kdo jiný než kapitalismus potopil svět do největší krize od Velké deprese? Obvykle na to reaguji větou: "Jaký kapitalismus?". Vždyť státy tvoří zhruba půlku ekonomik, tak proč ne krize vlád? A ten zbytek ekonomiky je svázán neuvěřitelnou regulací, tedy opět vládami.

Zdroj:
Investujeme.cz
Přestat sledovat
Kapitalismus
Přestat sledovat
Úvěry
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
VE STŘEDU V 10 HODIN ŽIVĚ: Aktuálně z trhů (Ronald Schubert, WOOD & Company)
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
10. 4. 2021 20:31
Jaroslav Brychta (XTB): V rámci výsledkové sezóny budou nejdůležitější výhledy samotných firem
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
8. 4. 2021 17:01
Michal Semotan (J&T Banka): Brzdou růstu akcií ČEZ je i jeho management, zajímavými tituly jsou na…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
9. 4. 2021 6:41
Česká energetika má prostor se připravit na budoucnost, čas ale utíká. Panika je vyvolaná lobbisty…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Dividendy
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat