Záchrana Řecka jako zástěrka. Pro koho je výhodná?

Podle loňského záchranného plánu by se mělo Řecko v příštím roce vrátit na finanční trhy a získat 30 miliard eur prodejem nových státních dluhopisů. Tento původní plán má ovšem jeden velký háček. Požadované úroky, které investoři za držení řeckých dluhopisů požadují, se v případě 10letých dluhopisů pohybují na 16 %, což je oproti loňskému roku dvojnásobek. Řecko tak za současných tržních podmínek efektivní přístup na finanční trhy nemá.

Nejedná se bohužel o krátkodobý problém likvidity. Řecko je navíc také insolventní, což znamená, že vlastními silami není schopno svůj dluh standardním způsobem splatit.

Něco nového, prosím

To bylo zřejmé již před rokem. Záchranný plán nicméně počítal s tím, že Řecko bude schopno svou fiskální rovnováhu výrazně zlepšit a dojít si v příštím roce na trh pro nové peníze. V současné době je ovšem evidentní, že se bude muset loňský plán změnit.

Jaké možnosti řešení jsou k dispozici? Krátkodobé řešení se již rýsuje. Představitelé Evropské unie se totiž na konci prvního červnového týdne dohodli na dalším záchranném plánu. Řecký premiér George Papandreu na oplátku souhlasil s dalšími úspornými opatřeními ve výši 78 miliard eur. Investoři si tak mohli oddechnout, že Řecko v nejbližších měsících bankrot nečeká.

Dlouhodobý problém řecké insolventnosti se tak oddálil. Investoři se nicméně mohou ptát, proč oddalovat něco, co je stejně nevyhnutelné. Odpovědí jsou dva faktory. Složitá dluhová situace dalších periferních státu eurozóny a zranitelný evropský bankovní systém.

Začíná další finanční krize. A bude to peklo! Další evropské země jako Irsko a Portugalsko totiž potřebují čas, aby se s pomocí záchranných plánů ze své dluhové krize v průběhu příštích let dostaly. Řecko již prakticky všichni odepsali, další problematické země ovšem ještě mají slušnou šanci se z dluhové pasti dostat. Chce to ovšem čas, proto další záchranný plán pro Řecko.

Krach Řecka je nevyhnutelný

Ten koupí nezbytný čas na fiskální regeneraci dalších zemích a zabrání případné panice. Rovněž evropský bankovní sektor není schopen náhlý bankrot Řecka unést. Evropské banky by totiž zaznamenaly významné ztráty a nutnost jejich další rekapitalizace by se opět dostala na první místo.

Default Řecka je nevyhnutelný. V současné době jde především o to, aby byl tento proces umazání řeckého dluhu rozprostřen do dlouhého časového období. Tímto postupným procesem by se mělo zabránit případné eskalaci krátkodobé nervozity a turbulencím na finančních trzích. Zdraví evropských bank je pro pokračování procesu ekonomického oživení a regenerace zásadní.

Expozice evropských zemí v evropských dluzích - jasnější graf nenajdete

Co se týče samotného Řecka, to nepochybně ještě čeká velice dlouhá a trnitá cesta. Jeho ekonomika je již třetím rokem v recesi, úsporné škrty vládních výdajů v krátkodobém horizontu dusí agregátní poptávku, zemi navíc čeká velký privatizační program, jehož cílem je do roku 2015 získat 50 miliard eur na splátky dluhů.

Ve státních podnicích je přítomna významná úroveň přezaměstnanosti, proto můžeme v příštích kvartálech v průběhu privatizačního procesu očekávat další nárůst nezaměstnanosti.

Výhlídky Řecka nejsou pro další roky příliš růžové. Je nicméně potřeba si uvědomit jednu zásadní skutečnost – Řecko si od přijetí eura žilo vysoko nad svými reálnými možnostmi, zadlužení tak výrazně rostlo. Nové dluhy přitom neznamenají nic jiného než přesun budoucích agregátních ekonomických výdajů do současnosti. Jinak řečeno, vyšší současný ekonomický růst na úkor budoucího růstu. První fázi extáze má již Řecko za sebou. Teď přišla fáze vystřízlivění a odříkání.

15 nejvíce zadlužených zemí