Evropské akcie v pátek po vítězství konzervativců v britských volbách a nepřesvědčivých datech z amerického trhu práce přidaly přes dvě procenta. Posílily tak i za celý týden

Britský index FTSE 100 v pátek přidal 2,32 % na 7 046,82 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 2,48 % na 5 090,39 bodu, německý DAX zpevnil o 2,65 % na 11 709,73 bodu a panevropský STOXX Europe 600 vzrostl o 2,87 % na 400,16 bodu. Přes 4 % přidaly sektory chemie a realit, "jen" přes 2 % přidaly potravinářské, stavební a pojišťovací společnosti. Za celý týden STOXX Europě 600 posílil o 1,39 %.

Trhy v pátek prakticky ignorovaly makrodata, která byla přinejmenším smíšená. Zklamáním byla především průmyslová výroba v Německu.

Švýcarská společnost Syngenta (+19,3 %), která patří k největším světovým výrobcům agrochemikálií, odmítla nabídku na převzetí za 41,7 miliardy švýcarských franků od amerického konkurenta Monsanto. Syngenta v pátek uvedla, že nabídka zásadním způsobem podceňovala její vyhlídky na další růst.

Na měnovém trhu se dařilo především libře, která posílila jak vůči dolaru, tak proti euru.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Konzervativní strana dosavadního premiéra Camerona získala většinu v britském parlamentu. Jejich vítězství znamená kontinuitu, ale také riziko ve vztahu Spojeného království k Evropské unii.
• Sezónně očištěná průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 0,5 % meziměsíčně, čekal se růst o 0,4 % po stagnaci v únoru. Meziročně produkce stoupla jen o 0,1 %, čekal se nárůst o půl procenta. Ekonomové jako důvod zpomalení německého průmyslu uvádějí nejčastěji stále jen mírné oživení poptávky v eurozóně, která je pro Německo největším obchodním partnerem.
• Přebytek zahraničního obchodu největší evropské ekonomiky dosáhl v březnu 23 miliard eur, čekalo se jen 20 miliard. Běžný účet mělo Německo v březnu v přebytku 27,9 miliardy eur, což je rekordní hodnota. Čekalo se také jen 20 miliard. Export Německa se zvýšil meziměsíčně o 1,2 %, čekalo se jen +0,4 % po +1,4 % v únoru. Dovoz překvapivě vzrostl o 2,4 %, čekalo se jen mírné posílení o 0,1 %.
• Index spotřebitelských cen v Řecku v březnu klesl meziročně o 2,1 % (stejně jako v březnu), index harmonizovaný s EU spadl o 1,8 %. Obchodní bilance byla v březnu záporná o více než 2 miliardy eur, mírně horší byla za uplynulý rok jen loni v září.
• Obchodní bilance Spojeného království dopadla v březnu hlubším schodkem, než se čekalo. Schodek se proti únoru snížil na 2,817 miliardy liber, čekalo se zlepšení na 2,4 miliardy po 3,318 miliardy liber v únoru.
• Průmyslová výroba v Itálii v březnu meziročně narostla o 1,5 % a meziměsíčně o 0,4 %. Trh očekával růst výroby o 0,2 % meziměsíčně po 0,6% růstu v únoru.
• Španělsko: Průmyslová produkce v březnu meziročně +2,9 %, čekalo se +1,2 % po +0,6 % v únoru.
• Deflace se ve Švýcarsku v dubnu prohloubila. Meziročně spotřebitelské ceny klesly o 1,1 %, v březnu byl pokles mírnější (-0,9 %). Meziměsíčně ceny spadly o 0,2 % po +0,3 % v březnu, čekal se růst o 0,1 %.
• Deflace v Maďarsku pokračuje, ceny ale v dubnu klesly méně, než se čekalo. Konkrétně meziročně o 0,3 %, čekalo se -0,4 % po -0,6 % v březnu. Meziměsíčně index spotřebitelských cen stoupl o 0,4 %.
• Německý výrobce luxusních automobilů Audi v dubnu zvýšil prodej meziročně o 2,5 % na rekordních 152 850 vozů. Nárůst poptávky zaznamenal ve všech regionech, především v Severní a Jižní Americe, kde firmě odbyt vzrostl o 12,7 %.
• Generální ředitel německé automobilové skupiny Volkswagen Martin Winterkorn předloží nejpozději do října novou strukturu řízení koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto. Winterkorn to podle časopisu Automobilwoche řekl na čtvrtečním setkání více než tisícovky vedoucích pracovníků firmy.
• Řecký premiér Alexis Tsipras v pátek předpověděl brzký úspěšný konec jednání s mezinárodními věřiteli, s nimiž Atény už týdny jednají o podmínkách uvolnění nových úvěrů. Činitelé Evropské unie nicméně agentuře Reuters řekli, že žádný průlom v klíčových sporných otázkách typu reforem důchodového systému a trhu práce ještě nenastal. Podle řeckého deníku Ta Nea Tsipras očekává, že vše vyřeší dobrá "politická vůle" evropských partnerů, čímž naznačil, že nespoléhá na splnění ekonomických parametrů požadované věřiteli.