Lars Christensen (Saxo Bank): Buffette, je čas jít do důchodu!

Řecko by mělo odejít z eurozóny. Lepší měnovou unii opustit hned, než se několik let trápit a pak tento vevyhnutelný krok stejně udělat. Žádné zázračné zkratky, jako je vyšší zdanění bohatých navrhované například Warrenem Buffettem, v boji s krizí nepomohou, říká spoluzakladatel a nynější výkonný ředitel Saxo Bank Lars Christensen.

Stále více lidí v mnoha zemích si odmítá utahovat opasky, i když je to podle všeho jediná cesta z krize. Je možné, že se ji nakonec prostě nepodaří prosadit?

Lars Christensen (LCh): Nepochybně ano. V mnoha zemích jsou velmi populističtí politici a řada lidí, kteří mají kvůli úsporným opatřením problémy. Ale jinak věci napravit zkrátka nelze.

Je potřeba případy jako Řecko prostě nechat jít. Nechat je odepsat dluh. Pokud kvůli tomu budou mít některé německé a francouzské banky problém, tak to vyřešme, ale není možné Řecko udržovat v tomto stavu. To by došlo k výbuchu. Věci by se jen zhoršovaly. Řekové mohou opustit eurozónu, odepsat 50 nebo 70 procent dluhu, devalvovat. Budou pak konkurenceschopní a zpátky ve hře.

Měly by i další země – Portugalsko, Itálie a další – mít možnost opustit měnovou unii?

LCh: Samozřejmě. Tak, jako je možné vstoupit, měla by být možnost vystoupit.

Byl by to v tuto chvíli dobrý nápad?

LCh: Bylo by to velice nepříjemné, ale ještě horší by to bylo třeba za pět let. Proto si myslím, že ano. Že pro ty skutečně hodně postižené země platí, že není jiné cesty k opětovné konkurenceschopnosti.

Druhou variantou je to, že zvládnete snížit platy o 30 nebo 40 procent, zkrátka devalvovat uvnitř země. Ale asi si dokážete představit, jak obtížné to je. I když několik pobalstkých republik to zvládlo. Je ovšem velice obtížné něco takového obhájit před lidmi. Je mnohem jednodušší devalvovat externě než interně.

Vracíme se tedy k tomu, že to, co se děje do značné míry ovlivňují lidé - demonstrace, volby, v nichž vyhrávají populisté, a tak dále. Rozhodne nakonec „ulice“ o osudu eurozóny?

LCh: Pokud máte systém, v rámci něhož rozhoduje většina, a ta většina má zájem na tom, aby státní podpora a iracionální opatření nadále fungovaly, vždy bude těžké věci změnit. Pokaždé se totiž najde nějaký populista, který právě toto bude připraven lidem naslibovat. Jeho cílem přitom bude jen dostat se k moci a pár let se tam udržet. Takže ano, určitě je v samotné podstatě našeho systému velmi významný problém. Je to sebezničující.

Vezměte si, jak to například dopadne u nás v Dánsku. 66 procent voličů nějak závisí na státních příspěvcích, což znamená, že 34 procent vydělává na ty ostatní, chápete? Proč by těch 66 procent hlasovalo pro to, že si od 34 procent bude brát míň? To je přirozené. Připomíná to příběh o tom, jak dva vlci s ovcí hlasovali o tom, kdo z nich by měl být k obědu.

Do jaké míry je podle vás za současnými problémy potřeba hledat nekvalitní politické vedení, které nedokáže nabídnout vizi, které nedokáže lidi inspirovat?

LCh: Nelze vinit politiky, ale lidi, kteří je zvolí. Lidé mají politiky, které si zaslouží. Jinak musím souhlasit. Skutečně kolem sebe nevidím mnoho politiků, kteří umějí vést. Pokud bych měl dát příklad někoho, kdo se nebojí vést, tak asi řeknu Davida Camerona. Ten udělal mnoho rozumných věcí. Možná ne dost, ale alespoň udělal něco správně. Co se Spojených států týče, tam je politické vedení velmi slabé, světové ekonomice ani trochu nepomáhá. No a mnohé vlády velkých evropských zemí také nejsou nijak zvlášť dobré. Ale opakuji, lidé mají politiky, jaké si zaslouží. To není chyba politků, to je chyba voličů.

Někteří známí ekonomové, například investor Warren Buffett, možná i proto začali mluvit do politiky – a politici nejen v Americe jim naslouchají. Je to podle vás budoucnost?

LCh: Obecně podle mě platí, že by měli politici byznysmenům více naslouchat. Koneckonců je to byznys, který generuje peníze, které stát pak distribuuje. Čím více se tedy bude byznysmenům naslouchat, tím lépe. Ale žijeme v demokracii. A v té se o tyto věci starají politici. Byznys se stará o jiné věci.

Warren Buffett je ovšem v této souvislosti špatný příklad. Jeho rada je špatná. Pokud chce platit vyšší daně, proč je neplatí? Může dát všechno, co má. Je hrozně jednoduché pro 80letého chlapa, který má v bance 60 miliard, něco podobného říkat. Myslím si, že není dobrým příkladem. Možná by už měl jít do důchodu.


Celý rozhovor s Larsem Christensenem nabídne Rádio Česko ve čtvrtek 3. listopadu po zprávách, které začínají v 15:30.

Ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Zadlužení
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Mohlo by vás zajímat
27. 2. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat