Akcie, zlato, koruna: Jak s nimi (ne)zamává případný brexit?
Možný odchod Spojeného království z Evropské unie dominuje debatám o trzích, zdatně mu sekundují snad jen Fed nebo starosti o čínskou ekonomiku. Do konce britského referenda ještě pár hodin zbývá, takže se s analytiky z několika významných investičních společností stihneme podívat na některé očekávané dopady různých výsledků plebiscitu.
Sčítání hlasů začne hned po 23.00 SELČ. Jednotlivé volební komise nejdříve zkontrolují počet lístků vložených do uren oproti těm nepoužitým, aby celkové počty odpovídaly. Teprve poté bude zahájeno rozpočítávání hlasů pro odchod a pro setrvání Británie v EU. Volební komise dokonce na svém webu publikovala odhad časové osy sčítání lístků v jednotlivých obvodech, kterých je téměř 400. První dílčí výsledky by se mohly objevit v pátek velice brzy ráno, zhruba okolo druhé ráno, poslední okrsek by měl dodat počty hlasů v 8 hodin středoevropského času. Páteční snídaně tedy bude navýsost britská.
Možné tržní dopady výsledků referenda
Hlavní ekonom Société Générale pro Spojené království Brian Hilliard připomíná, že Britové nebudou zveřejňovat žádné exit polls, v tisku se ale objevily informace o tom, že si některé hedgeové fondy objednaly rychlé průzkumy pro vlastní potřeby. A to by mohlo přispět k vyšší volatilitě na trzích – hedgeové fondy budou pravděpodobně již během čtvrtka reagovat na data ze svých průzkumů, které zbytek trhu mít nebude, takže se trhy mohou rozhýbat.
Société Générale proto předpokládá, že se ještě v den referenda začnou roztahovat spready mezi nákupními a prodejními cenami, dojde k poklesu likvidity a ke zhoršení schopnosti trhů absorbovat prodejní či nákupní pokyny. Pokud britští voliči nakonec rozhodnou o vystoupení Británie z EU, tento problém bude ještě výraznější – z trhu mohou během pátečního dopoledne "zmizet ceny" a může být těžké realizovat větší objednávky.
"Britská libra by v případě brexitu mohla spadnout o 15-20 %," napsal zkraje týdne pro deník The Guardian legendární investor George Soros. A připomněl i rok 1992, kdy britská měna prudce oslabila a on na tom vydělal obrovské peníze. "Podle mě se rok 1992 nebude opakovat. Tehdy byla devalvace zdravá, vláda byla zbavena povinnosti bránit nadhodnocenou měnu. Tentokrát by ztráta hodnoty libry byla velice nepříjemná, a to minimálně ze tří důvodů: Bank of England se základní sazbou 0,5 % nemá prostor na korekci šoků na měnovém trhu, deficit běžného účtu Spojeného království způsobuje závislost země na zahraničním kapitálu, jehož příliv může vysychat, a britský exportní průmysl nebude kvůli nejasnostem o obchodních vztazích s EU schopen naplno těžit z výhod oslabené měny."
Podle manažerů z Fidelity International, a zhruba se v tom shodují s tržním konsenzem, by rozhodnutí o setrvání Británie v EU vyvolalo úlevnou rally na trhu s britskou librou a rizikovými aktivy včetně britských akcií a cyklických titulů napříč regiony, naopak by oslabily britské státní dluhopisy. Verdikt voličů směrem k brexitu by naopak uvedené typy investic kromě bondů poslal "na jih".
"Pokud by Británie zůstala v Evropské unii, libru by to mělo výrazně podpořit. Během 12 měsíců bychom se proto mohli dočkat kurzu GBP/USD okolo 1,56," míní Bill O'Neill z UBS Wealth Management.
Fidelity jako jedna z mnoha zdůrazňuje, že ekonomické dopady případného brexitu budou zvládnutelné, větším problémem by ale byla politická rovina. Odchod Británie z EU by byl signálem k ofenzivě pro řadu euroskeptických a separatistických politických sil v mnoha zemích Evropy (Francie, Španělsko, Finsko, Německo, v rámci Spojeného království by naopak paradoxně mohlo o nezávislost a návrat do EU usilovat Skotsko). Vítězství přívrženců setrvání Spojeného království v EU by mohlo zapůsobit přesně opačně.
"Samozřejmě, že by mohlo dojít k relativně hladkému průběhu (brexitu), ale není to nejpravděpodobnější scénář. Ne proto, že by se unie chovala jako zhrzená manželka, která se bude chtít pomstít, ale proto, že země EU se budou obávat dalších exitů," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tento měsíc například řekl, že Británie nemá možnost zvolit odchod z EU a zároveň mít přístup na společný evropský trh.
Koruna a spol.
Česká koruna by měla podle odhadů Komerční banky reagovat na případné rozhodnutí o brexitu oslabením, ale maximálně na 27,25-27,28 EUR/CZK. Scénář setrvání Británie v unii by měl naopak vést k postupnému uklidnění trhů a návratu koruny k úrovni kurzového závazku na 27 EUR/CZK.
Pro středoevropské devizové trhy obecně by byl brexit ale negativní zprávou. Důvodem jsou podle Komerční banky jak silné vzájemné obchodní vazby mezi středoevropskými zeměmi a Spojeným královstvím, tak nepřímé vazby (zejména přes Německo). Svou roli by sehrál i kanál finančních trhů. Výsledkem by zřejmě pro střední Evropu byla dočasná ztráta postavení bezpečného přístavu.
"Nejzranitelnější je polský zlotý, naopak česká koruna by zřejmě proti euru nijak výrazně neoslabila. Mnohem pravděpodobnější je posunutí očekávaného ukončení kurzového závazku dále za horizont prvního pololetí 2017," napsali ve výhledu k britskému referendu analytici z Komerční banky. "V případě brexitu by byly výraznější reakce na měnových párech středoevropských měn vůči americkému dolaru. Pokud by kurz EUR/USD klesl pod paritu, znamenalo by to vzestup kurzu USD/CZK nad 27."
Pozdější konec kurzového závazku je v případě brexitu pravděpodobný i podle Navrátila. "Případné vystoupení Británie z Evropské unie by posunulo opuštění režimu devizových intervencí ČNB zhruba o rok až do závěru roku 2018. Důvodem by byl tlak na nižší inflaci a snaha počkat na to, až se stabilizuje situace na trzích," napsal.
S tím souhlasí také ING. "Koruna je již nyní podhodnocena a v případě jejího dalšího oslabování by se na trhu našla řada hráčů, kteří by si ji za slabší kurz rádi koupili. Nepředpokládáme tak, že by koruna oslabila nad 27,5 EUR/CZK. Obecně by byla ve srovnání s polským zlotým či maďarským forintem odolnější vůči nejistotě pramenící z případného rozhodnutí o brexitu," shrnul názor banky hlavní ekonom její české divize Jakub Seidler.
Akcie a zlato
Jakýkoli nárůst volatility a nejistoty může nahrávat bezpečným investičním alternativám. Britské "ne" setrvání v Evropské unii by proto minimálně krátkodobě měl nahrávat japonskému jenu, americkému dolaru, švýcarskému franku, státním dluhopisům vyspělých zemí (USA, Německa a dalších) a také zlatu. To posilovalo již v posledních dnech.
"Trh se stane velice nestabilním a lze očekávat propad na britském kapitálovém trhu až o 24 %," předpověděl nedávno Bill Morokoff ze společnosti Axioma, která provedla preventivní zátěžové testy. Podle něj nezůstanou ušetřeny ani další evropské trhy, ani Wall Street, přičemž dojde ke ztrátě stovek miliard eur z penzijních a investičních fondů. Tato situace bude mít bezprostřední vliv i na vlády členských států Evropské unie a samozřejmě na centrální banky, které udávají krok v případě úrokových sazeb.
Setrvání Británie v EU by naopak znamenalo okamžitou vzpruhu pro akcie. Podle banky Macquarie by se mezi vítěze zařadily například britské společnosti Barclays nebo Ryanair, americká banka Morgan Stanley je pak přesvědčena, že indexy v kontinentální Evropě by zažily doslova rally.
"Trhy v souvislosti s možným brexitem zachvátila nejistota ohledně dalšího vývoje v EU, vývoje evropské ekonomiky a bankovního systému. Docházelo k výprodejům na akciových trzích a dalšímu nárůstu ceny zlata. Pokud by se naplnily nejčernější scénáře a Británie by EU opustila, mělo by toto rozhodnutí dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku i pro kapitálové trhy," uvedl Pavel Ryba ze společnosti GOLDEN GATE CZ s tím, že takové prostředí by mělo svědčit zlatu a stříbru.
A teď už lze jen číst, spekulovat, divit se a čekat. Noc ze čtvrtka na pátek by mohla být pro evropské obchodníky extrémně krátká.
