KONTEXT: 37 strategií a podprůměrné výsledky aneb Lesk a bída digitalizace (nejen) v Česku

Mohutný útok na vybrané internetové uzly, který v pátek ochromil Twitter nebo PayPal, připomněl stinné stránky totální digitalizace. Trojským koněm, který ho umožnil, se staly on-line kamery, tiskárny a termostaty. Stručně, hackeři využili slabiny internetu věcí. Ten má přitom do konce roku pojmout na 6,4 miliardy přístrojů, v roce 2025 by jich mělo být až 75,4 miliardy. I proto tento KONTEXT nabízí audit současného stavu digitalizace (u nás) z dílny členky představenstva IBM v Česku Mileny Jabůrkové.
Na prahu (r)evoluce: Virtuální a fyzické se slévá, naše životy již nikdy nebudou stejné
V současnosti podle mě zažíváme epochální změnu, digitální revoluci. Internet je jedním z největších vynálezů v dějinách, důsledky tohoto vynálezu si ještě nedokážeme ani plně představit. Jen pomaličku začínáme rozumět některým jeho aspektům rozumět. To, co přináší digitalizace, jak významně v podstatě vše mění, přitom vidíme na každodenním životě – jak trávíme volný čas, jak pracujeme, jaká zaměstnání vykonáváme, jaké získáváme informace, jakým způsobem se vzděláváme. Stručně řečeno, začíná se propojovat naše virtuální a fyzické bytí. Podle mě je to dobře, pevně totiž věřím, že digitalizace přináší svobodu, rozšíření možností a lepší kvalitu života.
Fantazii se meze (ne)kladou: Umělá inteligence aneb Co zítra také bude možné
IBM kupříkladu vyvíjí platformu Watson, což je argumentativní inteligence, která je schopná se učit jako člověk, produkovat hypotézy a navrhovat řešení. Vezměme si doktora, který léčí pacienta s rakovinou. Měl by vstřebat různé klinické testy, studie, akademické výzkumy a články z odborných lékařských časopisů. V tom může Watson pomoci, protože on tohle vše zvládne pojmout, najít korelace, příbuznosti, a následně navrhnout různé alternativy léčení specifického druhu rakoviny u daného pacienta. S touto pomocí může kupříkladu vesnický lékař poskytnout služby jako špičkový doktor v renomované nemocnici.
Česko versus digitální svět: Domácí (n)e-government nás táhne ke statistickému dnu
Pokud se podíváme na lidi, kteří tu žijí, a na podniky, které tu působí, jsme na tom ve srovnání se světem docela dobře. Stát z podobného srovnání vychází o poznání hůře. Potvrzuje to DESI (Digital, Economy and Society Index), který sestavuje Evropská komise. Celkově je Česko mezi zeměmi EU na 17. místě (v porovnání s rokem 2015 jsme klesli o dvě příčky). Když se podíváme na konektivitu, jsme průměrní (15. místo), lidský kapitál máme nadprůměrný (14.), společenské využití digitálních technologií také nadprůměrné (12.), ale v kategorii digitalizace veřejných služeb – e-governmentu – jsme hluboký podprůměr (24.).
Lesk i bída (nejen) současné vlády: 37 strategií a jeden digi native s tahem na branku
V Česku má každé ministerstvo, každá instituce, svoji digitální strategii, která je rezortně i politicky roztříštěná, a navíc se tyto strategie vlastně ani nemusejí plnit. Vždy, když přijde někdo nový, dělá se nová. Na Svazu průmyslu a dopravy jsme spočítali, že je jich zhruba 37, což ovlivňuje mimo jiné školství a zdravotnictví. Na druhou stranu se zdá, že se zřejmě konečně blýská na lepší časy. Ne že by vláda měla nějakou vizi, ale pochopila, že je nutné se digitalizací vážně zabývat, a jmenovala digitálního koordinátora, což je státní tajemník Tomáš Prouza, digital native. Má rád technologie, rozumí jim, žije s nimi. Díky němu vidíme některé posuny k lepšímu.
Byznys v roli tahouna: Česko 4.0, to jsou nanovlákna i výzkum a vývoj pro Američany
Výrazný pokrok v Česku vidíme v oblasti průmyslu, kde jde o posun k průmyslu 4.0. Svoji tradiční industriální bázi, kterou jsme vytvořili ještě za první republiky, pomalu překlápíme do digitální podoby. Nejde přitom jen o digitalizaci, ale také o fyzické, kybernetické systémy, robotizaci, využívání velkého objemu dat, chytrá auta a tak dále. Na tom všem se tu již pracuje. V některých sektorech, jako je textilní průmysl, patříme dokonce ke špičce. Stejně tak je potřeba připomenout, že některé globální koncerny u nás provádějí část vývoje a výzkumu – IBM tu má například výzkumnou i vývojovou laboratoř, která spolupracuje s laboratoří přímo v USA.