Ve stínu: Řecko stále úpí pod hromadou dluhů. Pomohou mu volby v Německu?

Již delší dobu je známo, že mezi hlavními veřejnými věřiteli Řecka z Evropy a zámořským veřejným věřitelem, tedy Mezinárodním měnovým fondem, panuje výrazný nesoulad. MMF tvrdí, že Řekové nemají šanci své dluhy v nynější podobě splatit (do roku 2060 mají podle nových odhadů této instituce narůst na 275 % HDP), a že je i proto potřeba tyto dluhy snížit. Evropané (se tváří, že) splatitelnosti řeckých dluhů nadále věří, a to mimo jiné proto, že pokud Řekové budou řádně plnit své dosavadní domácí úkoly v oblasti fiskálních úspor a strukturálních reforem, mají slíbenou další dluhovou úlevu.

Vzhledem k tomu, že značná část řeckých dluhů je splatná až v dalších desetiletích, není evropský postoj překvapivý. Většina současných lídrů bude v té době dávno v důchodu. Navíc se proslýchá, že MMF chce z programu zcela vycouvat. Němci hrozí, že v tom případě by se nechtěli další podpory Řecka účastnit ani oni.

Jaký vývoj lze tedy očekávat? Pokud se podaří celé jednání prodloužit až za horizont letošních německých voleb, Němci nejspíše svolí k nějakému nenápadnému ústupem MMF ze scény a s posílením řeckého záchranného programu již bez měnového fondu.

Spojené království sice poprvé v dějinách evropského sjednocování ukázalo, že je možné zařadit zpátečku, ale v případě Řecka lze očekávat, že bruselsko-frankfurtské dostředivé síly budou přece jen silnější, takže země v eurozóně zůstane. Jádrové země eurozóny jsou na tom z hlediska ekonomické i finanční stability lépe než v minulých letech, takže další posílení oficiální pomoci Řecku už pro ně nebude tak bolestné.

Co se tedy týče dopadů na stabilitu eura, z řeckého mraku příliš pršet nebude. To italský bankovní mrak může zařídit pořádnou sprchu. Šéfka dohledové části ECB Danièle Nouy minulý týden prohlásila, že Itálie dosáhla v řešení problému špatných úvěrů v bankách pouze "mizivého pokroku".