Čeká Evropu studená občanská válka?
Evropská unie prochází zatěžkávací zkouškou. Z eurooptimistů se stávají opatrní realisté a z europesimistů vyložení odpůrci. V roce 2017 se uskuteční hned několikero voleb, ve kterých se ukáže, jaké nálady mezi občany zemí EU převažují a do jaké míry lidé věří ve společný evropský projekt a své lídry.
Dnes již ani největší stoupenec a podporovatel evropské integrace, je-li příčetný, nemůže zpochybnit, že projekt, jemuž věří, je ohrožován nemalým množstvím rizik. Souběžně s tím (zejména během posledních dvou let) důvěra evropských občanů v něj klesá.
Migranti za to nemohou
Ti, kteří v jednotnou Evropu dříve bezmezně věřili, stávají se spíše obezřetnými realisty, a ti, kteří k němu již dříve přistupovali chladněji a spíše pragmaticky, přidávají se k viditelně rostoucí skupině otevřených odpůrců.
Všeobecný dojem byl ten, že eroze evropských integračních základů byla především vyvolána masivní migrační vlnou, jež zhoršila bezpečnost v EU a přímo či nepřímo byla spojena s mnoha vážnými teroristickými útoky napříč unií. Nyní však je stále jasnější, že eskalace rizik pocházejících z vnějšku je pouze částí mozaiky příčin nynějších odstředivých proudů.
Velice hluboké příkopy mezi zeměmi i uvnitř nich nacházíme na každém kroku. Je s nimi spojena expanze černobílých řešení (myšleno obrazně). Jejich projevem zdaleka není jen to, že se britská vláda po dosažení poměru hlasování 52 ku 48 v loňském referendu snaží o takzvaný tvrdý brexit, který by odpovídal daleko výraznější podpoře odchodu Británie z EU, než jaká by byla přiměřená skutečnému výsledku. Nehledě na to, že cílem bude též dosažení nějaké privilegované pozice, umožňující nadstandardní přístup na jednotný trh EU.
Menší ochota ke kompromisu
V současné EU vidíme intenzivní snahu vyhrocovat problémy, které se dříve řešily s daleko větší empatií a pochopením k názorovému odpůrci. Mám-li uvést nejkřiklavější případy, je to snaha o opětovné stavění zdi mezi západ a východ, jež se projevuje v pokusech o koncepty omezování volného pohybu pracovníků v prostředí jednotného trhu, z reality hrubě vytržené.
Dalším příkladem je snaha opentlit jinak potřebnou úpravu stanovení společného základu pro korporátní daň stanovením minimální výše daňové sazby. Jako výkřik z vesmíru působí opatření provázející úpravy evropského pilíře sociálních práv, nevyváženě upřednostňující sociální záruky před podmínkami posilujícími konkurenceschopnost. A snaha o stanovení společného evropského osobního příjmu a nalezení vhodného zdroje, který by byl schopen tuto potřebu financovat, přímo ohrožuje fiskální stabilitu a rozpočet EU. A nejen toho, ale také pojítek, která drží stávající unii pohromadě.
Volební rok
Příkopy mezi zájmy se stávají stále zřetelnějšími nejen mezi západními a východními zeměmi, ale i uvnitř jednotlivých členských států mezi zastánci jejich otevřenosti a těmi, kteří by spíše upřednostnili uzavřenost v národních hranicích. Když si uvědomíme, že nizozemskými parlamentními volbami 15. března začne klíčový volební rok, lehce si v jeho průběhu představíme další dělítka, která mohou Evropu rozklížit.
V této situaci se jeden snad již ani nediví nedávnému povzdechu jednoho vlivného západoevropana provázenému poznámkou o zlatých 80. letech a dovršenému sentimentální notickou o tom, že na té správné straně železné opony bylo tehdy jako v ráji.
