Co musíte ráno vědět (5. června)

1. Americké akcie v pátek opět přepisovaly historii, slabším datům z trhu práce navzdory

Americké akcie v pátek zpevnily a všechny tři hlavní indexy opět přepisovaly historii. Růst cen průmyslových a technologických titulů více než vyrovnal vlažné přijetí zprávy o květnové tvorbě pracovních míst v USA, která zaostala za očekáváním. Index Dow v pátek připsal 0,29 % na nové zavírací maximum 21 206,29 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,37 % na nové zavírací maximum 2 439,07 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,94 % na nové zavírací maximum 6 305,80 bodu. Absolutní maxima posunuly Dow na 21 225,04 bodu, S&P 500 na 2 440,23 bodu a Nasdaq Composite na 6 308,76 bodu. Index volatility VIX v závěru týdne klesl o 1,42 % na 9,75 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o téměř šest bazických bodů na 2,156 %. Za celý týden Dow zpevnil o 0,60 %, S&P 500 se zvýšil o 0,96 % a Nasdaq Composite posílil o 1,54 %.

2. Evropské akciové trhy v pátek mírně stouply, za celý týden si připsaly zhruba 0,3 %

Evropské burzy v závěru týdne navázaly na ziskovou čtvrteční seanci, když uzavřely v mírném plusu. Pozornost se v pátek vedle dat z amerického trhu práce soustředila na summit EU a Číny, na němž se řešilo zejména čtvrteční rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody. Trumpův krok vyvolal takřka bezvýhradně kritické reakce po celém světě a mnohé země slíbily, že budou dohodu nadále dodržovat. Regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,23 % na 392,55 bodu, za celý týden zpevnil o 0,31 %. Britský FTSE 100 krátce po otevření vystoupal na nové historické maximum 7 598,99 bodu, následně však mírně klesl a uzavřel se ziskem 0,05 % na 7 547,63 bodu (za celý týden, který byl z důvodu státního svátku zkrácený o pondělí, přišel o 0,09 %). Francouzský CAC 40 si polepšil o 0,47 % na 5 343,41 bodu (za celý týden +0,13 %) a německý DAX stoupl o 1,25 % na 12 822,94 bodu (za celý týden +1,75 %).

3. Pražská burza v pátek nepatrně klesla, za celý týden ztratila procento

Pražská burza v závěru týdne nenavázala na ziskovou čtvrteční seanci, když index PX ztratil kosmetických 0,03 % na 1 005,81 bodu. Dolů burzu táhly akcie energetické skupiny ČEZ a textilky Pegas Nonwovens. Dařilo se naopak rakouským finančním titulům. Objem obchodů byl s 434 miliony korun podprůměrný. Na cenné papíry pojišťovnické skupiny Vienna Insurance Group v pátek vydala nové doporučení Erste Group Bank. Nově doporučuje akcie VIG akumulovat s dvanáctiměsíční cílovou cenou 27 EUR za akcii. Za celý týden pražská burza klesla o 1 %. Nejvíce klesající akcií týdne byla Erste Group, která ztratila 4,4 %. U banky se neobjevila žádná korporátní informace, výprodej evropských finančních titulů spustila zpráva o možných předčasných volbách v Itálii, které by se mohly konat již v září letošního roku. Naopak nejvíce posilující akcií týdne byla Fortuna (+8,5 %). Majoritní vlastník navýšil cenu v nabídce na odkup akcií na 118,04 Kč z původních 98,69 Kč.

4. Očekávané události

Týden začne pěkně zostra, v pondělí budou zveřejněny indexy nákupních manažerů v Japonsku, Číně, Británii nebo ve Spojených státech. Z USA dorazí ještě statistika průmyslových objednávek a čerstvá hodnota indexu podmínek na pracovním trhu, který sestavuje Fed. Aktivitu na trzích mohou ovlivnit státní svátky v Německu, Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo v Řecku. V České republice bude oznámen vývoj mezd v prvním čtvrtletí. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Teroristé zabíjeli v sobotu večer v Londýně

V centru Londýna vjela v sobotu pozdě večer na mostě London Bridge dodávka do lidí. Pachatelé posléze do chodců bodali noži, v čemž pokračovali také v restauraci v nedaleké oblasti Borough Market. Policie označila oba útoky za teroristické činy. Vyžádaly si sedm obětí, o život přišli tři útočníci. Policie zatkla dalších více než 10 lidí. Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová se vyjádřila v tom smyslu, že Spojené království již nemůže svým tolerantním přístupem umožňovat, aby se podobné útoky opakovaly. Parlamentní volby 8. června se mají konat podle plánu.

6. Americká ekonomika v květnu vytvořila výrazně méně pracovních míst, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti ale nečekaně klesla na 16leté minimum 4,3 %

Americká ekonomika v květnu mimo zemědělství vytvořila zhruba 138 tisíc pracovních míst. Analytici odhadovali, že vzniklo kolem 185 tisíc míst po přibližně 174 tisících v dubnu (revidováno z 211 tisíc). Míra nezaměstnanosti klesla na 16leté minimum 4,3 %, čekala se přitom stagnace na dubnovém desetiletém minimu 4,4 %. Údaje v pátek zveřejnilo americké ministerstvo práce. Míra meziročního růstu mezd zůstala na dubnových 2,5 %.

7. Po Babišových nahrávkách se na webu objevila analýza firmy Imoba

Na anonymním twitterovém účtu skupiny Julius Šuman, která v posledních týdnech publikovala nahrávky bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), se v neděli objevila analýza společnosti Imoba. Materiál, který podle skupiny vznikl na základě dat z otevřených zdrojů, dochází k závěru, že transakcemi kolem společnosti si Babiš vyplatil během svého působení v čele ministerstva více než dvě miliardy korun a stát při tom připravil o 300 milionů na daních. Babiš ČTK sdělil, že nesmysly nepřátelského twitterového účtu je zbytečné komentovat.

8. Bytů koupených pro investici je v Praze třetina, zájem o ně roste

Podíl bytů, které si klienti kupují jako investici, dosahuje u pražských developerů zhruba třetiny. Zájem o ně v poslední době roste. Hlavními důvody jsou rostoucí ceny nájmů, atraktivita Prahy a téměř bezrizikový výnos. Největší zájem je o menší byty s dobrou dopravní dostupností. Mezi investory převažují Češi, z cizinců hlavně Slováci.

9. Novým šéfem Carrefouru bude Alexandre Bompard

Novým ředitelem francouzského potravinářského řetězce Carrefour se má stát dosavadní šéf obchodního řetězce s elektronikou a knihami Fnac Darty Alexandre Bompard (44).

10. Počet nových smluv o stavebním spoření klesl o 28 %

Stavební spořitelny uzavřely v letošním 1. čtvrtletí 86 000 nových smluv o stavebním spoření, což byl meziroční pokles o 28 %. Zároveň ale průměrná cílová částka u nových smluv meziročně stoupla o 55 000 korun na 406 000 korun. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry zákazníka, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Marshallův plán postavil na nohy západní Evropu, pomohl i USA

Situace dva roky po skončení druhé světové války nevypadala ve světě vůbec optimisticky. Zničenou Evropou obcházel hlad a hrozba komunismu byla více než reálná. Nová válka visela ve vzduchu. Plán americké ekonomické pomoci starému kontinentu, představený 5. června 1947 Georgem Marshallem, byl jistým řešením. V dalších letech vskutku ozdravil západoevropské státy, pomohl též USA, ale i díky němu se železná opona definitivně uzavřela.

Krutá zima, sucho a následná neúroda a i další faktory vedly k tomu, že v roce 1947 výrazně rostl již tak silný vliv komunistických stran (například v Itálii a Francii). Tomu se USA (v té době jediný stát disponující atomovou bombou) rozhodly čelit jak vojenskou, tak hospodářskou pomocí. V březnu 1947 vyhlásily takzvanou Trumanovu doktrínu, jejímž prvním projevem byla vojenská pomoc Řecku a Turecku. Dalším projektem byl Program na obnovu Evropy známý pod názvem Marshallův plán.

Bývalý náčelník generálního štábu George Marshall působil dva roky jako zmocněnec prezidenta Harryho Trumana v Číně a od roku 1947 byl v jeho vládě ministrem zahraničí. Do poválečného období si přinesl velkou osobní autoritu, a právě proto se na něj obrátila skupina ekonomů a diplomatů, kteří připravovali plán pomoci Evropě, aby svým jménem zaštítil jejich koncepci.

"Naše politika není namířena proti žádné zemi ani doktríně, ale proti hladu, chudobě, zoufalství a chaosu," řekl mimo jiné Marshall 5. června 1947 na Harvardově univerzitě. V nedlouhém, ale historickém projevu stručně zhodnotil situaci v poválečné Evropě a přednesl několik obecných návrhů, jak ji řešit. "Kterákoli vláda, která chce pomoci při dosažení cílů obnovy, nalezne, a to jsem si jist, plnou spolupráci ze strany USA," ujistil americký šéf diplomacie auditorium.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů Američané nabídli všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. Projekt, na který posléze přistoupilo 16 států, přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. "Všude se projevuje jejich nedostatek," poznamenal tehdejší britský ministr financí Hugh Dalton.

Ekonomickou injekci vyžadoval i strádající SSSR a nabídka USA zde nebyla hned jednoznačně odmítnuta. Sovětský vůdce Stalin ale nakonec možnost, že by se Moskva mohla podílet na Marshallově plánu, rázně utnul. Americké požadavky důsledné kontroly efektivního využití pomoci byly pro Sověty nepředstavitelné, nemohli si nechat nahlédnout do své centrálně řízené "kuchyně". Bohužel Stalinův zákaz spolupráce s USA se týkal také všech východoevropských zemí, tedy i Československa.

Přitom tehdejší československá vláda a hlavně občané vzhlíželi k nabídce s nadějí. Na konferenci v Paříži 12. července 1947, kde se měly základní otázky Marshallova plánu projednat, měla původně československá delegace jet. V Moskvě si ovšem 9. července Klement Gottwald, Jan Masaryk a další vyslechli od Stalina jasné "ne". A o den později již bylo odesláno vládní komuniké o naší neúčasti v Paříži. Zřejmě poslední šance, jak se vyhnout "spolupráci se Sovětským svazem na věčné časy", vzala zasvé.

Americký prezident Truman požádal v prosinci 1947 Kongres o schválení prostředků zhruba na čtyři roky a ten schválil v dubnu 1948 sumu 17 miliard dolarů. Na to reagoval Winston Churchill: "Schválení Marshallova plánu Kongresem bylo mezníkem ve světové historii."

Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy). Západnímu Německu stačilo 1,5 miliardy dolarů, aby se v roce 1951 vrátilo na předválečnou úroveň (podobně Rakousko a Itálie). Další země čerpající pomoc tohoto stavu dosáhly ještě dříve. V období let 1948 až 1951 vzrostl hrubý domácí produkt západní Evropy o 33,5 %. Spojeným státům hospodářská expanze zabezpečila dlouholetou konjunkturu i ekonomickou převahu nad Evropou.