Co musíte ráno vědět (19. června)

1. Americké akcie v pátek převážně rostly, index Dow skončil na novém maximu

Americké indexy Dow a S&P 500 zakončily týden mírným růstem, technologický index ovšem klesl. Zpráva o převzetí firmy Whole Foods internetovým prodejcem Amazon.com stáhla dolů akcie některých konkurenčních firem. Amazon posílil a dařilo se také energetickým firmám. Ztráty technologického sektoru způsobil hlavně pokles ceny akcií Applu. Index Dow v pátek posílil o 0,11 % na nové zavírací maximum 21 384,28 bodu a širší S&P 500 přidal 0,03 % na 2 433,15 bodu, zatímco index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,22 % na 6 151,76 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,77 % na 10,38 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o jeden bazický bod na 2,151 %. Nejvýrazněji stouply energetický sektor, odvětví veřejných služeb a sektor základních materiálů. Nedařilo se sektoru nezbytného spotřebního zboží.

Týden na trzích podle burzovních grafů: Zelená nula potvrdila nové rozpětí indexu S&P 500

2. Evropské akcie v pátek zpevnily, za celý týden však přišly o zhruba půl procenta

Evropské akcie se v pátek odrazily od ztrát z předcházejících dvou seancí a většina indexů zakončila obchodování v plusových číslech. Investoři vyhodnocovali zejména čtvrteční dohodu ministrů financí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu o uvolnění dalších peněz ze třetího záchranného programu pro Řecko. Bedlivě sledované bylo také zasedání ruské centrální banky, která snížila základní úrokovou sazbu z 9,25 % na na 9 %. Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,66 % na 388,60 bodu, za celý týden všakl klesl o 0,46 %. Britský FSTE 100 stoupl o 0,6 % na 7 463,54 bodu (za celý týden -0,95 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 0,89 % na 5 263,31 bodu (za celý týden -0,69 %) a německý DAX vzrostl o 0,48 % na 12 52,73 bodu (za celý týden -0,49 %).

EUR/USD, ropa, zlato: Co naznačuje technická analýza?

3. Pražská burza v pátek popáté v řadě klesla, za celý týden ztratil index PX 1,3 %

Pražská burza v pátek prohloubila ztráty z předchozích seancí, index PX přišel o 0,6 % na 990,77 bodu. Dolů burzu táhly akcie Komerční banky, Monety Money Bank, operátora O2 Czech Republic a energetické skupiny ČEZ. Dařilo se naopak pojišťovně VIG, tabákové firmě Philip Morris ČR a sázkařské společnosti Fortuna. Objem obchodů byl s 1,285 miliardy korun výrazně nadprůměrný, což bylo způsobeno rebalancováním indexů CECE a PX. Za celý týden pražská burza přišla podle indexu PX o 1,3 %, nejvíce vzrostla tabáková firma Philip Morris ČR, naopak největší propad zaznamenala Komerční banka.

ČNB a ceny nemovitostí: Proč opatření na omezení úvěrů nezchladí poptávku po bytech?

4. Očekávané události

V noci na pondělí zveřejní Japonsko výsledek obchodní bilance, Čína vydá index cen domů a Austrálie odtajní zprávu o prodejích nových aut. Dopoledne bude patřit údajům o stavební výrobě v eurozóně a projevu šéfa newyorského Fedu Williama Dudleyho a večer budou investoři vyhodnocovat projev šéfa chicagského Fedu Charlese Evanse. Začátek týdne bude důležitý i pro Spojené království, které zahájí vyjednávání o brexitu s Evropskou unií. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Amazon kupuje za 13,7 miliardy dolarů řetězec Whole Foods Market

Největší světový internetový prodejce Amazon se dohodl na převzetí amerického řetězce obchodů s potravinami Whole Foods Market, zaplatí za něj zhruba 13,7 miliardy dolarů. Firma to oznámila v pátek. Dohoda představuje nejrozsáhlejší akvizici v historii Amazonu a největší expanzi podniku do oblasti kamenných obchodů, napsala agentura Reuters. Americký maloobchodní gigant Wal-Mart Stores se pak dohodl na převzetí internetového prodejce pánské módy Bonobos.

6. S&P o jeden stupeň zvýšila úvěrový rating Slovinska

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) zvýšila hlavní úvěrový rating Slovinska o jeden stupeň na A+ z dosavadní známky A. Agentura to v páteční zprávě zdůvodnila snižujícím se veřejným dluhem země a silnějším hospodářským růstem.

7. Trump dobrovolně předložil zprávu o části svých příjmů

Americký prezident Donald Trump v pátek předložil zprávu o části svých příjmů za období od loňského ledna do letošního dubna. Podle agentury AP z ní vyplývá, že jeho majetek činí nejméně 1,4 miliardy dolarů a že za uvedené období vydělal 594 milionů dolarů. AP napsala, že se tyto údaje příliš neliší od předchozí zprávy, která zahrnovala Trumpovy majetkové poměry za rok 2015 a část loňského roku.

8. ČNB: Čistý zisk bank v ČR v prvním čtvrtletí stoupl o třetinu

Bankám a spořitelnám v Česku v prvním čtvrtletí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 34 % na 18,53 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma sektoru ke konci března činila 7,047 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 1,086 bilionu korun.

9. Snížení daní pro většinu zaměstnanců by dle ČSSD vyšlo na 20 miliard Kč

Snížení daní pro 98 % zaměstnanců, jak v novém volebním programu navrhuje ČSSD, by ročně vyšlo na asi 20 miliard Kč. Ztráta ve státním rozpočtu by se vyrovnala zdaněním bank, velkých podniků s vysokými zisky a změnou daní majetku. V diskusním pořadu Partie v televizi Prima to v neděli uvedl ministr zahraničí a volební lídr sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Daňové plány ČSSD podle něj nezvýší náklady na státní rozpočet. Podle místopředsedy strany Jana Birkeho ale budou znamenat "zásek" ve výši tří miliard korun.

10. Nové sankce USA proti Rusku podle Putina dále poškodí vzájemné vztahy

Pokud americký Kongres schválí zavedení nových, rozsáhlých sankcí proti Rusku, nepřivede to Rusko do úzkých. Taková politika však poškozuje vztahy mezi oběma zeměmi, řekl v sobotu ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň ale podle agentury RIA prohlásil, že je příliš brzy na to, aby se mluvilo o odvetných opatřeních.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

V Brně vyvíjejí autonomně řízené auto, drží krok se špičkou

Autonomně řízené auta nevyvíjejí jen velké automobilky, ale i brněnská společnost Artin. Před 12 lety začal tým pracovat s malým autíčkem pro děti, nyní už v garáži tři roky stojí "dospělý" vůz osázený moderními technologiemi a senzory.

Rozdíl proti Googlu nebo Tesle je podle Jana Najvárka z Artinu v rozpočtu. I Brňané jsou na technologické špičce v oboru, mají ale jen miliony korun proti desítkám milionů dolarů v amerických firmách.

"Naším cílem proto není vzhledem k finančním možnostem nabízet automobilkám celé auto, chceme se ale podílet na vývoji některých technologií a systémů, které tato auta používají a které jsou využitelné i v jiných odvětvích. Už například spolupracujeme s některými dodavateli v automobilovém průmyslu, kteří vyrábějí asistenční systémy," říká Jan Najvárek.

Naposledy vývojový tým zvítězil ve výzvě, v níž bylo úkolem co nejlépe pomocí kamery lokalizovat auto vůči okolnímu prostředí. Díky tomu dostal možnost setkat se s otcem myšlenky autonomně řízeného auta Sebastianem Thrunem.

Desetičlenný tým se začal dávat dohromady v roce 2005, kdy bylo auto bez řidiče ještě sci-fi. "My jsme o tom začali mluvit, protože v USA byla vypsaná soutěž, kdo ujede bez řidiče 150 kilometrů v poušti. Nepodařilo se to nikomu," vzpomíná Najvárkův kolega Tomáš Ondráček. Nyní už jezdí v provozu stovky testovacích aut.

Různých otevřených výzev a soutěží je v současnosti spousta. V Artinu se do nich zapojují co nejvíce, aby udrželi krok se špičkou. "Vyvíjí se při nich různé dílčí technologie, které jsou pro celkový koncept autonomního auta potřeba," říká Ondráček.

Jelikož spolupráce s automobilkami je kvůli ochraně know-how velmi obtížná, přizpůsobují vývojáři svým potřebám standardní sériový vůz. Mají na něm připevněný lidar, což je laserový radar snímající okolní prostředí, kameru a další senzory. Informace od nich se scházejí v palubním systému a ten podle nich auto řídí.

Podle Najvárka už není otázka, zda auta bez řidiče vyjedou, ale kdy se tak stane. Následovat bude revoluce v otázce přepravy a vlastnictví aut. "Už se nevyplatí auto vlastnit, taxíky budou podle jedné studie desetkrát levnější. Vzniknou takzvaní mobility operátoři, kteří budou provozovat auta. Je to cíl Uberu, který řidiče v podstatě nechce," dodává Najvárek.