Němcová (ANO): Dvě dávky na bydlení by se letos mohly spojit

Příspěvek na bydlení patří mezi dávky státní sociální podpory. Dosáhnou na něj lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 % příjmu. V Praze je to 35 %. Doplatek patří mezi dávky hmotné nouze. Získají ho ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbylo na živobytí.

"Letos chceme spojení doplatku a příspěvku na bydlení do jedné dávky hmotné nouze. Pro její získání by se posuzoval žadatelův příjem," řekla Němcová.

Podle ní by v květnu měly být na stole už i obrysy zákona o sociálním bydlení, tedy takzvaný věcný záměr. Ten má připravit ministerstvo pro místní rozvoj. Ve schváleném legislativním plánu resort má, že by měl materiál předložit vládě v říjnu. Paragrafy by pak měl dokončit do pololetí 2019. Norma by měla platit od ledna 2021.

Podle Němcové se konala "koordinační schůzka" k přípravě zákona, na níž se mají podílet vedle zástupců z ministerstev pro místní rozvoj a práce i lidé z resortů vnitra a financí. "Chceme, aby těžiště sociálního bydlení přešlo na obce a stát jim připravil podmínky, aby mohly stavět byty," řekla ministryně v demisi.

Se zákonem o sociálním bydlení počítala už Sobotkova koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců. Na podobě normy, kterou sepisovalo ministerstvo práce, se za minulé volební období ale nedokázala shodnout. Lišily se hlavně představy sociálních demokratů a členů ANO o tom, kdo by měl mít na sociální bydlení nárok a kdo by ho měl potřebným zajišťovat. Podle původních plánů měl zákon platit od loňského ledna.

Návrh zákona o sociálním bydlení se v minulém volebním období několikrát měnil. Podle původní verze ministerstva práce, které vedla ČSSD, měly mít obce ve svém bytovém fondu povinný podíl sociálních bytů. Povinnost z normy ale kvůli odporu některých politiků a Svazu měst a obcí vypadla. Projednávat se začala předloha, podle níž měly obce na sociální bydlení dostávat dotace od státu, pokud by se rozhodly sociální byty mít. Posuzovaly by i nárok potřebných. Kdyby radnice sociální byty přidělovat nechtěly, měly nároky lidí v tísni hodnotit úřady práce a byt měl zajistit státní fond. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš loni na jaře řekl, že o nároku potřebných nemají rozhodovat úřady práce a jiné centrální instituce, ale starostové a primátoři, tedy obce.

O sloučení dávek na bydlení mluvila už na jaře před třemi lety tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Rozdělení podpor označila za nelogické, když příspěvek i doplatek stejně vyplácí jediný úřad, a to úřad práce. S nahrazením dvou dávek jednou dávkou počítá koncepce sociálního bydlení, kterou předchozí vláda schválila v říjnu 2015.

Jeden "příspěvek na náklady" místo dvou dávek na bydlení navrhl v roce 2013 tehdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Podle podkladů k návrhu se měl doplatek zrušit a podmínky pro udělení příspěvku se měly zpřísnit. Záměr nakonec z vládního úsporného balíku vypadl.

Na doplatky na bydlení loni úřady práce vydaly celkem 2,42 miliardy korun. V roce 2016 to bylo o půl miliardy víc. Do příspěvků na bydlení putovalo v minulém roce 8,62 miliardy, v roce 2016 pak 9,29 miliardy.

Zdroj: ČTK