Evropské akcie v pátek znovu posílily, za celý týden indexy klesly o dvě až tři procenta

Panevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 1,82 % na 293,04 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,76 % na 5 190,78 bodu, německý DAX posílil o 3,7 % na 8 928,95 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 5,01 % na 4 048,80 bodu.

Slabší růst vykázala burza v Miláně, její index FTSE/MIB stoupl o 1,7 % na 15 731,85 bodu. Itálie je nyní epicentrem nákazy, kterou způsobuje nový typ koronaviru.

Investoři pozitivně přijali sérii opatření centrálních bank. Opatření na podporu hospodářství představily mimo jiné Fed, Evropská centrální banka a Bank of England.

Výrazný nárůst vykázaly akcie firem z cestovního ruchu, na které v uplynulých dnech současná krize kolem koronaviru dolehla obzvlášť tvrdě. Jejich index v pátek stoupl o téměř 10 % poté, co v týdnu klesl až na nejnižší úroveň za 19 let. Index energetických společností, který v uplynulých dnech sestoupil nejníže za 24 let, si připsal zhruba 6 %.

Z jednotlivých akcií se dařilo také britskému maloobchodníkovi W.H. Smith, který stoupl o 22,6 %. Ještě výrazněji zpevnily akcie rakouské ropné a plynárenské společnosti OMV (+26 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 2,04 %, FTSE 100 odepsal 3,27 %, DAX se snížil o 3,28 % a CAC 40 přišel o 1,69 %. Ztráty v měsíčním horizontu u hlavních indexů přesahují 30 %.

Ve čtvrtek britská centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,1 %. K snížení úroků přistoupila navíc jen po týdnu od předchozího uvolnění měnové politiky. Posílila také nákupy dluhopisů, aby podpořila firmy a domácnosti. Obchodníci jsou přesvědčení, že s další pomocí na podporu ekonomiky přijdou i vlády, aby zmírnily dopady hospodářské recese, do níž svět podle většiny analytiků směřuje.

STOXX Europe 600 - týden do 20. 3. 2020, zdroj: MarketWatch

Na měnových trzích zcela dominuje americký dolar, který zřejmě potvrdí nejvýraznější týdenní posílení od finanční krize. Investoři již vnímají jako hotovou věc hospodářskou recesi a k americkému dolaru se uchylují coby k měně považované za bezpečný přístav.

"Příští týden bude trh stále sledovat dění kolem koronaviru. Prodlužování bodu kulminace znamená rostoucí ekonomické škody. I pro příští týden tak zůstáváme velmi obezřetní a opakujeme, že očekáváme pokračování velmi kolísavých seancí s přetrvávajícím prodejním tlakem," napsal v komentáři k dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku v březnu meziměsíčně klesla o 3,2 bodu na 94,4 bodu, nejvíce od listopadu 2011. Níže byl indikátor důvěry naposledy v říjnu 2013. Proti únoru byli skeptičtější spotřebitelé i podnikatelé. S předstihem o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Data z konjunkturálního průzkumu představují první signál o dopadu opatření v souvislosti se šířením koronaviru na národní hospodářství.
• Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkem 41 ekonomů, mezi nimiž tento týden provedla v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 %. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 %.
• Evropská komise (EK) je připravena zvážit podporu společné emisi dluhopisů za celou eurozónu, kterými by pomohla zmírnit masivní dopady krize způsobené novým koronavirem. Řekla to v pátek předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni poznamenal, že k takovému účelu by se nejvíce hodil Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by takzvané koronabondy mohl vydávat.
• Norská centrální banka v pátek snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 % a uvedla, že náklady na úroky mohou dál klesat. Banka se tak snaží zmírnit ekonomický dopad šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem. Teprve minulý týden přitom banka oznámila snížení sazeb o půl procentního bodu. Guvernér Oeystein Olsen prohlásil, že norská ekonomika je ve stavu nouze.
• Stejně jako šířící se koronavirové ohrožení paralyzovalo život v Evropě, ovlivnilo také zásadním způsobem i činnost institucí Evropské unie. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, což omezuje jejich akceschopnost. Brusel je navíc v těchto dnech vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie a dosavadní priority proto nabírají zpoždění, ať už jde o složitá jednání o víceletém finančním rámci nebo snahu prosadit nový klimatický plán.
• Počet firemních žádostí o přechod na zkrácenou pracovní dobu, tzv. kurzarbeit, v Německu kvůli dopadům koronaviru raketově stoupl. Úmysl zkrátit zaměstnancům pracovní dobu a zažádat o pomoc stát tento týden v zemi oznámilo 76 700 společností. Loni se v největší evropské ekonomice k takovému kroku za týden odhodlalo v průměru jen 600 podniků, uvedl v pátek podle agentury Reuters německý úřad práce.

Průběžné páteční obchodování

Ve čtvrtek obchodování na evropských burzách začalo v zelených číslech, panevropský index STOXX Europe 600 v úvodu seance rostl zhruba o 1,6 %. Během dne benchmarky přecházely mezi zelenými a červenými čísly, nakonec ovšem posílily až o 3 %, mimo jiné v reakci na další podpůrné kroky centrálních bank.

V pátek v 9.30 panevropský index STOXX Europe 600 rostl o 4,89 % na 301,87 bodu. Britský FTSE 100 přidával 4,65 %, německý DAX posiloval o 6,58 % a francouzský CAC 40 se zvyšoval o 5,91 %.

Nahoru zamířily v pátek ráno akcie německého výrobce osvětlovací techniky Osram Licht (+24 %) poté, co ve středu naopak patřily k největším poraženým. Odraz zaznamenaly rovněž akcie britského maloobchodníka W.H. Smith (+20 %).

---

SPECIÁL: KORONAVIRUS A TRHY

---

Krátce po pátečním poledni rostl STOXX Europe 600 o 3,6 %, FTSE 100 přidával 2,32 %, DAX se zvyšoval o 4,96 % a CAC 40 posiloval o 6,12 %.

Agentura Reuters v pátek zveřejnila výsledek ankety mezi ekonomy na téma ekonomické recese. Jednatřicet z z celkových 41 ekonomů z USA a Evropy je přesvědčených, že světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 %. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 %.

"Minulý týden jsme došli k závěru, že COVID-19 způsobí světovou recesi," uvedl hlavní ekonom banky JPMorgan Bruce Kasman. "Už není pochyb o tom, že nejdelší zaznamenaný hospodářský rozmach ve světě skončí v tomto čtvrtletí. Klíčovým tématem je odhadnout hloubku a délku recese letošního roku," dodal.

Kolem 14.45 STOXX Europe 600 rostl o 2,55 % na 295,15 %, FTSE 100 přidával 1,84 %, DAX se zvyšoval o 4 % a CAC 40 zpevňoval o 4,52 %.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek řekla, že komise je připravena zvážit podporu emisi dluhopisů za celou eurozónu, jimiž by pomohla zmírnit masivní dopady krize způsobené koronavirem. Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni poznamenal, že k takovému účelu by se nejvíce hodil Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by takzvané koronabondy mohl vydávat.

Norská centrální banka v pátek snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 % a uvedla, že náklady na úroky mohou dál klesat. Teprve minulý týden přitom banka oznámila snížení sazeb o půl procentního bodu. Guvernér Oeystein Olsen prohlásil, že norská ekonomika je ve stavu nouze.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská unie dočasně zakáže občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Navrhla to v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž má zákaz platit 30 dní. Opatření, po němž v rámci boje proti šíření koronaviru volaly některé členské státy, dnes šéfka unijní exekutivy projednala s lídry zemí skupiny G7. Prezidenti a premiéři unijních států by jej měli schvalovat během úterního videosummitu.
• Některé evropské aerolinky omezují kvůli šíření koronaviru provoz. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair v pondělí oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 %. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.
• Kombinace rozvíjející se cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií a obav z možného poptávkového šoku kvůli celosvětové pandemii koronaviru v posledních týdnech tlačí ceny ropy dolů. Podle finančního ředitele společnosti BP se letos můžeme dočkat toho, že poptávka po ropě v průběhu roku klesne.
• Americká společnost Apple dostala ve Francii rekordní pokutu 1,1 miliardy eur za porušování pravidel hospodářské soutěže. Prohřešky výrobce smartphonů a další elektroniky se týkají přístupu firmy v její distribuční síti a zneužívání ekonomické závislosti prodejců. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler kvůli šíření koronaviru zastaví až do 27. března výrobu ve většině svých závodů v Evropě. Opatření se týká šesti provozů v Itálii a po jednom v Polsku a Srbsku. Francouzský výrobce automobilů PSA kvůli koronaviru dočasně uzavře své evropské závody včetně továrny ve slovenské Trnavě. Produkci v Evropě nyní omezují i další výrobci aut, například německý koncern Volkswagen, píše agentura Reuters.
• V Británii přibylo v tříměsíčním období do konce ledna nejvíce nezaměstnaných od roku 2011. Ekonomika ale ještě vytvářela svižným tempem nová pracovní místa, kterých vzniklo zhruba 180 000. To je více, než se čekalo. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. Jde o období, kdy v Británii ani jinde v Evropě ještě nebyly příliš znát dopady šíření nového typu koronaviru.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu klesla nejníže od finanční krize v roce 2008, a to kvůli obavám z dopadů, které patrně bude mít na ekonomiku epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil institut ZEW. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí podle odhadu ZEW klesne a propad je vysoce pravděpodobný i ve druhém čtvrtletí.
• Francie uvolní na podporu firem zasažených opatřeními proti šíření koronaviru 45 miliard eur. Oznámil to v úterý ministr financí Bruno Le Maire. Vláda je podle něj připravena použít "všechny nástroje" ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie, včetně zestátňování velkých společností.
• Španělsko vyčlení na boj s dopady nového koronaviru 200 miliard eur formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Balíček opatření v úterý v tamní televizi představil španělský premiér Pedro Sánchez. Suma odpovídá zhruba 20 % ročního hrubého domácího produktu země. Počet nakažených novým koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o dva tisíce na 11.178 a počet úmrtí z řad infikovaných nemocí COVID-19, kterou nový koronavir způsobuje, vzrostl o 150 na 491.
• Státy Evropské unie budou moci poskytovat firmám zasaženým koronavirem pomoc až do půl milionu eur. Vyplývá to z návrhu dočasného uvolnění pravidel o státní pomoci, který v úterý představila Evropská komise (EK). Unijní exekutiva také vyčlenila 164 milionů eur na podporu malých a začínajících firem, které přijdou s projekty v rámci boje proti viru.
• Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučuje ani Francie, řekl v úterý francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Jako jeden z možných kroků u strategických podniků zmínil podle týdeníku Der Spiegel zestátňování i německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Polská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby zmírnila hospodářské dopady koronaviru. Ve snaze o podporu ekonomiky se rozhodla také snížit požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank, uvedla agentura Reuters.
• Německá automobilová skupina Volkswagen uzavře na dva až tři týdny své evropské závody. Největšího výrobce aut na světě k tomu vede pandemie způsobená novým typem koronaviru a s ní související odbytové potíže. Poslední směna ve většině provozů bude tento pátek, oznámil v úterý koncern. Automobilka zároveň varovala, že letošní rok bude velmi obtížný. Výroba bude přerušena i v české Škodě Auto.
• Německá vláda se ve středu dohodla na základu rozpočtu pro rok 2021. Rozpočet počítá s rekordními investicemi a má být stále vyrovnaný, dříve připravené plány ale nijak nezohledňují dopady současné pandemie koronaviru, napsala agentura DPA. Ministr financí Olaf Scholz nicméně ujistil, že kabinet je připraven poskytnout poškozenému hospodářství oporu.
• Rumunská menšinová vláda se ve středu chystá přijmout soubor opatření v hodnotě téměř dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), aby pomohla ekonomice překonat dopady koronaviru, uvedl podle agentury Reuters ministr financí Florin Citu. Rumunsko, které v pondělí vyhlásilo stav nouze, má zatím 217 potvrzených případů nákazy, ale žádné úmrtí. Sousední Moldavsko dnes ohlásilo prvního mrtvého.
• Francouzská farmaceutická firma Sanofi je připravena dát úřadům k dispozici miliony dávek antimalarika Plaquenil, které vykázalo "slibné" testy při léčbě nemoci COVID-19 způsobované novým koronavirem. Mohlo by tak být léčeno až 300 000 nemocných, tvrdí laboratoř.
• Německá automobilka BMW kvůli koronaviru na více než čtyři týdny zastaví výrobu ve všech svých evropských závodech. Informoval o tom ve středu šéf podniku Oliver Zipse. BMW tak učinila podobný krok jako automobilový koncern Volkswagen, který své evropské závody, včetně těch českých, uzavírá na dva až tři týdny.
• Meziroční míra inflace v eurozóně v únoru klesla na 1,2 %, a byla tak dvě desetiny procentního bodu pod lednovou úrovní. Potvrdily to ve středu konečné údaje evropského statistického úřadu Eurostat. Po mírném růstu z minulých čtyř měsíců tak inflace navzdory snaze Evropské centrální banky (ECB) opět klesla. V celé Evropské unii se růst cen proti lednu snížil o desetinu procentního bodu na 1,6 %.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) kvůli pandemii způsobené novým koronavirem od pátku dočasně zastaví výrobu ve svém závodě v Nitře. S odvoláním na firmu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Jaguar Land Rover spadá pod indickou skupinu Tata Motors.
• Vzhledem k propadu cen ropy na světových trzích by příjmy ruského rozpočtu z prodeje ropy a plynu letos mohly být nižší asi o tři biliony rublů (951 miliard Kč). Odhadl to ve středu ministr financí Anton Siluanov. Podle něj ale země má dostatek rezerv, aby výpadek pokryla.
• Evropská centrální banka je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny, zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se středečním prohlášení snažila rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, napsala agentura Reuters.
• Rakouská vláda připravuje na zmírnění hospodářských dopadů pandemie koronaviru finanční pomoc v objemu 38 miliard eur. Ve středu to podle agentury APA oznámil kancléř Sebastian Kurz.
• Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou. Informovala o tom dnes Rada EU.
• Ve snaze bojovat proti dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka finanční aktiva za 750 miliard eur. ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru.
• Německé aerolinky Lufthansa jsou kvůli potížím spojeným s šířením koronaviru nuceny odstavit zhruba 95 % letadel. Řekl to ve čtvrtek šéf společnosti Carsten Spohr, když představoval výsledky hospodaření za loňský rok. Upozornil zároveň, že pokud současná situace potrvá dlouho a vlády odvětví letecké dopravy nepodpoří, sektor tuto krizi nemusí přežít. Lufthansa už přijala více opatření, chce zkrátit pracovní dobu a zatím nebude vyplácet dividendy.
• Německá ekonomika v letošním roce kvůli pandemii způsobené novým koronavirem vykáže propad o čtyři až pět procent. Ve svém aktualizovaném výhledu to ve čtvrtek uvedl finanční ústav Deutsche Bank. U průmyslové výroby pak čeká největší německá banka nyní propad až o deset procent. Poklesu hrubého domácího produktu (HDP) se letos podle analytiků banky nevyhnou ani Spojené státy a Japonsko.
• Bank of England ve čtvrtek odpoledne na svém miořádném zasedání snížila základní úrokovou sazbu na 0,1 % a rozšířila svůj program nákupu dluhopisů ve snaze bojovat s ekonomickými dopady pandemie koronaviru.
• Zkrácenou pracovní dobu, takzvaný kurzarbeit, by letos v Německu i kvůli dopadům nového koronaviru mohlo mít rekordních 2,15 milionu lidí. Vyplývá to z odhadu německé vlády, o kterém píší světové tiskové agentury. Pokud se prognóza naplní, číslo výrazně překoná léta 2008 a 2009, kdy takto v Německu kvůli finanční krizi pracovalo více než 1,4 milionu lidí.
• Mezinárodní ratingová agentura Fitch ve čtvrtek kvůli koronaviru snížila odhad letošního růstu polské ekonomiky na 1,8 % z dříve předpokládaných 3,3 %. V příštím roce nicméně počítá se zrychlením růstu hrubého domácího produktu (HDP) Polska na 3,2 %.
• Švédský úřad pro regulaci finančního sektoru FSA ve čtvrtek vyměřil společnosti Swedbank rekordní pokutu čtyři miliardy švédských korun (zhruba deset miliard korun) kvůli nedostatečným opatřením proti praní špinavých peněz v Pobaltí.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group vzrostl v loňském roce zisk před zdaněním o 7,4 % na 521,6 milionu eur. Čistý zisk společnosti meziročně vyskočil o 23,2 % na 331,3 milionu eur. Skupina uvedla, že navrhuje vyplatit dividendu 1,15 eura na akcii.
• Provozní zisk ČEZ před odpisy (EBITDA) dosáhl v roce 2019 celých 60,2 miliardy Kč, meziročně o 21 % více. Čistý zisk vzrostl o 38 % na 14,5 miliardy Kč. Za růstem stály zejména vyšší realizační ceny vyrobené elektřiny v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu a také vyšší zisk z obchodování s komoditami, který v závěru roku přispěl k významnému překonání celkového očekávaného zisku skupiny. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 miliardy Kč (meziročně +44 %), firma ve svém výhledu čekala 17-18 miliard.
• Německý automobilový koncern Volkswagen loni zvýšil provozní zisk o 22 % na 16,9 miliardy eur. Skupina to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. K růstu přispěl mimo jiné silný odbyt vozů s vyšší ziskovou marží. Koncern nicméně uvedl, že šíření nového koronaviru mu znemožňuje poskytnout výhled na letošní rok.

Šíření koronaviru ve světě

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch, financialjuice.com