Burzovní kalendář (11. 5. - 15. 5. 2020)

Ohlédnutí

Akciové trhy mají za sebou úspěšný týden. Americké indexy přidaly okolo 3 %, Nasdaq Composite dokonce 6 % a vyhoupl se do plusu od začátku roku. Evropské akcie přidaly do půl procenta, pražská burza pak zpevnila o 0,9 %.

Trhy reagují pozitivně na plány vlád nastartovat opět ekonomickou aktivitu. Dochází tak k historicky mimořádným situacím, kdy v USA míra nezaměstnanosti za měsíc vyskočila o více než 10 procentních bodů, ale akcie ve stejný den pokračovaly v růstu.

Výraznější prodejní tlak nevyvolávají ani hospodářské výsledky firem. V USA v rámci indexu S&P 500 oznámily čísla více než dvě třetiny společností, z nichž očekávání analytiků na úrovni tržeb překonalo 65 % a čistým ziskem pozitivně překvapilo 55 %. Meziročně přitom oba nejsledovanější ukazatele klesají (tržby -6 %, zisk -22 %). Většina firem buď výrazně snižuje výhled na další kvartál a celý rok, případně výhledy nezveřejňuje.

Příliš důvodů k optimismu radosti nepřinesla Evropská komise. Ta ve své prognóze vývoje HDP v zemích Evropské unie předpokládá, že dojde letos celkově k poklesu o 7,4 %. Nejhůře na tom mají být jižní státy (Řecko, Itálie, Španělsko), zato poměrně slušně má koronavirovou krizí (tak jako během finanční krize) projít Polsko. Česko a Slovensko mají podle očekávání víceméně kopírovat vývoj v Německu, a ztratit zhruba 6,5 % výkonu ekonomiky.

Evropská komise - prognóza vývoje HDP zemí EU (květen 2020)

Trh s ropou, který v předchozích týdnech přispíval k nervozitě na finančních trzích, se bez významnějších zpráv ze sektoru stabilizoval. Ceny ropy jsou stále nízké, propad poptávky bude daleko hlubší, než o kolik země OPEC+ srazily produkci, nicméně ceny barelu tomu již nejspíše víceméně odpovídají.

Trhů s rizikovými aktivy nepochybně pomáhá obrovský objem peněz, který na trh skrze odkupy aktiv pumpují centrální banky. V této souvislosti zajímavý (byť se netýká programů v souvislosti s pandemií koronaviru) je verdikt německého ústavního soudu. Ten se historicky poprvé postavil proti názoru Evropského soudního dvora, když označil politiku kvantitativního uvolňování ze strany ECB (konkrétně program PSPP z roku 2015) za teoreticky protiústavní. Pokud se ECB nevypořádá s námitkami německých soudců do tří měsíců, bude se Bundesbank muset přestat podílet na uvedeném programu odkupu aktiv.

Daří se trhu s kryptoměnami. Bitcoin po delší době stojí přes 9 000 USD. Odborníci růst kurzu připisují takzvanému půlení, které by mělo proběhnout v noci na 12. května. V historii již k halvingu došlo dvakrát a v obou případech byla tato událost doprovázená výrazným růstem ceny. Při současném půlení dojde ke snížení odměny za vytěžený blok na 6,25 z dosavadních 12,5 bitcoinu.

Nejvíce se na pražské burze v týdnu dařilo akciím Philip Morris ČR (+6,1 %). Firma oznámila návrh hrubé dividendy 1 560 Kč na akcii. "Návrh překonal naše očekávání (1 450 Kč). O dividendě se bude rozhodovat na distanční valné hromadě (takzvaně per rollam). Poslední obchodní den s nárokem na dividendu je 14. květen 2020," napsal ve shrutí dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Nejvíce v Praze ztrácely akcie Erste Group Bank (-4,0 %). Titul má tendenci se vyvíjet ve shodě se západoevropským bankovním sektorem. V rámci něj zveřejnily nepříliš povzbudivá čísla některé velké domy v čele s italskou UniCredit.

Do výsledkové sezóny na pražské burze přispěly MONETA Money Bank a Komerční banka. MONETA za první čtvrtletí vykázala čistý zisk přes 730 milionů Kč, její výsledek přitom podle očekávání negativně ovlivnily opravné položky. "Banka vedle solidních provozních čísel zveřejnila i poměrně optimistický výhled na letošní rok. O dividendě se případně rozhodne později, až budou zřetelnější dopady současného stavu. Titul zakončil týden slabší o 2,7 %," napsal Milan Vaníček z J&T Banky.

Komerční banka za období od ledna do března vydělala zhruba 2,66 miliardy Kč. Uvedla, že za celý rok očekává pokles úrokového příjmu i výnosů vysokým jednociferným procentuálním tempem. "Důvodem relativně solidního zisku byly především nižší než očekávané opravné položky. Provozní úroveň byla podle očekávání. Výhled hovoří o opatrném růstu úvěrového portfolia a neměnných provozních nákladech. O výplatě dividendy (prozatím odložena) bude případně rozhodnuto později. Za týden KB na burze přidal 0,2 %," napsal Vaníček.

Česká národní banka snížila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na 0,25 %. V nové prognóze odhadla, že tuzemská ekonomika letos klesne o 8 %. Příští rok by hospodářství mělo prudce ožít, podle banky se ale ani tak do konce roku 2021 nedostane na úroveň z doby před pandemií koronaviru. Guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že nelze vyloučit ani pokles sazeb pod nulu, zároveň ale poznamenal, že tato možnost je stále hodně vzdálená. Po zasedání česká koruna ztrácela vůči euru zhruba půl procenta.

---

SPECIÁL: KORONAVIRUS A TRHY

---

Výhled

Světové trhy vyhlížejí další kroky politiků na cestě k opětovnému otevření ekonomiky. Naděje na oživení hospodářské aktivity a jakékoli zprávy o pokroku ve vývoji léků na COVID-19 rizikovým aktivům pomáhají, opačným směrem působí stále slabší data z reálné ekonomiky. Nadále sledované budou výsledková sezóna a data z ekonomiky. Trh s kryptoměnami se budou soustředit na zmíněný halving bitcoinu.

"3,5% týdenní růst indexu S&P 500 znamená, že akcie zahájily květen podobně jako duben. Příznivý vývoj, který začal ještě v březnu, pokračuje. Index se rychle vrátil na maxima z předchozího týdne a pod důležitou rezistenci na 3 000, kterou zesiluje 200denní klouzavý průměr. Na druhé straně je support na 50denním klouzavém průměru okolo 2 700, takže se rýsuje komfortní 10% rozpětí pro pohyb cen akcií," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

"Prudká reakce na propad (od druhé poloviny února do 23. března) vrátila index S&P 500 pod důležitou rezistenci okolo 3 000 a 14 % pod historická maxima. Naděje či víra v to, že se díky vládní a monetární podpoře vše brzy vrátí do stavu ze začátku roku, je aktuálně výrazná, otázkou je její opodstatněnost. Býci by neměli propadat optimismu. Ekonomika USA vykazuje hrozivá čísla, další testování minim na akciovém trhu tak může přijít, a to i po několika měsících. Historicky by to nebylo nic zvláštního, třeba v roce 2008 v září akcie začaly strmě ztrácet, do začátku prosince indexy naopak posilovaly, aby v březnu 2009 byly hluboko pod podzimními minimy," doplnil Košťál.

Výsledková sezóna pokračuje naplno. Ve Spojených státech k ní přispějí firmy jako Cisco Systems, Marriott, Allergan, Macy's nebo Campbell Soup. V Evropě se přidají třeba Allianz, Commerzbank, E.ON, RWE, Vodafone, Henkel, KBC Group, Raiffeisen Bank International nebo přepravce A.P. Møller-Mærsk a jinde ve světě třeba japonské společnosti Bridgestone, Toyota, Sony, SoftBank a dále čínská JD.com nebo brazilský těžař Petrobras.

Živo bude také na pražské burze, kde v úterý oznámí svá kvartální čísla společnost ČEZ a také menší Photon Energy. Ve středu přijde na řadu Stock Spirits a ve čtvrtek odpoledne Kofola ČeskoSlovensko, v pátek pak nabitý týden zakončí výsledky O2 Czech Republic.

"Podle našeho názoru ČEZ oznámí 9% meziroční růst provozního zisku EBITDA na 23,3 miliardy Kč. Očekáváme potvrzení celoročních cílů firmy. To by společně se zajímavou dividendou 34 Kč na akcii mohlo pomoci kurzu titulu blíže k hladině 500 Kč," napsal Milan Vaníček z J&T Banky.

"Letos by měl ČEZ prodávat elektřinu za zhruba 45 EUR/MWh, což je nárůst o zhruba 15 % ve srovnání s loňskem. Proto by se mělo meziročně zlepšovat také hospodaření firmy. Podstatný bude výhled do konce roku, přičemž čekáme sice negativní dopady pandemie koronaviru, ale ne až tak podstatný. Cítit bude zejména v segmentech prodeje a distribuce," doplnil Bohumil Trampota, analytik z Komerční banky.

Ve středu zveřejní Stock Spirits čísla za první polovinu svého fiskálního roku, který skončil 31. března. "Očekáváme solidní čísla a pokračující růst tržního podílu v ČR a Polsku. Efekt lednového zvýšení spotřebních daní by měl být kompenzován růstem cen a předzásobením z konce loňského roku. Dopad pandemie koronaviru se zřejmě více projeví až v dalších kvartálech, investory bude i proto zajímat hlavně výhled na celý rok?" uvedl Milan Vaníček.

Ve čtvrtek zveřejní svá hospodářská čísla Kofola ČeskoSlovensko. "Očekáváme EBITDA 113,5 milionu Kč (-4,3 % meziročně). Samotná čísla za první čtvrtletí ale ještě nebyla výrazně ovlivněna pandemií. Odhadujeme, že druhý kvartál bude výrazně horší, především v sektoru HoReCa. To může vést ke změně dividendové politiky a zřejmě i k výraznému snížení či zrušení výplaty ze zisku za loňský rok," podotkl analytik z J&T Banky.

"Kofola generuje téměř 40 % tržeb ze segmentu HoReCa (hotely, restaurace, catering). A právě ten byl kvůli opatřením vyplývajícím z nouzového stavu zavřený. Restriktivní opatření začala platit zhruba v polovině března, takže negativní dopad uvidíme i ve výsledcích za první čtvrtletí, naplno se pak projeví v druhém kvartálu. Nepředpokládáme, že by management Kofoly odhalil celoroční cíle nebo návrh dividendy ze zisku z roku 2019 (pokud vůbec nějaká bude). Nové projekce se pravděpodobně dočkáme, jakmile bude opět standardní provoz. Rozhodující bude dopad nákazy zejména na nejsilnější letní kvartály. Od druhého čtvrtletí se také ve výsledcích objeví akvizice vod Ondrášovka a Korunní, což by mělo na druhou stranu hospodaření vylepšit. Předpokládáme, že tržby v 1Q2020 lehce klesly na 1,3 miliardy Kč. Náklady nicméně nepoklesnou stejným tempem jako tržby. Ceny cukru jsou v meziročním srovnání prakticky beze změny, nicméně vzrostly náklady na obalové materiály. To bude mít samozřejmě vliv na marže. Zisk EBITDA by tak měl dosáhnout 111,4 milionu Kč (-5,8 % meziročně). Čistou ztrátu (53,6 milionu Kč) prohloubí vyšší odpisy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku," uvedl Trampota.

V pátek oznámí údaje za první čtvrtletí O2 Czech Republic. "Čekáme EBITDA 3,1 miliardy Kč (+7,0 % meziročně) díky solidnímu růstu segmentu pevných linek. Dopad COVID-19 je především v roamingových službách a prodejích hardwaru. Trh se tak jako v případě dalších firem zaměří hlavně na informace o možných dopadech pandemie na celoroční čísla," uzavřel výhled výsledků oznamovaných na BCPP Milan Vaníček.

"Podobně jako v předchozích čtvrtletích předpokládáme, že meziročně poklesnou hlasové služby a SMS/MMS. Naopak datové služby by měly vzrůst. Nicméně v prvním kvartálu promluví do hospodaření i nákaza COVID-19. I když restriktivní opatření začala platit až na konci čtvrtletí, budou mít na výsledky negativní vliv. Snížil se prodej hardwaru a kvůli nemožnosti cestovat byly nižší poplatky za roaming. Výnosy O2 by podle našich projekcí měly v prvním kvartálu vzrůst na 9,5 miliardy Kč. Zisk EBITDA čekáme na úrovni 3,1 miliardy. Vyšší tempo meziročního růstu EBITDA je dáno růstem tržeb, zatímco náklady se podařilo udržet stabilní. EBITDA marže se dále zlepší na 32,7 % ve srovnání s 31,4 % před rokem. Kvůli meziročně vyšším odpisům odhadujeme provozní zisk na 1,7 miliardy Kč, což je prakticky stejná hodnota jako za stejné období loňského roku. Čistý zisk zatíží meziročně vyšší úrokové náklady. V meziročním srovnání čekáme mírný pokles na 1,2 miliardy Kč," uvedl Bohumil Trampota z Komerční banky.

Makroekonomický kalendář je hodně nabitý. V pondělí jej otevře italská průmyslová výroba, v úterý pak vyjdou inflační data v Číně, Indii a hlavně Spojených státech. V polovině týdne vyjde série britských dat v čele s HDP a průmyslovou výrobou, tu oznámí také eurozóna jako celek.

Závěr týdne bude na údaje nejbohatší. Ve čtvrtek vyjdou postupně statistiky z australského trhu práce, dále německá a španělská inflace a také data o obchodní bilanci Itálie. V pátek pak bude zajímavá korejská obchodní bilance a série čísel z Číny, hlavně z průmyslu a maloobchodu. V Evropě oznámí vývoj HDP postupně Německo a celá eurozóna, inflační statistiky vyjdou ve Francii a Itálii a USA odpoledne přidají maloobchodní tržby, průmyslovou výrobu a spotřebitelskou důvěru.

V České republice budou sledovaná ve středu data o inflaci a hlavně v pátek první odhad vývoje hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Po již oznámených měsíčních datech z tuzemské ekonomiky se v závěru týdne dočkáme odhadu reálného HDP za první čtvrtletí. Obáváme se poměrně razantního mezičtvrtletního poklesu o 7,6 %. To jen ospravedlní očekávání dalšího snížení korunových úrokových sazeb, a to navzdory námi předpokládanému pomalejšímu snižování inflace ve srovnání s tržním konsenzem i předpokladem ČNB.
• I světový kalendář bude ve znamení zpráv o HDP za první čtvrtletí. Pozornost bude směřovat hlavně k Německu a eurozóně. Z USA v závěru týdne přijdou statistiky dubnových tržeb v maloobchodě a průmyslové výroby. Právě duben by měl být pro tamní ekonomiku nejhorším měsícem.
• Euro se nachází blízko 1,08 EUR/USD. Atakuje tedy nejslabší úrovně od druhé poloviny března. Ekonomický kalendář naznačuje, že by evropská měna mohla v týdnu hledat dno. Pokles německého HDP za první čtvrtletí by neměl být ve srovnání s daty z Francie, Itálie nebo Španělska tak dramatický. Předpokládáme, že se snížil mezičtvrtletně "jen" o 1,4 %. V prvních dvou měsících letošního roku totiž německá ekonomika pravděpodobně rostla a následná opatření v boji s koronavirem byla prováděna spíše obezřetně. Za poklesem ekonomiky jako celku budou stát zejména pokles investiční aktivity a zásoby.
• Nebude jistě překvapením, že výsledek HDP eurozóny za první čtvrtletí bude nejhorší v historii. Čekáme mezičtvrtletní pokles o 3,8 %. Během týdne bychom se také měli dočkat detailů ohledně rozvojového fondu (Recovery Fund), který chystá Evropská komise.