Evropské akcie v pátek opět výrazně zpevnily, pomohla jim data z amerického trhu práce

Akcie na evropských trzích v pátek od rána sílily a nervozita z očekávaných údajů z trhu práce USA nebyla příliš znát, protože investoři byli stále optimističtí ohledně otevírání ekonomik a návratu zemí do běžného života. Údaje o míře nezaměstnanosti i nových pracovních místech pak byly jen dalším faktorem, který páteční růst ještě více podpořil.
Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 2,48 % na 375,32 bodu, britský index FTSE 100 se zvýšil o 2,25 % na 6 484,30 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 3,71 % na 5 197,79 bodu a německý DAX si připsal zisk 3,36 % na 12 847,68 bodu.
Investory sice hned ráno mohla znervóznit data o továrních objednávkách v Německu, které klesly nejvíce od roku 1991, událostí dne na trzích však v pátek byla data z trhu práce USA, která nakonec příjemně překvapila. Ve Spojených státech v květnu mimo zemědělství vzniklo 2,51 milionu pracovních míst. Analytici přitom odhadovali, že ekonomika přišla o osm milionů míst. Celková míra nezaměstnanosti klesla na 13,3 % ze 14,7 %, čekal se její růst na 19,8 %. Data tak posilují víru investorů v rychlé zotavení ekonomiky po pandemii nemoci covid-19.
Jde o lepší zprávu, než bylo navýšení objemu skupování aktiv ze strany ECB, jež stále počítá s horšími scénáři vývoje ekonomiky. Po čtvrteční růstové pauze tak trhy opět silně rostly, přičemž analytici z Bank of America očekávají, že jejich růst ani zdaleka není u konce. "Část ekonomické aktivity se sice v brzké době neobnoví, odstraňování restrikcí ovšem signalizuje prostor pro výrazné oživování aktivity," uvedli.
Za celý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 7,12 %, britský index FTSE 100 vzrostl o 6,71 %, francouzský CAC 40 skončil se ziskem 10,68 % a německý DAX přidal 10,7 %.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Zakázky německého průmyslu v dubnu v důsledku koronavirové krize klesly nejvíce od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat.Ve srovnání s březnem klesly o 25,8 %, slabší byla přitom jak domácí, tak i zahraniční poptávka. Oznámil to v páteks německý statistický úřad.
- Výrobce luxusních vozů Bentley chce v Británii propustit zhruba 1 000 lidí, což je asi čtvrtina zaměstnanců. Informoval o tom ve čtvrtek večer server BBC, podle něhož by rozhodnutí mohlo být oznámeno v pátek. Firma, která patří do německé automobilové skupiny Volkswagen, se potýká s koronavirovou krizí.
- Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozímu kvartálu o 5,2 %, meziročně pak o 3,7 %. Hospodářství poznamenala pandemie nemoci covid-19, která v zemi propukla v březnu. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. Propad slovenské ekonomiky, první od globální krize v roce 2009, byl ale nižší, než dřívější odhad statistiků.
- Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky udělala agentura Reuters. Koruna by mohla posílit o 3,6 % na 25,705 Kč za euro, naopak rumunský lei pravděpodobně zůstane pod tlakem.
- Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 %, uvedla v páteks ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt zaznamenat propad až o 9,2 %. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 %, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
- Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásili to v pátek hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Zatímco na témata rozhovorů měli rozdílný pohled, shodli se v tom, že tempo jednání musí výrazně zrychlit. Barnier navrhl uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
- Společnost IAG, která mimo jiné vlastní aerolinky British Airways, zvažuje právní kroky kvůli britskému karanténnímu plánu, který požaduje, aby lidé vracející se ze zahraničí zůstali 14 dní v karanténě. Zpráva je další ukázkou zhoršujících se vztahů mezi aerolinkami a vládou kvůli pandemii způsobené koronavirem, napsala agentura Reuters.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Podnikatelská aktivita v eurozóně byla v květnu stále v útlumu, ale díky uvolňování restriktivních opatření k zabránění šíření pandemie došlo k mírnému zlepšení. Ukazují to finální výsledky průzkumu, které v pondělí zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
- Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom.
- Slovenští podnikatelé rozšiřují svůj byznys v ČR. Od loňského května do svých portfolií zařadili dalších 458 českých firem, čímž se poprvé stali jejich nejčastějšími zahraničními vlastníky. Na druhou příčku tak odsunuli vlastníky z Ruska, kteří naopak tuzemský trh opouštějí. Loni své postavení posilovali hlavně podnikatelé ze zemí postkomunistického bloku. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode.
- Francouzská vláda snížila odhad letošního vývoje hrubého domácího produktu země kvůli koronavirové krizi na -11 z dříve udávaných -8 %. "Ekonomika tři měsíce téměř stála a my za to zaplatíme," řekl v úterý rozhlasové stanici RTL ministr financí Bruno Le Maire.
- Po konci úterní obchodní seance budou jednotlivé tituly na londýnské burze seřazeny podle tržní kapitalizace. Ty, které budou do 90. místa, budou automaticky zařazeny do indexu FTSE 100. Týkat by se to mělo mimo jiné akcií vývojáře antivirového softwaru Avast.
- Podle ekonomů napojení na zpomalující hospodářský motor Evropy prohloubí negativní dopady, které na středoevropské ekonomiky mají omezení zavedená v rámci boje proti koronaviru. Mohlo by však rovněž pomoci urychlit hospodářské oživení regionu, jakmile německá ekonomika opět nabere na tempu, píše ve své analytické zprávě list Financial Times.
- Německá letecká společnost Lufthansa vykázala v prvním čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu 2,1 miliardy eur. Navzdory očekávané státní pomoci plánuje rozsáhlou restrukturalizaci. Ve středu to po předložení hospodářských výsledků uvedl šéf firmy Carsten Spohr.
- Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu stoupla jen mírně, když se zvýšila o dvě desetiny procentního bodu na 6,6 %. V eurozóně se zvýšila také o dvě desetiny bodu na 7,3 %. Vyplývá to z konečné zprávy o vývoji nezaměstnanosti, kterou ve středu vydal statistický úřad Eurostat. Ve většina členských států unie byla v tomto období druhý měsíc v platnosti opatření na omezení šíření koronaviru.
- Švýcarská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňským čtvrtým kvartálem o 2,6 % - je to nejhlubší propad od roku 1980, kdy se údaj začal zveřejňovat, a větší pokles, než se očekávalo. Na vině je zastavení života v zemi kvůli koronaviru. Údaj zveřejnil švýcarský Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO).
- Německý pořadatel zájezdů TUI se dohodl s americkým výrobcem letadel Boeing na odškodném za nucené odstavení problémových letounů 737 MAX a za jejich zpožděné dodávky. Největší cestovní kanceláři v Evropě dohoda finančně pomůže v čase koronavirové krize. TUI ve středu uvedla, že Boeing během příštích dvou let zaplatí "výrazný podíl na škodě", která jí vznikla, konkrétní sumu ale nesdělila.
- Evropská centrální banka na červnovém zasedání ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Ponechání měnové politiky beze změny se očekávalo. Měnová autorita eurozóny však oznámila, že navýší objem nouzového programu nákupů cenných papírů (PEPP) ze 750 miliard eur na 1,35 bilionu eur.
- Adidas v Číně obnovil růst prodeje po koronavirové krizi rychleji, než očekával. Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi by se ve druhém čtvrtletí mohl vrátit na úroveň roku 2019, uvedla ve čtvrtek agentura DPA.
- Německá ekonomika by měla dosáhnout předkrizové úrovně ve druhé polovině roku 2022. Jako svůj cíl to označil německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
- Polský antimonopolní úřad (UOKiK) by mohl ruské plynárenské společnosti Gazprom vyměřit pokutu až do výše 50 milionů eur kvůli nedostatečné spolupráci při antimonopolním řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2.
Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters