Vítězové velké recese - 6. díl: Extremistům naslouchá v krizi stále více lidí
Šokující příspěvky ovládají blogy, webová fóra a sociální sítě ve stále větší míře. Krize posiluje extremistická hnutí. Máme mít z rozmáhajícího se extremismu strach?
"Americká vláda se tajně připravuje na finanční kolaps USA a vyhlášení stanného práva."
"Soros se zbavil všech akcií velkých finančních společností a investoval 130 milionů USD do zlata."
"Americké banky radí připravit se na totální kolaps."
"Miliardy dolarů putují do Izraele, přestože americká vláda zápasí s rekordním zahraničním zadlužením."
"Banky mohou legálně krást prostředky z osobních účtů."
Možná jste na některý z uvedených titulků již někde narazili. Čím hlouběji zabředáváme do krize, tím více se extremisté radikalizují. Extrémní pravice sice nesdílí stejné hodnoty s levicovými anarchisty, nicméně obě skupiny se úspěšně chytají současných chmurných ekonomických témat, jako jsou bankroty finančních institucí, tištění peněz centrálních bank, zpronevěry prostředků daňových poplatníků, scénáře totálního ekonomického kolapsu nebo insolvence států.
Dnes bloggeři nejvíce hrozí ztrátou důvěry v dolar a dlouhodobou paralýzou americké ekonomiky neschopné podat ekonomický růst pod tíhou mnohabilionového zadlužení. Obrovská kritika se snáší také na bilionové záchranné půjčky Fedu bankám a velkým firmám po hypotéční krizi.
Recese otevírá dveře radikálním názorům
Extremistické nálady nebují během krizí jen v hlavách členů radikálních hnutí, která jsou tím proslulá, ale začínají pomalu nahlodávat i dříve obyčejné občany, kteří se z různých důvodů dostali do svízelné situace. Všichni čtou stejné titulky a přemítají nad nimi. Jelikož ani v USA neexistuje oficiální statistika zachycující změny počtu extremistických hnutí, je těžké popsat tento fenomén, i když je jeho rostoucí přítomnost nepopiratelná.
V Evropě je růst popularity krajně levicových a pravicových hnutí a politických stran patrný v řadě zemí včetně Řecka, Španělska, ale i České republiky.
Praotcem všech extremistických příspěvků je dokument zvaný "Protokoly sionských mudrců", který se objevil v roce 1903 v carském Rusku a obsahoval konspirační teorie, kterak židovští bankéři spřádají plány na ovládnutí světa. Ačkoli se později ukázalo, že šlo o podvrh, byl dokument využit antisemity k protižidovské propagandě a měl fatální dopad na osudy celých generací. Inspiroval se jím i Hitler v knize Mein Kampf, v níž vinil Židy za ekonomický úpadek Německa po první světové válce.
Krev těch, kteří se například před druhou světovou válkou chytili nacistické propagandy, stále koluje v žilách některých z nás. Proto extremismus nikdy ze světa nevymizí. Dříve byli za nepřátele označováni Židé, dnes jsou to vrcholní bankéři z Wall Street, politici nebo centrální banky.
Když začnou být konspirační teorie - postavené zčásti na realitě - vnímány jako mainstream, je nejvyšší čas zbystřit. Tento trend lze pozorovat od roku 2008, kdy finanční krize a následná recese přidaly vodu na mlýn extremistů. Krize se vtělila do jediné široce sdílené vize - neodvratného pádu amerického impéria.
Máme proč se obávat?
Za posledních dvacet let rostla složitost a provázanost globálního finančního systému exponenciální měrou. Netransparentní kontrakty, například finanční deriváty, jsou jen špičkou ledovce. Akciové trhy jsou v současnosti tak komplikované, že je matematicky nemožné vytvořit model, který by odhadl jejich chování. A na stejně vratkém a neprůhledném principu funguje celá světová ekonomika. Vážná rizika krize připouštějí delší dobu i významné autority americké politiky.
Henry Paulson, americký ministr financí v letech 2006 až 2009, prohlásil, že pokud nebudeme jednat, zhroutí se finanční systém USA i celého světa jako domeček z karet během několika dní. V podobném duchu později promluvil i Austan Goolsbee, bývalý ekonomický poradce prezidenta Obamy, který tvrdil, že by stačila malá chyba, aby se USA i celý svět rázem ocitly "pod vodou".
Jakmile se najde byť jen malý důkaz pro tvrzení extremistů, popularita jejich výroků roste dvojnásobným tempem a ideologie rychle získávají nové přívržence. Vzpomeňte si na Řecko, živoucí příklad nejhorších scénářů ekonomického kolapsu, kde k sociálním nepokojům dochází velice často. Anarchisté a neonacisté jsou veřejnosti na očích od doby, kdy politici dostali ekonomiku na kraj propasti. Neonacistiscká strana získala v červnových volbách téměř 7 %, což je obrovský skok z 0,29 % v roce 2009. Ačkoli se řeckým radikálům zatím nepodařilo zorganizovat povstání, dodávají sílu svým "kolegům" v ostatních zemích světa.
Jsou to všechno jen slova na internetových blozích? Doufejme, že rétorika nepřiměje stále rostoucí komunitu radikálů k akci. Snad současná krize ve vyspělém světě nevyústí ve vyhlášení stanného práva a vlády nebudou nuceny potírat krvavá povstání. Třetí světovou válku by svět nemusel ustát.
Další díl seriálu o vítězích Velké recese nabídneme na Investičním webu v sobotu 27. října.
Zdroj: Foreign Policy
