Evropské akcie skončily v pátek v plusu, za celý týden přidaly přes dvě procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,55 % na 370,35 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,65 % na 6 016,65 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,71 % na 4 946,81 bodu a německý DAX posílil o 0,07 % na 13 061,23 bodu.

Kromě amerických voleb v pátek evropským akciím pomohly také fúze a akvizice v oborech, které v poslední době spíše ztrácely. Dařilo se tak sektorům jako cestování a volný čas, banky, nebo těžba a zpracování ropy a plynu.

Akcie společnosti Rolls Royce posílily o 14,26 % a v průběhu týdne přidaly téměř 100 % poté, co společnost zamítla plán prodat část firmy investorům z východu a raději se rozhodla vydat nové akcie stávajícím investorům o objemu 2,6 miliardy dolarů.

Akcie společnosti Pandora posílily o 17,20 % poté, co výrobce šperků vylepšil výhled zisků díky lepším prodejům a silnému růstu internetového obchodu.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 vzrostl o 2,11 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,94 %, DAX posílil o 2,85 % a CAC 40 přidal 2,46 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt Velké Británie se v srpnu meziměsíčně zvýšil o 2,1 %. Oznámil to v pátek britský statistický úřad (ONS). Ekonomika vzrostla už čtvrtý měsíc po sobě, a to díky uvolňování opatření zavedených na jaře proti šíření koronaviru. Objem HDP ovšem dál zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní a růst byl i pomalejší než v červenci, kdy hospodářství vzrostlo o 6,6 %.
• Provozovatel londýnské akciové burzy, společnost London Stock Exchange (LSE), přijal nabídku panevropské burzovní skupiny Euronext na převzetí italské akciové burzy Borsa Italiana. Zaplatí za ni 4,325 miliardy eur. LSE se prodejem italské burzy snaží zajistit si souhlas regulátorů s převzetím poskytovatele finančních informací Refinitiv za 27 miliard dolarů.
• Výkon slovenského průmyslu v srpnu už téměř dosáhl loňské úrovně. Zrychlil naopak propad ve stavebnictví, sektor zaznamenal nejhorší výsledek od října 2016. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. Přebytek zahraničního obchodu Slovenska se v srpnu meziměsíčně snížil.
• V Izraeli se pod petici proti uzávěře vyhlášené kvůli koronaviru podepsalo přes 60 000 lidí. Dokument také požaduje možnost otevřít podniky závislé na zákaznících. Sepsal ho majitel telavivské restaurace Tamir Barelko, podle nějž karanténa, která je letos už druhá, likviduje majitele malých podniků a ničí celou ekonomiku. Vláda kvůli novému růstu počtu nakažených koronavirem celkovou uzávěru vyhlásila v září a prodloužila do 13. října. Izraelská ekonomika podle výhledu letos poprvé za dvě desetiletí vykáže pokles.
• Spotřebitelská důvěra v Maďarsku se v říjnu třetí měsíc za sebou zhoršila, domácnosti jsou pesimističtější zejména ohledně své finanční situace. Vyplývá to z pátečních údajů institutu GKI. Maďarský ministr financí Mihály Varga ve čtvrtek uvedl, že proces zotavování maďarské ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 je pomalejší, než se předpokládalo.
• Kanadský řetězec restaurací s rychlým občerstvením Tim Hortons plánuje rozsáhlou expanzi v Británii. Firma doufá, že bude schopna těžit z růstu zájmu o služby drive-through, tedy o nákup jídla přímo z automobilu. V poslední době se potýká s poklesem tržeb v důsledku koronavirové krize, píše server BBC.
• Britská vláda v pátek rozšířila svůj program na podporu pracovního trhu a vzala do úvahy přísnější omezení, která by měla být zavedena příští týden. Vláda zaplatí dvě třetiny platů zaměstnanců, aby přes zimu ochránila jejich pracovní místa. Peněžní granty podnikům, které musí ukončit činnost, se zvýší až na 3 000 liber měsíčně. Nový program vstoupí v platnost na 1. listopadu a potrvá šest měsíců.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německý provozovatel akciových trhů Deutsche Börse (v pondělí +0,44 %) chce zvýšit počet firem ve svém hlavním indexu DAX na 40 ze stávajících 30. Po kritice a skandálech hodlá také zpřísnit podmínky členství v něm. Investoři mohou návrhy připomínkovat do 4. listopadu.
• Největší italská platební firma Nexi (v pondělí +3,14 %) se spojí s konkurentem SIA. Vznikne tak digitální gigant s ročními příjmy 1,8 miliardy eur, který chce expandovat dále do Evropy. Firmy jednaly o fúzi déle než půl druhého roku. Podle společnosti Jefferies mají na italském trhu společný podíl asi 70 %.
• Britská společnost Cineworld (v pondělí -36,15 %) kvůli dopadům šíření nového koronaviru dočasně uzavře všechna svá kina ve Spojených státech a Británii. Firma uvedla, že bez práce tak prozatím zůstane až 45 000 lidí.
• Japonská technologická společnost NEC Corp. koupí švýcarskou firmu zaměřenou na finanční software Avaloq Group AG za 2,05 miliardy švýcarských franků. Akvizice učiní z firmy NEC globálního hráče na trhu finančního softwaru.
• Proces zotavování podnikatelské aktivity v eurozóně se v září téměř zastavil, neboť nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem vedl k obnově některých restriktivních opatření. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které zveřejnila společnost IHS Markit. Obnovený pokles v sektoru služeb kompenzoval růst ve zpracovatelském průmyslu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v srpnu příjemně překvapily, revize dat za červenec ale byla negativní. Meziměsíčně se tržby maloobchodníků v zemích platících eurem zvedly v srpnu o 4,4 % (odhad: +2,4 %, červenec: revize na -1,8 % z -1,3 %). Meziročně maloobchod přidal 3,7 % (odhad: +2,2 %, červenec: revize na -0,1 % z +0,4 %). Silně vzrostly tržby ve Francii, která oznámila meziměsíční posílení o 6,6 %.
• Důvěra investorů v evropskou ekonomiku se v říjnu mírně zhoršila. Index investorské důvěry v eurozóně v říjnu klesl na -8,3 bodu (odhad: -9,5 bodu, září -8 bodů).
• Index spotřebitelské důvěry ve Španělsku v září mírně klesl. Ukazatel za září dosáhl 49,5 bodu, v srpnu byl o 0,4 bodu výše.
• Tržby slovenského maloobchodu v srpnu zrychlily tempo meziročního růstu. Polepšily si také restaurace a zmírnil se propad tržeb provozovatelů ubytovacích zařízení, které výrazně zasáhla pandemie nemoci covid-19. Za loňskem zaostaly také tržby prodejců motorových vozidel.
• Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, dále posílení vědy a výzkumu či opatření na zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně Slovenska k průměru EU. Balík reforem si vyžádá miliardy eur, Bratislava je chce financovat i z připravovaného unijního fondu obnovy.
• Druhá vlna koronaviru by mohla zdržet hospodářské oživení v eurozóně, uvedla v úterý prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. V řadě evropských zemí teď úřady kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem obnovují restriktivní opatření.
• Průmyslové objednávky v Německu v srpnu meziměsíčně vzrostly o 4,5 %. Čekal se růst jen o 2,6 % po červencových +3,3 % (revidováno z +2,8 %).
• Britští zaměstnavatelé v srpnu plánovali, že propustí zhruba 58 000 zaměstnanců. Za prvních pět měsíců koronavirové krize tak již bylo naplánováno zrušení celkem 498 000 pracovních míst. Vyplývá to z údajů, které si od úřadů vyžádala BBC. Plány na zrušení minimálně 20 pracovních míst v srpnu vládě nahlásilo 966 zaměstnavatelů, zatímco před rokem to bylo pouze 214 zaměstnavatelů.
• Prodej osobních aut Mercedes-Benz se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil téměř o čtyři procenta na 613 770 vozů, a to díky silné poptávce v Číně. Zaznamenal tak první čtvrtletní růst v letošním roce. Oznámil to v úterý německý koncern Daimler, který vozy Mercedes-Benz vyrábí. Firma současně představila novou firemní strategii, která počítá se snížením nákladů a výdajů a s podporou výroby elektrických aut.
• Evropská unie rozšířila seznam států nespolupracujících s unijními úřady v daňových otázkách o karibské ostrovní země Anguilla a Barbados. Z listiny států označovaných za daňové ráje naopak vyškrtla Omán a Kajmanské ostrovy. Rozhodly o tom v úterý členské země EU. Seznam tak i nadále obsahuje 12 států.
• Krize způsobená pandemií koronaviru se musí pro Británii stát katalyzátorem významných změn, protože návrat do stavu před jejím vypuknutím už nebude možný. Během projevu na stranické konferenci vládní Konzervativní strany to v úterý řekl premiér Boris Johnson. Jedním z hlavních úkolů je podle něj transformace energetického sektoru a větší využívání obnovitelných zdrojů. Produkce elektřiny z větru by se měla do deseti let zečtyřnásobit.
• Společnost Chrysaor, za kterou stojí soukromý kapitál, se dohodla na převzetí těžební firmy Premier Oil. Vznikne tak největší britský producent ropy a zemního plynu v Severním moři. Firmy o záměru informují v době, kdy odvětví prochází prudkým poklesem poptávky a společnost Premier Oil má navíc vysoký dluh. Ten dosahuje asi 1,9 miliardy dolarů, uvedla v úterý agentura Reuters.
• Guvernér španělské centrální banky v úterý varoval, že přísnější karanténní opatření proti nynější vlně pandemie nemoci covid-19 by mohla způsobit horší krizi, než byl dosud nejpesimističtější odhad banky. Španělsko patří k zemím, které pandemie zasáhla nejvíce. Koronavirem se zde nakazilo přes 813 000 lidí, přes 32 200 jich zemřelo. Centrální banka očekává, že tamní hospodářství letos poklesne o 10,5 až 12,6 procenta.
• Průmyslová výroba v Německu po třech měsících růstu v srpnu překvapivě klesla. Ve srovnání s předchozím měsícem se podle sezónně upravených údajů snížila o 0,2 %. Po červencovém růstu o 1,4 % (revidováno z 1,2 %) očekávali analytici zrychlení růstu na 1,5 %. V meziročním srovnání se průmyslová produkce propadla o 9,6 %. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil spolkový statistický úřad.
• Obchodní bilance Francie v srpnu skončila deficitem 7,7 miliardy eur, v červenci činil schodek 7 miliard eur. Dovoz do Francie stoupl na 43,1 miliardy eur z 42,6 miliardy eur (revidováno z 42,5 miliardy eur) a vývoz se snížil na 35,4 miliardy eur z 35,6 miliardy eur (revidováno z 35,5 miliardy eur).
• Průmyslová výroba ve Španělsku v srpnu meziročně klesla o 5,7 %, tedy v souladu s očekáváním trhu (červenec -6,2 %, revidováno z -6,4 %).
• Spojené království: Ceny domů podle dat banky Halifax v září meziměsíčně vzrostly o 1,6 % (odhad: +1,5 %, srpen: +1,6 %). Oproti minulému roku se ceny domů meziročně zvýšily o 7,3 %. Po srpnovém zvýšení o 5,2 % se čekal růst o 7,7 %.
• Maloobchodní tržby v Itálii se v srpnu meziročně zvýšily o 0,8 % po červencovém propadu o 7,1 % (revidováno ze 7,2 %). Jde o první meziroční růst tržeb za půl roku. V meziměsíčním srovnání tržby rostly o 8,2 % po propadu o 6 % v červenci (revidováno z -2,2 %).
• Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pokutoval i pětici dalších podniků, které na projektu Nord Stream 2 spolupracují.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW (ve středu +1,37 %) se díky čínskému a evropskému trhu vzpamatoval z koronavirového propadu. Ve třetím čtvrtletí se zvýšil odbyt značek BMW a Mini o 8,6 % na 675 680 vozů. Za prvních devět měsíců je ale ve srovnání se stejným obdobím loni stále o 12,5 % nižší.
• Až 60 % úvěrů poskytnutých v rámci programu britské vlády Bounce Back na podporu podniků v době koronavirové krize možná nebude nikdy splaceno. Důvodem jsou podvody, organizovaný zločin a platební neschopnost firem. Daňoví poplatníci by tak mohli přijít až o 26 miliard liber. Uvedl to ve středu britský Národní kontrolní úřad (NAO).
• Vývoz z Německa vzrostl čtvrtý měsíc po sobě, tempo růstu překonalo odhady. V srpnu se proti červenci zvýšil o 2,4 procenta na 101,3 miliardy eur, oznámil ve čtvrtek německý statistický úřad. Největší evropská ekonomika se z dopadů koronaviru ale vzpamatovává jen pomalu, v meziročním srovnání je vývoz o 10,2 procenta nižší.
• Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se podle výsledků středečního hlasování vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh komise na 55procentní snížení.
• Britský nízkonákladový letecký přepravce easyJet varoval, že kvůli koronaviru letos poprvé vykáže celoroční ztrátu. Firma ve čtvrtek uvedla, že kapacita leteckých spojů je v aktuálním čtvrtletí naplněna jen ze čtvrtiny, což by mohlo znamenat celoroční ztrátu až 845 milionů liber. Podle médií už aerolinky vládě naznačily, že budou potřebovat další pomoc.
• Technologická firma Huawei uzavřela tajnou dohodu s čínskou vládou, a bude proto třeba, aby se britští operátoři zbavili jejích komponentů dříve, než bylo v plánu. Uvedl to ve čtvrtek obranný výbor britské Dolní sněmovny. Doplnil, že má pro své tvrzení "jasné důkazy", informovala agentura Reuters. Firma Huawei tvrzení poslanců odmítla.
• Největší světový producent oceli ArcelorMittal se v Polsku rozhodl definitivně ukončit provoz své vysoké pece a ocelárny v Krakově. Firma se potýká s negativními dopady koronavirové krize na poptávku, uzavření aktivit bude mít přímý dopad na 650 zaměstnanců. Společnost se pro co nejvíce z nich pokusí najít jinou práci.
• V čele Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude poprvé žena. Prezidentkou instituce ve čtvrtek byla zvolena Francouzka Odile Renaudová-Bassová, vysoce postavená úřednice na francouzském ministerstvu hospodářství a financí. Volba se konala na výročním zasedání EBRD, které bylo kvůli koronaviru odloženo z května a nyní se uskutečnilo ve virtuální podobě.
• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco navzdory pandemii koronaviru zvýšil v prvním pololetí finančního roku 2020/2021 zisk před zdaněním o 28,7 % na 551 milionů liber. Přispěl k tomu internetový prodej, který se zdvojnásobil. Vyšší byl prodej potravin, který vzrostl o 17,2 %, slabší naopak byly tržby z prodeje oblečení.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters

Aktualita pro rok 2026