Vyspělé země nemají kde brát
O budoucím demografickém vývoji slyšíme především v souvislosti s důchody. Vyšší počet důchodců na jednoho pracovníka povede k deficitu důchodového systému. Státy se snaží (pokud vůbec) budoucí deficit řešit parametrickými změnami průběžného systému, například zvyšováním věku odchodu do důchodu a zaváděním fondového pilíře.
Deficit důchodového systému není jediný problém spojený se stárnutím obyvatelstva. S tím, jak budou odcházet silné poválečné ročníky do důchodu, bude se snižovat počet pracovníků. Nižší počet pracovníků znamená přirozeně nižší růst ekonomik. O kolik?
Horší výhled vyspělých zemí
Světová ekonomika rostla za posledních 20 let v průměru o 3,5 % ročně. Počet lidí ve věku 20 až 65 let, ze kterých se rekrutují pracovníci, rostl ve stejném období o necelá 2 %.
V následujících 10 letech dojde k poklesu růstu počtu pracovníků těsně nad 1 %. Za předpokladu, že světová ekonomika udrží růst produktivity, to bude znamenat zpomalení světového růstu pod 3 %.
Někdo možná namítne, že se růst produktivity může zvýšit. Souhlasím. Tento propočet jen říká, že demografie bude mít tendenci snižovat růst ekonomik. A tento propočet také nepočítá s tím, že by ekonomiky měly řešit něco jako dluhové problémy.
Produktivita a dluhy
S demografickými problémy nejvíce válčí Japonsko. V následujících 10 letech bude klesat v Japonsku počet pracovníků o procento ročně. To by znamenalo, že Japonsko bude v průměru růst o 0 %.
Evropa má také problém s demografií. V Německu bude klesat počet pracovníků o 0,5 % ročně. Německo by tak mělo růst o necelé procento. A to je největší a nejproduktivnější ekonomika eurozóny.
Demografie tedy bude zpomalovat světovou ekonomiku, když toto zpomalení bude taženo především vyspělými ekonomikami.
