Proč souhlasím s odpisy řeckých dluhů a jak se vyhnout vánočnímu tloustnutí

Tahanice kolem poskytnutí další finanční pomoci Řecku se točily kolem toho, zda Řecko má snížit dluh na 120 % HDP do roku 2020, nebo až 2022. Vypadá to jako hloupost, ale za touto diskuzí se skrývá důležitý obrat v myšlení Mezinárodního měnového fondu.
Již dříve totiž MMF připustil, že takzvaný fiskální multiplikátor je mnohem vyšší, než se původně domníval. Neznamená to nic jiného, než že snižování deficitu má mnohem negativnější dopad na ekonomiky, než původně předpokládal. MMF tak dospěl k názoru, že snížení deficitu o jeden procentní bod sníží růst ekonomiky o více než jeden procentní bod. Pokud tomu tak je, tak dluh Řecka nebude klesat, ale dále narůstat.
MMF i proto zatlačil na své partnery v EU, aby došlo k dalšímu odpisu řeckého dluhu. Tentokrát nejen dluhu drženého soukromými investory, ale všemi. Dlouhodobě říkáme, že Řecko nebude schopno snížit dluh jiným způsobem než jeho odpisem. Respektive, náklady jeho nesnížení budou tragické pro její ekonomiku a její občany. Proto s postojem MMF souhlasím. Navíc si myslím, že to nebude jediný odpis dluhu, který v zemích eurozóny uvidíme.
Soukromým investorům Řecko za své dluhopisy nabídne šestiměsíční poukázky emitované záchranným fondem EFSF. Celkem se takto chystá nakoupit za 10 miliard eur dluhopisů za cenu 32 až 40 % jejich nominální hodnoty. Celkově by tak mohlo nakoupit dluhopisy za 30 miliard eur a jejich odkupem své celkové zadlužení snížit o 20 miliard (11 % HDP). Zájemci ze strany soukromých investorů se mohou přihlásit do konce tohoto týdne. Cena je to vyšší, než se očekávalo. Řekové by tak měli splnit podmínku pro uvolnění pomoci (44 miliard eur), kterou si nadiktoval minulý týden Ecofin.
Pryč ale od Řecka. S blížícími se Vánocemi se blíží i novoroční předsevzetí, jako například "zhubnu". To samozřejmě souvisí s masivnějším nabíráním váhy v čase (před)vánočním. Zaujala mě proto studie Briana Wansinka z roku 2006, ve které ukazuje, že máme tendenci jíst více, pokud jíme ještě s někým. Pokud jíme s jedním člověkem, sníme v průměru o třetinu více, než když jíme sami. Pokud jíme ve skupině zhruba o pěti lidech, tak sníme o 75 % více.
Zkuste si na tuto analýzu vzpomenout, až budete trávit čas s rodinou a přáteli. A možná předejdete dalšímu porušenému předsevzetí. (Řekové na toto předsevzetí při společném hodování na eurozónovém koláči v letech před krizí evidentně zapomněli - pozn. red.)