Anketa: V čem tkví potenciál oživení české ekonomiky v době po pandemii?

V čem vidíte největší potenciál české ekonomiky v době pokoronavirové? Myslíte si, že bude ČR schopna držet krok s růstem hospodářství západních zemí, například Německa? A co k tomu případně je či bude potřeba?

Jan Vejmělek (Komerční banka)

Roky 2015-2019 prokázaly, že konvergenční příběh není u konce, tedy že česká ekonomika má potenciál růst rychleji než eurozóna jako celek a dále se k úrovni celého bloku přibližovat. Aktuální pandemická krize pak ukazuje relativní výhodnost struktury českého hospodářství, které stále do značné míry stojí na průmyslu. Historická zkušenost z posledních třiceti let pak jednoznačně ukázala schopnost českých průmyslníků rychle se adaptovat na měnící se podmínky.

Malá otevřená ekonomika zaměřená na průmysl ovšem zároveň znamená mnohem vyšší míru zapojení do globálního výrobního řetězce a předpokládá co nejmenší překážky pro zahraniční obchod. Aktuálně se hraje o to, aby nás naši odběratelé nevyměnili, a západní ekonomiky nám i proto opět nepoodjely. Pandemie nás nesmí odstřihnout. Jakékoli chyby hospodářské politiky v současnosti mohou mít fatální negativní dopady (a naopak, kvalitní politika může být o to více odměněna).

Miroslav Novák (AKCENTA CZ)

Potenciál vidím především v lidech. Nadále platí, že v ČR je velice kvalifikovaná a oproti západní Evropě stále levná pracovní síla, což není myšleno nijak pejorativně. V souladu s tím je nutný posun české ekonomiky v hodnotových řetězcích k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. To se neobejde bez investic a větší efektivity veřejného sektoru a lepší spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Velice důležité jsou reformy směřující ke stabilizaci a udržitelnosti veřejných financí, což bude úkol pro nadcházející roky.

Pokud jde o držení kroku s Německem, potenciál růstu české ekonomiky zůstane i v pokoronavirové době vyšší, takže z hlediska HDP budeme Německo nadále dohánět. To, že se ve střednědobém i dlouhodobějším horizontu dostaneme na hospodářskou úroveň Německa, je ovšem nereálné.

Miroslav Plojhar (Česká spořitelna)

Navzdory aktuální depresi z nezvládané epidemie nemá smysl propadat dlouhodobé beznaději. Potenciál, že naše hospodářství poroste rychleji než to německé (a další západní), tu stále je. Jde o kombinaci dvou příběhů – starý, tedy ten konvergenční o dohánění Západu díky relativně levnější pracovní síle v porovnání s produktivitou, se ještě nevyčerpal, no a nový příběh inovujících českých firem běží naplno.

Ze seznamu všeho možného, co bude potřeba, aby se uvedený potenciál naplnil, vyberu dvě věci. Nesmíme udělat zásadní chybu v hospodářské politice a musíme tlačit na změnu fungování veřejné správy zespoda, tedy jako spotřebitelé služeb.

• Rozpočet a měnová politika nemusejí být dokonalé, ale nesmějí udělat zásadní přešlap (například pokusit se vyrovnat rozpočet příliš rychle a zaříznout ekonomiku jako v letech 2011-2012, zavést dlouhodobě velice drahý průběžný důchodový systém, přebrat měnovou politiku bez ohledu na domácí podmínky, případně rovnou přijmout euro).
• Na nutnosti reformovat fungování úřadů se asi shodneme. Aby se například digitalizace posunula dále, je potřeba jít tomu naproti i jako spotřebitelé. Chci-li komunikaci s úřady z 21. století, je dobré využívat alespoň to, co je již odstupné, nikoli stát s papírovým daňovým přiznáním ve frontě před finančním úřadem.

Tomáš Vlk (Patria Finance)

Jednou z momentálních výhod české ekonomiky je relativně velký podíl průmyslu na tvorbě domácího produktu a silná vazba na Německo, které to má podobně. Takové nastavení pomáhá při nezvládání problémů s koronavirem a dodává ekonomice odolnost. Německu tím ale nijak neutečeme a letos asi vykážeme horší růst HDP. V letech následujících by naše ekonomika mohla stoupat o něco rychleji, ale velké dohánění německé úrovně si od toho neslibuji.

Co je dnes výhoda, může se navíc zítra stát brzdou. Ani koronavirová recese kvůli podpůrným opatřením zřejmě nepřispěje k podstatné realokaci výrobních zdrojů. Ta je přitom nutná. Ve světě, kde dochází k velkým změnám a výrazně roste význam služeb, IT či vývoje, se bude těžko konkurovat ekonomice závislé na starém automobilovém průmyslu a subdodávkách. Vsadit na větší pružnost, nové obory a diverzifikaci by bylo lepší než doufat, že Volkswagenu vyjde přechod na elektromobilitu.

Radim Dohnal (Capitalinked.com)

Koronavirová krize naplno obnažuje problém naší slabé vlády a neexistující hospodářské strategie. Naší strategií je autopilot, který pouze hlídá, až nám Německo (opět) zajistí poptávku. S ohledem na postupnou lokalizaci produkce, riziko růstu zdanění v ČR a zkušenost se zavřenými česko-německými hranicemi si umím představit zhoršování naší pozice jako dílny Německa. To bude mnoho výrob přesouvat do Polska, zpět do Německa, případně do Asie. Dokud bude česká vláda své kroky v krizi či rovnou hospodářskou politiku orientovat výhradně s ohledem na názory skupin voličů, situace se výrazněji nezlepší. Naději vidím v mladých podnikatelích s respektem a zaujetím pro nové technologie.

Ondřej Hartman (FXstreet.cz)

Podle mého názoru máme solidní předpoklady pro hospodářský boom tažený spotřebou domácností. Díky vysokým nahromaděným úsporám, přebytku na běžném účtu i snížení daní pro zaměstnance se můžeme po uvolnění opatření velice rychle dostat na předkrizovou úroveň. V HDP na hlavu jsme již překonali Španělsko, příští rok bychom měli přeskočit Itálii, což jsou ekonomiky, ke kterým jsme před dvaceti lety vzhlíželi. Jih Evropy se topí v dluzích, a tak si takovou podporu ekonomiky jako Česko nemůže dovolit. Z hlediska digitalizace, logistiky a dodavatelských řetězců by měla být silná i nabídková strana. Zranitelným místem zůstává stavebnictví, protože ačkoli veřejné zakázky se soutěží ve velkém a třeba bydlení je příšerně drahé, staví se relativně málo.