O (nejen) české inflaci, utahování opasků a nečinné vládě
Míra spotřebitelské inflace v Česku v květnu vzrostla na 16 % a lidé si začínají utahovat opasky. Nakupují ve slevách, nakupují méně a vynechávají standardní součásti spotřebního koše, například vejce nebo ovoce. Nejvíce se zdražování dotýká lidí, kteří již dříve žili finančně "na hraně", tedy rodičů samoživitelů, důchodců a nízkopříjmových skupin.
Stát mezitím přišel se dvěma opatřeními, aby lidem ulevil. Snížil ceny pohonných hmot, ale nikdo si toho na stojanech u pump nevšiml, a řeší příspěvek na dítě, který možná vyplatí v srpnu, i když se mocně zdražuje již od začátku roku. Možná se ale příspěvku nedočká nikdo, úředníci totiž vyhlásili stávkovou pohotovost.
Inflace u nás a ve světě
Inflace se dostala nepříjemně vysoko, ale vrchol jejího růstu je snad na dosah. Podle predikce ČNB je možné jej očekávat na přelomu června a července. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen je 16 %, konsenzus trhu byl 15,5 %. Velkou zásluhu na výraznějším růstu mají ceny energetických komodit, které se skrze takzvané imputované nájemné, tedy náklady vlastnického bydlení, propisují do našich peněženek.
ČR - meziroční míra spotřebitelské inflace (v %)
Ceny energetických komodit budou pravděpodobně ještě růst. EU si odsouhlasila zákaz dovozu ruské ropy a čínské přístavní město Šanghaj (největší přístav světa) se otevřelo, a je tedy možné očekávat poptávkové tlaky, které ceny ropy a plynu vyženou ještě výše. Kartel OPEC sice přislíbil zvýšení těžby ropy, ale prostor pro zvýšení mají pouze Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Kartel je navíc zodpovědný jen za 30 % světové těžby.
Inflace neroste jen v ČR, v květnu se v EU dostala na 8,1 %. EU ale pro měření inflace používá způsob HICP (ČSÚ používá CPI), který nezapočítává imputované nájemné. Kdyby se na úrovni EU měřilo stejně jako u nás, byla by inflace vyšší. Způsob používaný v ČR lépe zohledňuje skutečnou inflaci. Pobaltské státy mají inflaci 15-20 %, Německo 8,7 %, Rakousko 8,1 % a Slovensko 11,8 %.
Vládní přešlapování a reakce okolních států
Česká vláda přešlapuje na místě. Její podpora má zatím dvojí formu. Schválila snížení spotřební daně na pohonné hmoty, které začalo platit tento měsíc, a ceny se na chvilku skutečně snížily, pak ale začaly zase růst. Kdo ceny nesleduje denně, snížení si ani nevšiml. Tento vládní krok se tak minul účinkem a státní pokladnu vyjde na 4,2 miliardy Kč.
Jednorázový státní příspěvek na dítě, který měl být rozdělen mezi některé rodiče, bude vyplacen nejdříve v srpnu, i když se prudce zdražuje již od ledna. To ale jen za předpokladu, že úředníci nebudou stávkovat za zvýšení vlastních mezd. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost od čtvrtka 9. června.
Vlády okolních států mezitím přicházejí s reálnými opatřeními, kterými svým občanům ulevují od zvyšujících se cen. Ve Francii se rozhodly vysoké ceny energií na své občany vůbec nepřenášet, energetické firmě EDF byly zastropovány ceny hned začátkem roku, a cenový šok tak byl převeden na vládu, která domácnosti dotuje. Ceny energií domácnostem ve Francii tak letos vzrostly jen o 4 %.
V Německu se rozhodli vyplatit každému dospělému 300 eur a k tomu snížili cenu pohonných hmot o 35 centů na litr. Ve Španělsku snížila vláda DPH na energie z 21 % na 10 % a zavedla daně na zisky energetických společností, ze kterých bude financovat pomoc lidem. V Belgii dostaly všechny domácnosti slevu 100 eur na účet za elektřinu a DPH na energie byla snížena z 21 % na 6 %.
Vláda Petra Fialy zato vytvořila stránku destnikprotidrahote.cz, kde se bije v prsa, že zrušila zálohy k silniční dani pro vozidla nad 12 tun. To běžný občan ocení.
Stará a nová garda
S inflací úzce souvisí politika centrální banky. Ve středu byli jmenováni noví členové bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková a na konci svého mandátu může prezident Miloš Zeman jmenovat ještě dva další.
Jmenování Aleše Michla guvernérem mohlo být předzvěstí změny směřování ČNB ve vztahu k úrokovým sazbám, zatím ale není jasné, na čí stranu se noví členové rady přikloní. Profesor Frait se totiž coby člen vedení sekce finanční stability v ČNB na aktuální politice sám podílel. Docentka Zamrazilová se hned po jmenování vyjádřila ve smyslu zachování kontinuity politiky ČNB.
Michl dostal do rady členy, kteří ho akademicky převyšují, a asi tak nebudou skákat, jak zapíská. Avizoval také, že na svém prvním zasedání v roli guvernéra navrhne sazby ponechat. Beze změny. Rada ale v červnu naposledy ve starém složení zřejmě ještě zvedne hlavní úrokovou sazbu, a to pravděpodobně o 75 bazických bodů na 6,50 %.
