O inflaci, sazbách a akciích aneb Zima se blíží
Je mi líto, že musím zklamat mladší čtenáře, kteří si mysleli, že titulek odkazuje na Hru o trůny. Odkazuje totiž na film Byl jsem při tom. V tomto snímku z konce 70. let hraje Peter Sellers prostého zahradníka Chaunceyho Gardinera, který se stane miláčkem Wall Street a prezidentovým poradcem. Lidé si jeho elementární sezónní zahradnické tipy mylně vykládají jako prorocké rady. Za všechny příklad: "Na zahradě vše roste podle ročních období. Nejdříve přichází jaro a léto, ale po nich nás čeká podzim a zima."
Letos přichází na světové trhy opět zima. Na ty kryptoměnové přišla dokonce již loni a drží se jich od listopadu, kdy Fed změnil svou politiku. Obecně vzato platí totéž i pro akciové trhy, jen s výjimkou krátkého oteplení letos na jaře a pár slunečných měsíců po schůzce FOMC 16. června. Na té bylo ohlášeno dramatické zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu a trhy doufaly, že Fed brzy přestane zpřísňovat politiku, protože by agresivní zvyšování sazeb poškodilo ekonomiku.
Již od počátku roku 2020 tvrdíme, že nás čeká pevně zakořeněná a trvalá inflace. To stále platí, rychle se ale blíží k bod zlomu celé světové ekonomiky. Ten přijde kvůli "extrémně jestřábímu postoji" politických institucí právě v tomto kvartálu. Povedou k němu tři faktory:
- Světové centrální banky si uvědomily, že je pro ně lepší zaujmout přehnaně jestřábí postoj než pokračovat v šíření názoru, že je inflace jen přechodná a zůstane ukotvená.
- Americký dolar je neuvěřitelně silný. Prostřednictvím vyšších cen dováženého zboží a komodit proto snižuje světovou likviditu a omezuje reálný růst.
- Fed je připraven konečně rozjet naplno svůj program kvantitativního utahování (omezování bilance centrální banky o 95 miliard dolarů měsíčně).
Tyto tři špatné zprávy znamenají, že ve 4. čtvrtletí dojde přinejmenším ke zvýšení volatility, možná ale i k velkým problémům na akciových i dluhopisových trzích.
Pokud do 4. čtvrtletí vstupujeme s extrémně jestřábím postojem, co přijde dále? Je možné, že namísto toho, aby trh kvůli vyšším výnosům jen upravoval indikátory ocenění, začne v cenách aktiv naplno zohledňovat očekávanou recesi. Tento bod obratu může přijít již v prosinci, kdy bude společně se třemi uvedenými faktory vrcholit i růst cen energií.
Odhaduje se, že celkový podíl energií na světové ekonomice stoupl z 6,5 % na více než 13 %. To znamená čistou ztrátu 6,5 % HDP (kvůli zvýšení cen v poměru k množství nebo výkonnosti, případně něčemu jinému). Za to je potřeba zaplatit zvýšením produktivity nebo snížením reálných sazeb.
A nižší reálné sazby bude nutné udržovat po delší dobu, aby se nezadřely zadlužené ekonomiky. Reálně tak jsou ve hře dvě možnosti – buď se inflace udrží výrazně výše než základní sazba, nebo budou výnosy klesat ještě rychleji než inflace. Co z toho nastane, je otázka za milion.
V současnosti se zdá, že dojde ke zvýšení amerických i světových úrokových sazeb o dalších 50-70 bazických bodů a inflace buď zůstane zvýšená, nebo se bude snižovat jen postupně. To v tomto časovém rámci s nejvyšší pravděpodobností povede k averzi k riziku. Ale nehledě na očekávaný extrémně jestřábí postoj bude trh napjatě čekat na jakoukoli známku toho, že politické instituce vzdávají boj proti inflaci, protože náklady přísnější politiky jsou již nepřijatelně vysoké (vzhledem k nutnosti podporovat ekonomiku či trh práce a vzhledem k nákladům na dluhovou službu. Pak začnou opět získávat na síle riziková aktiva. Boj začíná, ale jak víme, než přijde jaro, musí nastat podzim a zima.
