Trump bude muset bojovat s inflací. Amerika tak po volbách čelí další nejistotě
Americká předvolební nejistota skončila, ale záhy je tu nová. Jaké kroky nakonec opravdu podnikne zvolený prezident Donald Trump? Důležité to bude (nejen) z hlediska dalšího vývoje inflace.
Politické prostředí je plné zájmů a vlivů skupin, jež před volbami podporují jednotlivé kandidáty, aby po jejich zvolení logicky tyto své zájmy a vliv v co největší míře uplatňovaly. A Donald Trump se s tím v tomto směru nemaže, do vlády míří Elon Musk, významnou pozici na ministerstvu spravedlnosti má přislíbenou prezidentův advokát, jistý "antivaxer" Kennedy bude mít pod palcem zdravotnictví (uvozovky proto, že on přece pouze chce důkladné informace a testy ke každé vakcíně, to ošklivé označení mu "přišila" mainstreamová média během pandemie covidu-19).
Trump rozhoduje, ale zároveň je na něj tlak nejen ze strany opozice, ale i od samotných republikánů či podporovatelů, kteří očekávají, že budou prosazeny právě jejich zájmy. Předpovědi ohledně kroků Trumpovy administrativy po jejím dosazení do funkcí jsou proto do značné míry spekulacemi.
"Jedním z podstatných témat, jimž bude Trump čelit, je inflace. Tento problém sice staronový prezident zdědil, ale za dva měsíce se stane v podstatě plně jeho zodpovědností," upozorňuje ekonom John Mauldin. Veřejnost inflaci vnímá jinak než ekonomové – pro lidi ceny prakticky nikdy neklesají. A občané chtějí, aby jim příjmy rostly podstatně rychleji než ceny v obchodech.
Inflace v USA - meziroční míra v procentech a celkový vývoj cen zaindexovaný k úrovni z let 1982-1984
Po dekádě uvolněné měnové politiky a po jejím citelném zpřísnění je v současnosti hlavním zdrojem inflace v Americe hluboký deficit federálního rozpočtu. Ten se nevyvíjí příznivě již desítky let, podstatně se ale prohloubil po roce 2020 v důsledku pandemie covidu-19 a masivních schodků, jež pomáhaly udržovat americkou ekonomiku na celkově růstové trajektorii. Dluh Spojených států a také celkové zadlužení ve Spojených státech (dluhy firem a spotřebitelů) dále roste, což celkově působí proinflačně. Desetiletí, kdy se Amerika obávala deflace, jsou podle všeho zapomenuta.
Trumpovy plány na řešení inflace a dluhu zahrnují tvrdé zásahy. Snižování vládních výdajů, které zvolený prezident považuje za klíčové, ale nebude stačit. "Aby USA dosáhly skutečně vyrovnaného rozpočtu, bude potřeba zvážit hluboké reformy v oblasti sociálních dávek, a to včetně například ověřování příjmů nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, a na druhé straně také zajistit navýšení příjmů rozpočtu," míní Mauldin. Trump přitom slibuje nižší daně a výpadek příjmů chce nahradit příjmy z vyšších cel, což řada ekonomů nepovažuje za reálné.
Pokud se nepodaří snížit rozpočtový deficit pod 1,5 bilionu dolarů za rok, budou Trump a jeho administrativa čelit nejen pokračující inflaci, ale i politickým problémům spojeným s prosazováním dalších plánů. Vláda by měla chápat, že právě inflace – spolu se souvisejícími dluhy a deficity – je hlavní výzvou, jež může i v následujících letech ovlivňovat celou americkou ekonomiku.
Trump o inflaci před volbami hodně mluvil, je ale otázka, jakými opatřeními s ní dokáže ve svém druhém funkčním období bojovat. Výsledek je nejistý. Historie ukazuje, že dosáhnout rozpočtové disciplíny není nemožné, ale vyžaduje to značné politické úsilí a oběti. Bude Trump schopný a ochotný je přinést?
Zdroj: Thoughts from the Frontline
