Centrální banky otevírají brány druhé inflační vlně. Jak se na (možný) nový růst cen připravit jako investor?
Globální měnová politika má jasný směr. K uvolňování monetárních podmínek v rozsahu, jaký vidíme nyní, historicky docházelo v dobách zásadních obav z budoucího vývoje ekonomiky. Současné snižování sazeb centrálních bank je nejčastěji vysvětlováno jako normalizace měnové politiky po zkrocení mimořádně vysoké inflace, která si naopak vyžádala razantní utažení měnových kohoutů.
Callum Thomas z TOPDOWN CHARTS ale upozorňuje na zásadní skutečnost: Centrální banky úrokové sazby snižují přesto, že dezinflační proces se zastavil, aniž by bylo dosaženo cílových (2%) úrovní tempa růstu cen, respektive navzdory tomu, že některé ekonomiky dokonce čelí opětovnému růstu inflace.
Červená linka v přiloženém grafu vyjadřuje, v případě kolika centrálních bank ve světě bylo posledním krokem snížení úrokových sazeb. Zásadní je však černá linka, vysvětluje Thomas s tím, že další uvolňování měnových podmínek by mělo vytvořit dodatečný prostor pro růst cen, tedy otevírat dveře nové inflační vlně.
"Jedněmi z nejzajímavějších částí trhu jsou podle mě nyní komodity a akcie jejich producentů. Nízké ceny surovin v kombinaci s dekádou slabých investic do jejich těžby se v prostředí klesajících sazeb centrálních bank, jež stimuluje poptávku, jeví jako potenciálně atraktivní investiční příležitost a protiinflační hedge," vysvětluje Callum Thomas.
Zdroj: TOPDOWN CHARTS
