Německá rozpočtová bazuka: Masivní investice do obrany a infrastruktury rozhýbaly evropské akciové trhy
Jsou dekády, kdy se neděje nic, a pak dny, kdy se odehrají celé dekády. Historický obrat v německé rozpočtové politice se jeví jako druhý popsaný případ. Pravděpodobná příští německá vláda totiž v reakci na dlouhodobě slabý růst ekonomiky a probíhající rozklad evropské bezpečnostní architektury ustupuje od vysoce konzervativního a striktními pravidly svázaného přístupu k fiskální politice, který byl její nezpochybnitelnou součástí od konce druhé světové války. A investoři do evropských akcií to vítají.
"Nejde o žádnou žurnalistickou nadsázku. Friedrich Merz (CDU/CSU) oznámil vznik nového infrastrukturního fondu v rozsahu 500 miliard eur. To v horizontu deseti let znamená dodatečný výdaj zhruba 1,2 % HDP ročně. A to už je významný fiskální impulz, za který chtějí Němci opravit vše, co nefunguje – od fyzické infrastruktury v podobě dálnic, mostů či přenosové sítě až po infrastrukturu digitální. Tento pozitivní efekt navíc umocní reforma dluhové brzdy na úrovni spolkových zemí, které již nebudou muset vykazovat vyrovnané rozpočty, ale budou moci hospodařit s deficitem 0,35 % HDP," popisuje Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
A dále jsou tu strategické výdaje na obranu, pro jejíž zajištění hodlá příští kancléř udělat "cokoli, co bude potřeba". Konkrétně to znamená rozvolnění pravidel dluhové brzdy, která nebude aplikována na obranné výdaje přesahující 1 % HDP. Cesta k navýšení výdajů na obranu z loňských 2,1 % HDP směrem k 3,5 % HDP (teoreticky ale neomezeně) je tak otevřená.
Rozvolnění dluhové brzdy
"Zpráva, že se příští německá vláda chystá obejít ústavně zakotvený strop na zvyšování rozpočtového deficitu, přišla ve stejný den, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby si Evropa opatřila další stovky miliard eur na obnovu svých obranných kapacit," uvedl analytik z Deutsche Bank George Saravelos.
Všechna tato opatření vyžadují změnu německé ústavy, kterou by měl příští týden schvalovat ještě "starý" parlament. V tom mají CDU/CSU, SPD a Zelení ústavní většinu. "Fascinující je, že dohodnuté změny jdou celkově dokonce nad rámec ambiciózních předvolebních programů SPD a Zelených a fakticky rozvolňují německá rozpočtová pravidla pod úroveň těch celoevropských," podotýká Rusinko.
Výhledově je proto potřeba počítat s podstatně vyššími deficity německých veřejných financí, stejně jako s rostoucím zadlužením, které v poměru k HDP může během další dekády atakovat hladinu 80 %. Německo v tomto směru v rámci Evropské unie určitý prostor pro uvolnění nepochybně má.
Tento donedávna nemyslitelný posun se rychle projevil na trhu s dluhopisy, kde se výnos 10letého vládního bondu Německa za pár dnů skokově zvedl prakticky na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země.
"Německá fiskální bazuka by mohla celkem rychle povzbudit ekonomiku skrze zlepšení sentimentu, zejména ve vztahu ke slabým soukromým investicím. Samotné zvýšení veřejných investic přitom může alespoň částečně kompenzovat negativní dopad amerických cel a v delším horizontu podporovat potenciální růst v Německu. Zemi čeká ještě dlouhá a nejistá cesta k restartu hospodářského růstu, vyhlídky na oživení se ale citelně zlepšily," podotýká Rusinko.
Německo - výnos 10letých vládních dluhopisů
"Německo se konečně znovu ujímá vedoucí role v Evropě," podotýká hlavní ekonom privátní banky Berenberg Holger Schmieding. "Snad příští vláda najde odvahu a uzákoní prorůstové reformy s cílem zvýšit nabídku, aby podpořila soukromé i veřejné investice."
Dluhovou brzdu Německo zavedlo v roce 2009 za vlády koalice CDU/CSU a SPD. Cílem opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Ekonom z institutu ZEW Friedrich Heinemann varuje, že současná reforma zachází příliš daleko. Hrozí podle něj, že se zadlužování vymkne kontrole.
Nový evropský růst
Toho se zatím neobávají finanční trhy. Výnosy dluhopisů sice výrazně stouply, ale na akciovém trhu je patrná velká důvěra či naděje v růstovou budoucnost německých, potažmo evropských firem. Cítit je to zejména v odvětví obrany, kde prudce posilují cenné papíry firem jako Rheinmetall nebo Hensoldt. Zároveň se daří euru a například Deutsche Bank vyhlíží růst kurz EUR/USD nad 1,10.
zdroj: Google Finance
Nejde přitom jen o obranu. 500miliardová investice do infrastruktury má za cíl dlouhodobě zvýšit ekonomickou kapacitu Německa, modernizovat dopravní sítě, modernizovat energetickou infrastrukturu a řešit nedostatek bydlení.
"Tento rázný krok navíc přiměje ostatní evropské země přehodnotit strategie v oblasti obranných výdajů, dluhové limity a ekonomickou politiku. Evropa je nucena začít něco dělat, a to rychle. Pro tvůrce politik to znamená přepsání ekonomických pravidel hry. Budoucnost Evropy se přepisuje právě teď, v přímém přenosu," uzavírá analytik Timur Barotov z BH Securities.
