Regulace: Hrozba pro světovou ekonomiku, nebo řešení krize?

Günter Deuber (Raiffeisen Bank): Regulace bank? Potřebujeme jí více i méně

I tato pomyslná mince má dvě strany. Existují oblasti, kde je regulace, nebo minimálně dohled potřeba. Je otázka, zda tento má být následován opravdovou regulací. Plně se například stavím za názor, že v Evropě schází porozumění v takzvaných makroprudenčních tématech. Hlavním cílem makroprudenční politiky je omezení systémového rizika, tedy rizika nestability finančního systému jako celku. Příkladem může být otázka, jak přeshraniční finanční integrace dopadá na každou zemi a jak ovlivňuje celý finanční systém. Do jisté míry tak má smysl, aby byl zaveden lepší makroprudenční dohled.

Co v této oblasti regulovat? To už je komplikovanější otázka. Nesmíme být navíc příliš optimističtí a věřit, že více regulace odbourá mnoho neznámých a že zabrání problémům. Už proto, že se vždy díváme do pomyslného zpětného zrcátka, na to, co se už stalo.

Chápu kritiku ze strany polské centrální banky nebo České národní banky. Říkají, že možná dozorci jen nebyli dostatečně přísní; nevyžadovali dodržování už existujících pravidel. Vždyť v Polsku ani v Česku nebyla v posledních několika letech žádná bankovní krize, neobjevily se žádné významné kolapsy bank. Tradiční bankovní regulace vycházející zejména z mikroprudenčních věcí, tedy například dostatečného množství kapitálu, fungovala. Proto tyto země váhají a tvrdí, že pokud máte zdravé banky, které se řídí mikroprudenčními standardy, není potřeba dělat o moc více.

Možná to celé byl problém západní Evropy, kde se banky angažovaly v mnoha věcech, které dělat nemusely nebo neměly, pokračuje tento argument. Proto existuje i pohled – a já chápu, proč tomu tak je –, že bychom měli lépe rozumět makroekonomické situaci. Ale je otázkou, co a jak by se mělo v této souvislosti regulovat.

Rob Carnell (ING): Politici špatnou situaci ještě zhorší. Měli by si dát pohov

Britská vláda považuje daň z finančních transakcí za něco, co by narušilo trh, co by mělo nechtěné a možná i neočekávané vedlejší účinky. Nicméně obecně platí, že jsou politici přesvědčeni o tom, že je každá krize dobrým ospravedlněním pro více regulace, obecněji pro množství změn.

Pokud bychom si měli z předchozích krizí vzít alespoň jedno ponaučení, bude to fakt, že politici většinou špatnou situaci ještě zhorší tím, že se do věci začnou míchat. Připomněl bych Sarbanes Oxley, Glass Stegal nebo Dodd Frank Act. Podle mě by nyní pomohlo, kdyby se politici drželi v pozadí, dokud se finanční systém neozdraví. Pak by mohli uvalit nové požadavky na kapitálovou přiměřenost a tak dále. Jinak se jim podaří způsobit to, co se už povedlo evropským politikům, tedy úvěrovou krizi.

Nigel Iyer (Septia Group): Regulace je i byznys. Proto za ni právníci lobbují

My teď potřebujeme lídry, kteří lidi probudí. Hnutí Occupy je probudilo, ale nenabídlo žádná řešení. Já je chci jak probudit, tak nabídnout řešení. Přesvědčit je o tom, jak by se věci měly dělat. Pokud se k tomu zavážou, ale následně svůj slib poruší, měly by přijít tresty. Trestat za nevědomost by se ale nemělo. Nejhorší jsou přitom lidé, kteří vědí, co by měli dělat, ale nedělají nic.

Klíčové je najít motivaci. V Británii jsou teď přesvědčeni o tom, že věci vylepší Bribary Act. Ten je přitom potřeba dodržovat, což si s potřebnou motivací netyká. Právníci za tuto legislativu lobbují. Díky ní mají více práce, to si řekněme na rovinu. Co se politiků týče, oni ani nic jiného neumějí. George Osborne a David Cameron jsou v podstatě děti - nemají zkušenosti z reálného života. Nemají ani páru o tom, jak by šlo věci dělat jinak.

Podobné myšlenky přicházejí odjinud, například z pamfletu přibitého na dveře veřejné budovy, jako to udělal Martin Luther. To jsou jiskry, které dokáží způsobit výbuch a posun kupředu. Pokud je tedy okolo to správné prostředí, pochopitelně.

John Hardy (Saxo Bank): Daň z finančních transakcí neprojde. Opak by byl chybou

Daň z finančních transakcí a podobné věci nic neřeší. Ani nic řešit nemohou. V důsledku toho se buď jen likvidita přesune někam jinam, nebo prostě z trhu zmizí. Někteří lidé argumentují tím, že Británie daní obchody s akciemi už řadu let. Jenže existuje mnoho cest, jak s akciemi obchodovat, aniž byste skutečně obchodovali s nimi, jsou tu CFD a další deriváty.

Proto říkám, že pokaždé, když politici s něčím podobným přijdou, sami sobě škodí. Když vezmou současné objemy a vycházejí z toho, že se bude podobně obchodovat i v budoucnu, když mluví o výhodách, jsou vedle. Popravdě, překvapilo by mě, kdyby se nakonec daň z finančních transakcí stala realitou. A pokud ano, bude to chyba.