Jaroslav Brychta: Japonský scénář v Evropě

Investicniweb (IW): Jaký je váš výhled na úrokové sazby? Kdy začnou ECB a FED sazby zvyšovat? ČNB sazbu dokonce aktuálně snížila.

Jaroslav Brychta (JB): Trh už od konce minulého roku uvažuje nad tím, že by úrokové sazby měly brzy růst. Nicméně ekonomiky na to nejsou stále připravené, tudíž se zvýšení pořád oddaluje. Může také nastat podobný scénář jako v Japonsku, kde úrokové sazby nastavené Bank of Japan jsou již přes 10 let na minimu kvůli neochotě tamějších komerčních bank půjčovat. V Evropě dochází již více než rok k hlubokému propadu spotřebitelských úvěrů. Jestli se má ekonomika oživit, musí banky půjčovat soukromému sektoru. Zde nastává právě ten klíčový problém. Pokud banka poskytne úvěr v nynějším prostředí nízkých úrokových sazeb, nese riziko, že při budoucím zvýšení sazeb nebude schopen klient závazek uhradit. Druhá zásadní věc je, že banky mají pořád dost svých prostředků v rizikových aktivech. Kdyby se tedy centrální banka rozhodla zvýšit úrokové sazby nyní, byla by tato aktiva méně výdělečná, nebo by nebyla splácena vůbec, jako tomu bylo na počátku krize. Shrnu-li to, tak jsem v tomto ohledu pesimistický a neočekávám v následujících měsících nějaké významné zvýšení sazeb, a to ani v USA, ani v Evropě.

IW: Jak vidíte globálně akciové trhy? Co konkrétně náš region CEE?

JB: Dlouhodobě cena všech akciových indexů rostla na základě zvyšování peněžní nabídky. Peníze tradičně putují do ekonomiky skrze bankovní sektor, a proto jako první vždy rostou ceny finančních aktiv. Jenže vzhledem k problémům, o kterých jsem se již zmiňoval, tento "kanál" nefunguje. V minulém roce zachraňovaly centrální banky finanční sektor zvýšením přebytku likvidity na finančních trzích. To je podle mě hlavní důvod, proč akcie v roce 2009 rostly. Víme však, že záchranné stimuly od centrálních bank končí, což bude mít za následek ustálení nebo mírný pokles peněžní nabídky.

Pokud tomu tak skutečně bude, musíme si zvyknout, že nebudou růst ceny. Z tohoto důvodu si osobně myslím, že nás žádný dramatický růst akcií v dlouhodobém horizontu nečeká, spíše naopak. Investoři by možná měli pochopit, že akcie nemusejí růst věčně. Příkladem je opět Japonsko, kde index Nikkei v roce 1990 dosáhl přibližně 40 000 bodů a nyní se pohybuje okolo 10 000 bodů.

IW: Mnozí tvrdí, že v současném prostředí nízkých úrokových sazeb nejsou dluhopisy atraktivní. Co si o tom myslíte vy?

trh spekuluje na to, že se zvýší sazby, čímž cena dluhopisů klesne. Jsem v tomto směru opět trochu opatrnější, protože neočekávám nárůst úrokových sazeb

JB: Trh spekuluje na to, že se zvýší sazby, čímž cena dluhopisů klesne. Jsem v tomto směru opět trochu opatrnější, protože neočekávám nárůst úrokových sazeb. Je nutné také rozlišovat dluhopisy jednotlivých států. V souvislosti s nižší likviditou budou banky nakupovat spíše bezpečné státní dluhopisy, jako jsou například německé nebo americké. Z toho vyplývá, že výnosy rizikovějších států budou nadále růst, podobně jako v Řecku, kde se výnosy pohybují okolo 10 %, což je na úrovni rozvíjejících se zemí.¨

IW: Zadlužení Řecka je hrozbou eurozóny. Hodně se diskutuje, zda se tomuto státu má finančně pomoci.

kdyby Německo a Francie Řecku nepomohly, dostaly by své banky do obrovských potíží, protože ty mají ve svých portfoliích zhruba 120 miliard eur řeckého dluhu. Mohlo by to vést až k situaci podobné po pádu Lehman Brothers

JB: Vstup do eurozóny Řecku výrazně pomohl v tom, že se stalo součástí velkého evropského bloku, na což reagovali investoři, kteří byli ochotni Řecku půjčovat. To zároveň s prostředím nízkých úrokových sazeb způsobilo snížení výnosu řeckých dluhopisů. Díky tomu se Řecko mohlo, a nakonec i začalo více zadlužovat. Mohlo si to zkrátka díky euru dovolit. Řecké dluhy převyšují 300 miliard eur, což je obrovská suma, z toho zhruba 120 miliard mají ve svých portfoliích francouzské a německé banky. Pokud by tyto státy Řecku nepomohly, dostanou své banky do obrovských potíží, což by mohlo vést, podobně jako při pádu Lehman Brothers, k totálnímu "credit crunch", tedy omezení úvěrů a nedůvěře na trhu. Otázkou je, zda bude pomoc efektivní. Důležité totiž je, aby samotné Řecko razantně změnilo svůj přístup a nastavilo cílová opatření ke snížení deficitu, podobně jako to udělalo například Irsko. IW: Jaký očekáváte vývoj na měnovém trhu?

počítám spíše s mírným oslabováním koruny vůči dolaru a euru, protože nepředpokládám stabilizaci situace na finančních trzích a výrazné ekonomické oživení, které by vrátily důvěru v rizikovější měny, mezi které koruna patří

JB: Rozdělil bych to na dvě skupiny – první tvoří americký dolar a japonský jen a druhou ostatní světové měny. V momentě, kdy je na trhu panika, posilují bezpečné měny, jako jsou dolar a jen. Platí pravidlo, že čím je měna rizikovější, tím víc během krize oslabuje vůči těm silnějším. Aby koruna posilovala, muselo by docházet k ekonomickému oživení a stabilizaci situace na finančních trzích. Podobný scénář v dohledné době neočekávám, tudíž počítám spíše s mírným oslabováním koruny vůči dolaru a euru. Podobný vztah je u eura, které bude oproti rizikovějším měnám posilovat, kdežto vůči dolaru oslabovat, což je zintenzívněno problémy eurozóny.

IW: V Číně dochází k obrovskému zvyšování cen a tamější ekonomika roste. Jedná se podle vás o zdravý ekonomický růst?

Čína je obrovská "bublina", o tom nepochybuji

JB: Čína je obrovská "bublina", o tom nepochybuji. V roce 2008, kdy se světová ekonomika dostala do problémů, klesl i hospodářský růst v Číně přibližně z 11 % na 6 %. Čínská vláda se obává krachu firem, nezaměstnanosti a protestů obyvatelstva. S tím souvisí snaha za každou cenu oživit ekonomický růst v podobě fiskální a monetární expanze. V první polovině roku 2009 rozpůjčovaly čínské banky pod státním diktátem dvakrát více, než předtím za celý rok 2008. To je naprosto abnormální situace. Všude jinde jsou banky opatrné a jejich úvěrová politika je přísná. Dojde-li k takovému "napumpování" peněz do ekonomiky, je jasné, že všechny ceny porostou. V okamžiku, kdy začnou růst ceny spotřebitelského zboží, začne čínská vláda úvěrovou politiku zpřísňovat za účelem zpomalení tohoto růstu, který by mohl způsobit mimo jiné i sociální nepokoje mezi chudšími skupinami obyvatel. Inflace je totiž dokonalý způsob zbohatnutí jedněch na úkor druhých.

Úrokové sazby se budou muset pochopitelně zvýšit, což vyvolá vlnu nesplácení úvěrů, které banky poskytly. Stejně jako dříve v USA, i zde začíná problém z mého pohledu pro Čínu nevyhnutelný a nemyslím si, že by její rezervy byly do takovéto míry "neomezené", aby jej dokázaly vyřešit. Z hlediska investorů bych byl opatrný při investicích do průmyslových kovů a dalších komodit. V minulých měsících ceny výrazně rostly a bylo to dáno hlavně zvyšující se poptávkou právě z Číny. Až splaskne "čínská bublina", půjdou ceny komodit opět dolů.

IW: Jaké jsou podle vás základy krátkodobého investování? Čím by měli investoři začít?

drobní investoři by se měli naučit alespoň základní principy sledování trhu pomocí fundamentální a technické analýzy, a dále si stanovit jasné hranice ztrát, které jsou ochotni akceptovat

JB: Začínajícím krátkodobým investorům bych doporučil před založením reálného účtu využít možnost obchodovat přes tzv. demoúčet, kde se obchoduje pouze s virtuálními penězi, v podstatě se s tím seznámit. Dále je důležité znát faktory, které krátkodobě ovlivňují situaci na trhu, a to pomocí fundamentální analýzy. Tato analýza spočívá v tom, že známe ekonomická data, která trh pravidelně ovlivňují. Investoři by měli také znát technickou analýzu. Při tomto investování mají podstatnou roli psychologie a "moneymanagement", individuálně u každého investora. To znamená, jak investor vnímá trh a jaké ztráty je schopen akceptovat. Podstatou "moneymanagementu" je neriskovat u jednoho obchodu velkou část finančních prostředků, které má investor k dispozici na účtu. Například u forexu je takové nepsané pravidlo, že by se nemělo riskovat u jednotlivého obchodu více než 2 % z celkového objemu prostředků na účtu. Je dobré si stanovit nějaké hranice, v praxi tzv. "stop-lossy", pod které nenechá investor ztrátu dále narůstat a obchod uzavře. IW: V čem je jedinečný váš nový software na obchodování? Kdo ho může používat?

JB: Během krize docházelo k vysoké volatilitě na akciových trzích a paradoxně jsme zaznamenali zvýšený zájem o investice do akcií, jelikož investoři chtěli těchto pohybů využít. Naše společnost je předně zaměřená na měnové obchodování a komodity, tudíž jsme se rozhodli vyjít vstříc investorům do akcií. Prostřednictvím CFD (Contract For Difference) obchodujete na rozdílu pohybu cen akcií, ale akcii nevlastníte a nemůžete získat dividendu, což mnohé investory odrazovalo. Vytvořili jsme tedy nový produkt CFD DMA (Direct Market Access), který zahrnuje jak výhody samostatného CFD, tak i podílení se na dividendě, čímž spojuje výhody obchodování CFD a klasického obchodování s akciemi. Obchodováním například pomocí tzv. finanční páky můžete vydělat jak na samotném pohybu cen akcií, tak i na dividendě tohoto podkladového aktiva. Trh však samozřejmě musí jít "vaším" směrem, jinak samozřejmě hrozí značná ztráta.

IW: Komise pro komodity (CFTC) v USA navrhovala snížení limitu tzv. finanční páky ve forexu ze současných 100:1 na 10:1. Jak na tento návrh regulace reagujete?

nevidím důvod, proč by regulátoři měli za investory rozhodovat, jakou míru rizika mohou podstupovat

JB: Regulace v Evropě je v mnoha případech přísnější než v USA, takže je možné, že pokud by byl návrh schválen, mohou evropští regulátoři uvažovat o snížení limitu také. Výše finanční páky vznikla na základě poptávky, jednoduše investoři to tak chtěli. Proto nevidím důvod, proč by měli v tomto ohledu za ně rozhodovat regulátoři. Je to volba jednotlivých investorů, zda a jak moc chtějí riskovat. Jak chtějí tito regulátoři objektivně posoudit, které riziko je ještě přijatelné a podle toho nastavovat finanční páku? Vědí snad lépe než investoři, co je pro ně ještgě dobré, a co už nikoliv?