Nick Beecroft (Saxo Bank): Cameron potěšil euroskeptiky, na Brexit ale (ještě) nesázejte

Britský premiér David Cameron nedávno výrazně obměnil svůj kabinet. Jde o krok, který by mohl ovlivnit nastartovaný růst britské ekonomiky? Má smysl pozměněnou vládu dále sledovat?

Jediné, co by trh mohlo zajímat, je předpoklad dalšího nárůstu euroskepticismu britské vlády. Tento krok totiž není ničím jiným než přípravou na blížící se volby. Cameron zareagoval na úspěchy euroskeptické strany UKIP v nedávných místních a evropských volbách. Sází na to, že by kritičtější postoj k EU mohl nalákat některé voliče. Vztahy Británie a EU tak nejspíše opět trochu ochladly. Z pohledu trhu jsou nicméně důsledky tohoto kroku na příliš vzdáleném horizontu.

Jinými slovy, současné prohloubení propasti mezi Londýnem a Bruselem ještě neznamená jistý odchod Británie z Evropské unie. Na něco podobného tedy neradíte sázet?

Současná vláda by nejprve musela zvítězit v příštích volbách, které se konají v květnu 2015. V tuto chvíli v průzkumech zaostává, takže by se dalo říci, že jsou podobné spekulace irelevantní. Cameronův tah, tedy jmenování více žen a větších euroskeptiků, byl ostatně reakcí na současné preference strany, respektive na průzkum, který si zadala s cílem zjistit, jak získat více hlasů.

Britská ekonomika zažívá nejrychlejší cestu od krizového dna za všech ekonomik skupiny G7. Může na tom politika (politici, příští vláda) něco změnit?

Pokud by ve volbách zvítězili labouristé, vrátila by se nejspíše politika založená na daních a utrácení. Británie má stále poměrně vysoký deficit, se kterým se musí poprat. Jako každá levicová vláda by i ta případná labouristická zřejmě inklinovala k vyšším výdajům a vyšší míře zdanění jako k cestě, jak deficit vyřešit. Konzervativci by se naopak nejspíše rozhodli jít cestou dalších škrtů ve výdajích. Volby tedy mohou jistou změnu přinést a dá se čekat, že s tím, jak se budou blížit, začnou trhy stále pozorněji sledovat průzkumy.

Už v září půjdou k urnám Skotové, kteří budou rozhodovat o své nezávislosti. Do jaké míry by jejich případné "ano" mohlo ovlivnit nastartované oživení britské ekonomiky?

Na trhu by se případné "ano" nejspíše neprojevilo okamžitě. Nejistota by zavládla, to ano, ale samotné rozhodnutí by jen nastartovalo zdlouhavý proces diskuzí, které před vyhlášením nezávislosti musejí proběhnout. Vše by se podle současného plánu mělo podařit dohodnout do půlky března 2015. To znamená, že bychom do té doby věděli, jakou měnou a za jakých podmínek budou Skotové platit, jak se rozdělí dluh a aktiva a tak dále. Nečekám ovšem, že by se Skotové rozhodli jít vlastní cestou.

Berme tedy v potaz jak neznámé v podobě skotského referenda a britských voleb, tak solidní výkonnost ekonomiky. Jste ohledně Británie aktuálně optimistou, tedy býkem?

Určitě, britské ekonomice nadále věřím. Podle mě jsou nyní největší hrozby mimo samotnou Británii. Mám na mysli nevypořádané problémy v eurozóně a geopolitická rizika. Problémy, které by se "upekly" doma, nečekám. Opakovaně se mluví o nafouknutí bubliny na trhu s bydlením, to je ale podle mě problém Londýna, ne Spojeného království jako celku. Navíc věřím v robustnost nastartovaného oživení hospodářství. V souvislosti s tím mě napadá jeden důsledek případného odtržení Skotska – dalo by se očekávat prodloužení období uvolněnější měnové politiky.

Bank of England by tím podle vás chtěla zabránit dopadům odtržení Skotska na stabilitu ekonomiky? Chtěla by extra porcí levných peněz systém "promazat"?

Přesně tak, centrální banka by se v tu chvíli musela vypořádat se značnou mírou nejistoty. Vyrojily by se otazníky ohledně dalšího vývoje ekonomiky, už kvůli zmíněným diskuzím o tom, jakou měnu by Skotové používali, jak by se dělila aktiva a tak dále. Na druhou stranu je v této souvislosti potřeba připomenout, že Skotsko představuje zhruba 8-9 % ekonomiky Spojeného království, jeho odtržení by tedy neznamenalo žádný konec světa. Měnová politika by se ale zřejmě zpřísňovala později a pomaleji. V opačném případě čekám zvýšení sazeb ještě před Vánocemi.