Názor z Londýna: Česká vláda odvádí dobrou práci. Díky konzervativnímu výhledu má stále prostor na manévry ve fiskální oblasti
Sjezd vládní ČSSD se blíží a nervy řady oranžových mužiků jsou na pochodu. Přispěl k tomu i prezident Miloš Zeman, který premiéra Bohuslava Sobotku označil za lháře a zrádce. Opomeneme-li tento folklor české politické scény, měli by sociální demokraté o víkendu hodnotit i to, jak se jim během roku vládnutí dařilo na ekonomické frontě. Tam je to o poznání veselejší, tvrdí ekonomka z londýnské pobočky Bank of America Mai Doan. Oceňuje zejména snahy nastartovat růst při současné kontrole nad rozpočtem.
Kabinet premiéra Sobotky má za sebou zhruba rok vládnutí. Představme si, že jsou jeho ministři studenti a vy máte ohodnotit jejich hospodářskou politiku. Jaké známky se dočkají?
Věci jako vliv vlády na ekonomiku není jednoduché kvantifikovat. Mohu nicméně říci, že vnímáme mnohem větší snahu představitelů státu povzbudit růst. Je to patrné z jejich vystoupení, z toho, jak se snaží nalákat přímé investice například z Číny a podobně. Při mé předposlední návštěvě Prahy bylo patrné, že se mnohem více diskutuje o tom, jak lépe využít fondů EU k povzbuzení růstu, o tom, jak zajistit příliv přímých zahraničních investic do České republiky a podobně.
Kritici namítají, že se v poslední době o těchto věcech hodně mluví, ale nadále se toho v těchto oblastech moc neděje. Podle vás se tedy v tomto smyslu věci opravdu hýbou správným směrem?
Podle mě ano a česká ekonomika z toho těží. Když ale Českou republiku porovnáte se zbytkem regionu, neřekla bych, že ostatní nějak výrazně předbíhá. V ostatních zemích regionu ovšem vlády také nasadily různé formy podpory ekonomiky. 3% a vyšší růst ekonomik střední a východní Evropy v porovnání s růstem hospodářství eurozóny je vzhledem k politickým a dalším souvislostem hodný respektu.
Již jste zmínila, že lze těžko kvantifikovat, nakolik je pod tím podepsána vláda. Zkusme to přesto alespoň odhadnout, respektive odpovědět na to, zda patří k tahounům.
Myslím si, že je vyšší růst částečně zásluhou vlády, ale částečně ho podpořila Česká národní banka. Ta odvedla dobrou práci, když oslabila korunu a pomohla exportu. Co se týče otázky mířící na jednotlivé kroky vlády, zastavila bych se u toho, že se kabinet snaží plnit předvolební sliby. Jako příklad lze uvést škrty u DPH u léků a dětské výživy. Také bych zmínila znovuzavedení některých sociálních výhod zrušených předchozími vládami. Ministři zatím plní, co slíbili, v tomto směru jsou svým způsobem čitelní.
V souvislosti s navrácením některých benefitů a zvýšením investic opozice i někteří ekonomové varují před fiskální nezodpovědností v době, kdy se opět ke slovu hlásí téma dluhu.
Co se týče makroekonomické politiky, která je relevantní pro trhy, tedy věcí spadajících pod fiskální politiku, myslím si, že vláda odvádí dobrou práci. Daří se jí držet poměrně nízký deficit rozpočtu. Pro rok 2015, i když se projeví změny v DPH a plány na zlepšení výběru daní jsou ambiciózní, je vládní předpověď růstu celkem konzervativní, a to i v porovnání s tím, co čekáme my. Proto jsem přesvědčena, že má kabinet stále prostor na jisté manévrování v rámci fiskální politiky.
Na úvod jsem vás požádal o známku pro vládu premiéra Sobotky. Zkusme alespoň slovní hodnocení toho, co za uplynulých třináct měsíců stihla.
Shrnula bych to tak, že byl české ekonomice naordinován správný mix opatření. Je také potřeba brát v potaz to, že žádná vláda nemá v prostředí, jako je to současné, příliš vůle k reformám. Současná česká vláda tedy podle mě odvádí dobrou práci.
