Euro za 15 korun a dolar za 12,50? Nic není nemožné, radost z toho ale mít nebudete

Zdá se to být nemožné. Americký dolar za 12,50 Kč ani euro za 15 Kč v historii České republiky dosud nebyly. Přesto se s těmito ciframi můžete setkat. Umožní vám to směnárna na pražském Václavském náměstí.
Václavské náměstí bylo za dob (ne tak) dávno minulých rájem veksláků a šmelinářů. Doba se změnila a ilegální veksláky nahradily legální směnárny. V rámci širokých mezí zákona přitom dokáží některé z nich opravdové divy.
Směnárna Chequep Int. na Václavském náměstí je transparentní. Kurzy valut má vyvěšené a zveřejněné, navíc neúčtuje žádné poplatky. Když ale kolem ní procházel jeden čtenář našeho webu, zaujaly ho nabízené směnné kurzy. Valuty se prodávaly za přiměřenou cenu, jen s drobnou marží vůči kurzům ČNB. Ovšem zarážející byly kurzy výkupu cizích měn.
Směnárna zveřejňuje kurzy i poplatky (ty jsou nulové), tudíž by si nikdo neměl na nic stěžovat. Když člověk zná kurz směnárny a přistoupí na něj, je to jeho věc a jeho rozhodnutí, nedochází k žádnému podvodu.
Má to ale háček - turisty. Turisté jsou pro Českou republiku (a pro Prahu obzvlášť) významným zdrojem příjmů. Pokud se setkají s praktikami, které budou nazývat "okrádáním", snižuje se pravděpodobnost jejich návratu. Stejně tak budou odrazovat své známé od toho, aby Česko navštívili. Z obav o pokažení dobrého jména Praha zavedla regulaci cen taxislužeb. A co dokáže zkazit dobré jméno více – předražený taxík, který cizince odveze z letiště a zpět, nebo veškerá hotovost směněná za poloviční než odpovídající kurz?
Směnáren s hodně nevýhodnými kurzy je v centru Prahy mnohem více. Jiná ve stejném období (13. dubna) platila za dolar 18 Kč. Když turisté tento kurz odmítli, Praho, div se, obratem u nich byl klasický vekslák, který jim směnu nabízel stejně jako před 30 lety, tedy z ruky do ruky, bez papíru, bez zdanění zisku a bez sebemenší jistoty, že při transakci nedojde k podvodu.
Kde má ale cizinec směnit peníze? Jedni turisté se rozhodli pro banku. Měli ale také smůlu. Po téměř půlhodinové frontě se na přepážce dozvěděli, že banka v této pobočce mění pouze eura, dolary nikoli. V jiné bance vybaveni touto informací se na informacích dozvěděli, že banka dolary pravděpodobně mění, a byli odesláni do patra. Pod dojmem nejisté informace odmítli stát frontu u přepážky a hotovost vybrali z bankomatu.
Když jsem poslouchal tyto příběhy, připadal jsem si jako na dovolené. V Indonésii, v odlehlé provincii Papua Barat, byť v jejím správním městě Manokwari, je směna dolarů také dobrodružstvím sama o sobě. Ve městě se nachází přibližně sedm indonéských bankovních domů. Každý z nich má vyvěšený kurzovní lístek, ale při pokusu o směnu bankovní úředník či úřednice vždy oznámili, že dolary nepřijímají. Jen v jedné bance se je podařilo směnit, ovšem za cenu o více než třetinu horší, než byl oficiální kurz dolaru.
Je smutné, že české směnárny úspěšně snesou srovnání s indonéskými. Zcela jistě jsme i v této oblasti mířili na Západ, nejspíše jsme to ale trochu přehnali a skončili v Tichomoří.
Jak efektivně zchudnout? Nejen to zjistíte na webu Investujeme.cz.