4 důvody k milionářské radosti, když plebs dostane přidáno
Americký podnikatel Nick Hanauer je známý dvojitý agent - kope za chudé i za bohaté. Na jednu stranu úspěšný movitý muž, mimo jiné jeden z prvních investorů do Amazon.com, na stranu druhou odpůrce chudoby a zarytý bojovník za stírání finančních a sociálních rozdílů mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými skupinami. Nyní o sobě dal opět vědět, když zajásal nad výhledem růstu mezd milionů Američanů.
Hanauer srší nadšením vždy, když se někdo třeba jedním slovem zmíní o vyšších mzdách Američanů. S nadšením přivítal i nedávné oznámení, že se milionům Američanů zvýší příjmy díky chystané úpravě pravidel placení přesčasů. "Zaměstnavatelé konečně přestanou vykořisťovat své zaměstnance. Již je nebudou moci nutit, aby ve dvou dělali velmi špatně placenou práci, kterou by jinak stěží zvládali ve třech," reagoval Hanauer na plány Obamovy administrativy přidat lidem pracujícím přesčas.
Zaměstnavatele zvyšování výplat děsí. Když totiž jednoduchými počty zjistí, na kolik je vyšší mzdy přijdou, dojdou k závěru, že zaměstnancům nebudou moci přidat, aniž by jinde nezačali šetřit. Podle Hanauera jsou ale takové obavy zbytečné. Zaměstnavatelé by podle něj na zvyšování mezd měli nahlížet z širší perspektivy. Jeho hlavní argumenty lze shrnout do čtyř bodů.
1. Chamtivost z člověka neudělá kapitalistu, ale sociopata
Část amerického politického spektra tvrdí, že to, co je dobré pro nejbohatší Američany, je dobré pro celou Ameriku. Chamtivost, jež je jednou z dominantních vlastností nejbohatší vrstvy americké populace, ale není dobrá pro nikoho. Potlačuje v lidech pocit sounáležitosti s prostředím, které je obklopuje, a podporuje slepou honbu za ziskem zbavenou morální brzdy.
2. Zvyšující se příjmová nerovnost okrádá hlavně bohaté
Soustřeďování většiny bohatství do rukou malé skupiny vyvolených vytváří pokřivené podnikatelské prostředí, ve kterém chybí poptávka, protože většinová populace nemá dost peněz na to, aby utrácela. Pokud bude trend rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými pokračovat, bude za chvíli spotřebitel s peněženkou s alespoň pár bankovkami naprostou raritou, což na ziscích svých firem pocítí hlavně superboháči.
3. Zlepšení životní úrovně chudších je v zájmu každého bohatého
Rozhodně nelze tvrdit, že by za neutěšenou životní situaci lidí z nízkopříjmových skupin mohli všichni, kteří jsou považováni za bohaté. Podle Hanauera je přirozené, že se společnost dělí na více a méně majetné, zároveň ale podle něj vše má své hranice. Pokud se bohatí lidé nechtějí stát sami sobě katy, měli by si připomenout, co je to umírněnost. Jinak hrozí sociální bouře a politická destabilizace.
4. Proč dotovat vykořisťovatelské praktiky velkých firem?
"McDonald's svým zaměstnancům platí tak málo, že si nikdo z nich nemůže koupit produkty, jež nabízejí moje firmy. Naproti tomu každý z mých zaměstnanců může jít do McDonald's a koupit si tam cokoli," říká Hanauer. "Všichni moji zaměstnanci také platí daně, což se o zaměstnancích McDonald's, kteří jsou mnohdy závislí na potravinových lístcích a programu zdravotního pojištění pro chudé Medicaid, říci nedá," zamýšlí se a upozorňuje, že on i jeho zaměstnanci vykořisťovatelské praktiky ziskuchtivých nadnárodních korporací nedobrovolně dotují.
Zdroj: eclectablog.com
