ČR vs. Německo: Průmysl jako důkaz efektivity intervencí ČNB? Letošní rok je výjimečný

ČNB se svými intervencemi si zásluhy nárokovat nemůže. Je sice pravděpodobné, že by koruna bez zásahů centrální banky nyní plavala někde okolo 25,50 EUR/CZK, což by teoreticky bylo nepříznivé pro exportně orientovaný český průmysl. Hypotézu, že za momentálním českým růstovým předstihem je slabá měna, však nabourává skutečnost, že zpracovatelský průmysl od října 2013 vzrostl v ČR stejným tempem jako na Slovensku (o zhruba 9 %), kde se platí eurem, maďarský za stejné období přidal 14 %, polský 7 %.

Že ani vnější poptávka za rozdíl v průmyslové dynamice nemůže, potvrzují exportní data. Německý export vzrostl ve 2. čtvrtletí o 6,6 % meziročně, český o 6,9 %. To nepřekvapuje vzhledem k tomu, že země regionu v podstatné míře fungují jako dodavatelé "meziprodukce" pro Německo, které je tak vzhledem k pozici ve výrobním řetězci v případě zpomalení světového obchodu "první na ráně". Vnější slabost se však dříve či později nutně projeví v "subdodavatelských" zemích.

Skutečným důvodem rozdílu růstu průmyslové výroby je domácí poptávka, především ta firemní. U poptávky domácností byl rozdíl v tempu růstu mezi Německem a ČR ve druhém čtvrtletí "jen" 1 procentní bod (2,1 % oproti 3,1 %), u hrubé tvorby fixního kapitálu však až 4 procentní body (1,8 % vs. 5,9 %). Investice v ČR totiž ožily dílem kvůli poptávce domácností, mnohem podstatněji však díky prostředkům z EU. Příliv evropských peněz meziročně stoupl o 52 miliard Kč, což se ve druhém čtvrtletí projevilo kromě lepšího výsledku rozpočtu také v historicky nejrychlejším tempu růstu infrastrukturních investic v moderní české historii.

Toto "investiční vzedmutí" se nutně projevuje jak v poptávce po domácí produkci strojů a vozidel (tedy i v celkové průmyslové produkci), tak v poptávce po výrobě zahraniční (proto je meziročně bilance zahraničního obchodu se stroji a vozidly horší o více než 10 miliard Kč). Podobnou situaci (rovněž v důsledku peněz z EU) ostatně pamatujeme v Maďarsku o rok dříve.

Takzvaný decoupling ("odpojení") se tedy nekoná, český průmysl se jen veze na vlně evropských peněz, která však postupně opadne. Již koncem letošního a začátkem příštího roku očekáváme zpomalení růstu zpracovatelského průmyslu pod 5 % meziročně, efekt přílivu eur z EU se vyčerpá a na průmysl dolehne slabší vnější poptávka, kterou již nyní pociťuje Německo. Žádná katastrofa by přijít neměla, ale opakování letošního roku čekat nelze.