Netradiční slovník investora #4: Základní pojmy, bez kterých se na burze neobejdete

1. Hospodářský cyklus: Jde o více či méně pravidelné střídání období růstu a poklesu ekonomiky.

Není cyklus jako cyklus. Tenhle nehlásí předem, kdy začne a kdy skončí, a někdy až zpětně zjistíš, že už jsi v půlce. Ekonomové se ho snaží určit pomocí křivek, modelů a sebevědomých prezentací, ale realita si jede svoje. Pro tebe jako investora to znamená jediné: Připrav se, že se věci budou opakovat, ale nikdy ne tak docela. Růst netrvá věčně, pád taky ne. Snad jenom ty řeči kolem se fakt nemění.

2. Pasivní investování: Strategie, při které investor nesází na jednotlivé tituly, ale nakupuje celé trhy, odvětví nebo regiony (například pomocí indexových fondů a ETF) a dlouhodobě je drží.

Je to investiční obdoba autopilota. Vybereš směr, sedneš si dozadu a sleduješ, jestli to letí. Žádné vybírání vítězů, žádné dramatické přesuny mezi sektory, žádné noční přemítání, jestli není čas to všechno prodat. Nuda? Možná. Efektivní? Většinou ano. Když se tě někdo zeptá, co máš v portfoliu, můžeš klidně říct "všechno". A nebudeš kecat.

3. Aktivní investování: Investiční přístup, kdy se portfolio aktivně mění na základě analýz, zpráv, trendů a úsudků investora.

Vypadá to chytře, zní to odborně a prodává se to jako luxusní služba. Realita? Hodně pokusů, málo vítězů. Aktivní správce sleduje grafy, čte zprávy, ladí portfolio a věří, že přechytračí ostatní. Občas se mu to povede, častěji ale skončí jako ten, kdo běžel maraton s GPS a v botách za dvacet tisíc, ale stejně dorazil do cíle za tím, co šel v sandálech a držel se davu.

4. Finfluencer: Osoba vystupující většinou na sociálních sítích, která dává finanční rady, často přitom bez odborného vzdělání nebo praxe.

Ještě včera prodával proteiny a sdílel slevové kódy na tenisky, dneska ti vysvětluje, jak porazit inflaci pomocí ETF, které objevil jenom on. Má mobil, kameru a hodně sebevědomí. Stačí mu pár anglických slovíček, hrstka followers a už jede dlouhodobě konzistentní výnosy bez rizika. V horším případě svět obohatí o další e-book. Ten přece musíte mít, jinak nemá smysl s investováním začínat.

5. Alternativní investice: Jde v podstatě o jakoukoli investici mimo tradiční třídy aktiv, typicky akcie a dluhopisy. Někdy se mezi ně řadí i komodity a nemovitosti.

Když už tě přestalo bavit sledovat grafy a výkazy, začneš hledat něco "hmatatelnějšího". Třeba sud s bourbonem nebo obraz od autora, o kterém jsi v životě neslyšel. Zní to noblesně, vypadá to zajímavě a dá se tím ohromit na večírku. Problém může nastat ve chvíli, kdy zjistíš, že sice vlastníš unikátní sbírku tenisových raket z první poloviny 20. století, ale nikdo ji od tebe nechce koupit, bez ohledu na cenu. Tomu se pak říká investiční out.

6. Daň z kapitálových výnosů: Odvod státu z příjmů investora, které vznikly prodejem cenných papírů se ziskem.

To je ten moment, kdy máš konečně pocit, že jsi na burze něco dokázal. Cena akcií narostla, prodals a zisky máš na účtu. Ale pak natáhne ruku stát, i když na tvém úspěchu nemá sebemenší zásluhu. Nezajímá ho, kolik jsi tomu obětoval večerů, jaké to byly nervy a že tě půl roku bolelo břicho pokaždé, když se otevřela burza v USA. Nezajímá ho, jak dlouho jsi byl v mínusu a kolik chybných rozhodnutí jsi udělal. Teď zisky hlavně nezapomeň správně zdanit, jinak ti místo výpisu od brokera může přijít obálka s pruhem. Utěšovat se můžeš snad jenom tím, že berňák loví všude. A že v některých zemích je to s ním ještě horší.

7. Úroková sazba: Cena peněz. Vyjadřuje, kolik platíš za půjčku nebo kolik dostaneš za to, že někomu svěříš (půjčíš) svoje peníze.

Tohle číslo má na tvůj život větší dopad než horoskop a všechny předvolební sliby dohromady. Když je nízké, všechno se staví, kupuje, půjčuje a investuje, protože peníze jsou levné. Když sazba naroste, všichni najednou začnou mluvit o odpovědnosti, škrtat v rozpočtech a řešit, kolik ještě dává smysl "za to" platit. Pro centrální banku je to nástroj měnové politiky, pro běžného člověka třeba lakmusový papírek paniky na hypotéčním trhu.

8. Tržní kapitalizace: Celková hodnota firmy odvozená od toho, za kolik se obchodují její cenné papíry. Jde o cenu jedné akcie vynásobené celkovým počtem vydaných akcií.

Jednoduché číslo, podle kterého se trh rozhoduje, nakolik firmu brát vážně. Vysoká kapitalizace znamená pozvánky do indexů, nákupy přes ETF a pozornost analytiků. Nízká často jen to, že firma letí mimo radary. Neříká ale nic o tom, co firma reálně vlastní, vydělává nebo plánuje. Říká jenom to, kolik jsou za ni investoři ochotni právě teď zaplatit. Tahle ochota má ale někdy k realitě dále než finfluencer k prvnímu ziskovému obchodu.

9. Politické riziko: Nejistota vyplývající ze zásahů vlády, regulací, volebních výsledků, revolucí, znárodnění nebo prostého chaosu ve veřejné správě, které mohou ovlivnit hodnotu investic.

Včera jste vlastnili slibnou technologickou firmu, dneska už je v nemilosti úřadů a pozítří o její budoucnosti možná rozhodne výbor, který nikdy neviděl účetní výkaz, ale zato ví, co se ideologicky nehodí. Vítejte v džungli. Fundamenty přestávají platit, investiční analýza se mění ve sběr politických signálů a cenné papíry zdražují a zlevňují podle nálady v politbyru. Nechceme na nikoho ukazovat, ale zeptejte se třeba investorů do čínských akcií. Jestli ještě smí, budou vám vyprávět.

10. Meme akcie: Akcie, které se staly virálními na sociálních sítích a jejichž cena je hnaná davovou psychózou a narativem "to the moon" spíš než jakýmkoli fundamentem.

Když už tě nebaví třeba sázení na sport a potřebuješ to roztočit, tady si přijdeš na své. Firma může být na pokraji bankrotu, ale když se jí ujme dostatečně silný mem, vystřelí její cena jako raketa. Co na tom, že bez paliva a bez směrovky. Všichni tuší, že to celé zase nakonec spadne, ale to nevadí, hlavní je být u dalšího drahého pokusu o rychlé zbohatnutí. Proč? Protože YOLO, ale o tom možná zase někdy příště.