31. 5. 2023 6:10
Komodity v portfoliu drobného investora: Přehled (převážně) býčích argumentů
30. 3. 2023 0:00
Co musíte ráno vědět (30. března)
Obrázek:
Investiční web
Jak skončilo v polovině týdne obchodování s akciemi na obou stranách Atlantiku, blíží se začátek cyklu snižování sazeb ČNB a jaká plodina píše pokračování potravinové krize? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu výrazně posílily, trh mimo jiné ocenil pozitivní výhled firmy Micron Technology
Americké akcie zpevnily. Příznivé výhledy výrobce čipů Micron Technology a dalších firem zmírnily obavy ohledně hospodářského vývoje. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal procento a zakončil obchodování na 32 717,60 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 1,42 % na 4 027,81 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 1,79 % na 11 926,24 bodu. Index volatility VIX se snížil o 4,26 % na 19,12 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o zhruba jeden bazický bod na 3,566 %.
2. Evropské akcie ve středu zdražily, dařilo se technologiím i sektoru finančních služeb
Obchodování na hlavních západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v zelených číslech, protože pochybnosti investorů stran zdraví bankovního sektoru nadále slábly. Dařilo se technologickým akciím i sektoru finančních služeb, v červeném pásmu naopak skončily maloobchod a automobilové odvětví. Cenné papíry banky UBS dostaly růstový impulz po ohlášení personálních změn v jejím vedení. Panevropský index STOXX Europe 600 posílil o 1,30 % na 450,21 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 1,07 % na 7 564,27 bodu, německý DAX přidal 1,23 % na 15 328,78 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,39 % na 7 186,99 bodu.
3. Pražská burza ve středu posílila nad 1 300 bodů indexu PX, dařilo se akciím Erste Group Bank
Pražská burza ve středu rostla. Index PX přidal 1,83 % na 1 321,17 bodu, vrátil se tak nad úroveň 1 300 bodů, pod niž klesl poprvé po dvou měsících v pátek. Nahoru trh v polovině týdne táhly zejména akcie Erste Group Bank, které si polepšily o více než čtyři procenta.
4. Očekávané události
Čtvrteční dopoledne nabídne sérii indexů důvěry za eurozónu (spotřebitelská, ve službách, v průmyslu, ekonomická nálada). Odpoledne Německo přidá inflační data a v USA se investoři zaměří na finální zprávu o vývoji ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí a pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. ČNB na březnovém zasedání podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb
Bankovní rada České národní banky na březnovém měnověpolitickém zasedání opět podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Sedmiprocentní sazba platí od druhé poloviny loňského června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni už na šestém zasedání v řadě. Lombardní sazbu ČNB ponechala na 8 % a diskontní sazbu potvrdila na 6 %. Bankovní rada rovněž potvrdila, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Podle guvernéra Aleše Michla se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby už jsou na vrcholu. Jako předčasné hodnotí Michl i očekávání analytiků, že ČNB začne snižovat sazby od srpnového jednání bankovní rady.
6. Putin nečekaně připustil, že by sankce mohly dopadnout na ruskou ekonomiku
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.
7. Rosněfť výrazně zvýší vývoz ropy do Indie
Největší ruská ropná společnost Rosněfť podepsala smlouvu o výrazném zvýšení dodávek ropy do Indie. Firma ve středu uvedla, že spolupráci dohodl na pracovní cestě do druhé největší země v Asii generální ředitel Rosněfti Igor Sečin, konkrétní objemy ale neupřesnila. Indie bude mít i širší sortiment produktů. Rusko se při vývozu surovin zaměřuje hlavně na Asii, většina evropských zemí spolupráci s ním kvůli válce na Ukrajině odmítá.
8. CNBC: Credit Suisse stále pomáhá bohatým Američanům vyhýbat se placení daní
Švýcarská banka Credit Suisse nadále pomáhá bohatým Američanům vyhýbat se placení daní, píše na svém webu s odkazem na whistleblowery CNBC. Ke stejnému zjištění došel podle agentury AP také americký Senát. Druhou největší švýcarskou banku, která se dostala do problémů a kterou kvůli tomu převezme její větší konkurent UBS, přitom úřady za tato provinění stíhaly už dříve.
9. Indický soud částečně vyhověl Googlu ve sporu o dominantní postavení Androidu
Indický odvolací soud částečně vyhověl firmě Google z americké skupiny Alphabet ve sporu o zneužívání dominantního postavení jejího operačního systému Android. Soud zrušil čtyři z deseti antimonopolních opatření, která má Google zavést v rámci změn svého obchodního modelu. Ostatní opatření soud potvrdil, stejně jako pokutu 161 milionů USD. Uvedl také, že závěry indického úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o omezování konkurence firmou Googlu byly správné, informovala ve středu agentura Reuters.
10. Výrobce elektromobilů Lucid propustí 1 300 lidí, zhruba 18 % celkové pracovní síly
Americký výrobce elektrických vozidel Lucid Group v rámci restrukturalizace propustí asi 1 300 zaměstnanců, zhruba 18 % celkové pracovní síly. Firma tak chce snížit náklady, uvedla s odkazem na její sdělení agentura Reuters. Výrobce luxusního sedanu Air minulý měsíc zveřejnil prognózu výroby na letošní rok, která zaostala za očekáváním analytiků. Oznámil také výrazný pokles objednávek za čtvrté čtvrtletí.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Bloomberg: Nedostatek cibule otevírá novou kapitolu světové potravinové krize
Lalaine Basaová používá cibuli k přípravě jarních závitků ve svém cateringovém podniku severně od Manily. Teď ale kvůli růstu cen na Filipínách změnila recept a používá jí poloviční množství. Fatima z marockého hlavního města Rabatu pak cibuli a rajčata kvůli vysoké ceně už nekupuje. Jako matka tří dětí místo toho k přípravě pokrmu tažín používá artyčoky. Zkušenosti těchto dvou žen, které od sebe dělí více než 12 000 kilometrů, ukazují, jak globální krize v zásobování potravinami nabírá znepokojivý obrat a ohrožuje dostatek surovin důležitých pro výživu po celém světě, píše agentura Bloomberg.
Ceny pšenice a obilí v posledních měsících klesly, což zmírnilo obavy o přístup k některým základním potravinám. Kombinace několika faktorů ale nyní otřásá trhem se zeleninou, která je základem zdravé stravy. A v první linii je skromná cibule. Ceny se prudce zvyšují, což zvyšuje inflaci a země přimělo podniknout kroky k zajištění dodávek. Maroko a Turecko zastavily část vývozu, stejně jako Kazachstán. Filipíny nařídily vyšetřování možných kartelů.
Omezení se však netýkají pouze cibule. Organizace spojených národů (OSN) a Světová banka (SB) tento měsíc varovaly, že se týkají i mrkve, rajčat, brambor a jablek. Prázdné regály po slabé úrodě v jižním Španělsku a severní Africe donutily britské supermarkety omezit nákupy některých druhů ovoce a zeleniny.
Cibule je základní přísadou vaření po celém světě a po rajčatech, která jsou technicky vzato ovoce, je nejvíce konzumovanou zeleninou na světě. Ročně se jí vyprodukuje zhruba 106 milionů tun - zhruba stejně jako mrkve, tuřínu, chilli papriček, paprik a česneku dohromady. Používá se do všeho možného a ve Spojených státech je od roku 1958 po pokusu trh monopolizovat dokonce zakázáno s cibulí obchodovat.
K prudkému růstu cen přispělo několik skutečností. Jsou to katastrofické záplavy v Pákistánu, mrazy, které poškodily úrodu ve Střední Asii, a válka na Ukrajině. V severní Africe pak zemědělci bojují s velkým suchem a s růstem nákladů na osivo a hnojiva.
Špatné počasí zasáhlo zejména marocké pěstitele. Fatima v Rabatu uvádí, že ceny zeleniny jsou "nehorázně vysoké" i po zákazu posílat cibuli a rajčata do západní Afriky, který vláda zavedla v únoru. "Jíme více čočky, bílých fazolí a bobů a brzy se spokojíme s rýží," dodává Fatima.
Na trhu v centru Rabatu pracuje už více než 30 let prodavač zeleniny Brahim. Obchody jdou podle něj teď pomalu. "Myslel jsem si, že zeleninu na kusy kupují jen svobodní muži, hlavně ztroskotanci," říká 56letý Brahim. "Teď jsem vděčný, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují deset patnáct nebo dvacet let, žádají přerývaným hlasem o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji sil."
Na Filipínách v posledních měsících nedostatek cibule doplnil nedostatek všechno, od soli po cukr. Ceny se dostaly tak absurdně vysoko, že krátce stála více než maso, takže letušky byly přistiženy, jak ji pašují z Blízkého východu. Vláda podpořila dovoz, aby snížila inflaci, která je nejvyšší za 14 let.
"Používám ty nejmenší kousky cibule," říká 58letá Basa. Už skoro 30 let vlastní podnik v provincii Bulacan, který se zabývá přípravou pokrmů pro narozeniny a svatby. "Musíme se přizpůsobit, protože nechci příliš zvýšit ceny a přijít o zákazníky," říká.
V Kazachstánu prudký růst cen přiměl úřady k čerpání strategických zásob. Ministr obchodu také lidi vyzval, aby nekupovali uprostřed paniky cibuli po pytlech, aby jí byl dostatek v supermarketech. Navíc země přistoupila k zákazu vývozu. Ten zavedly v posledních měsících také Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, který je díky svému národnímu pokrmu kurutob největším světovým konzumentem cibule na hlavu. Z dalších zemí Ázerbájdžán zavádí omezení prodeje a Bělorusko bude vydávat licence na vývoz.
Protože náklady na nákup zeleniny a ovoce bohatých na živiny se prudce zvyšují, zatímco příjmy s tímto růstem nedrží krok, stává se zdravá strava nedostupnou. Podle nejnovějších údajů OSN si zdravou stravu nemohou dovolit více než tři miliardy lidí. Tento počet bude celosvětově stoupat a výživa se stane mnohem důležitější pro vládní úvahy, říká výzkumník zaměřený na nová rizika společnosti Chatham House Tim Benton. Nazývá to "nutriční časovanou bombou".
Zatímco mnohé vlády ochotně dotují dovoz pšenice nebo mouky, aby obyvatelé zůstali spokojení, podpora pěstitelů je omezená. Výsledkem toho je, že svět produkuje příliš mnoho škrobových obilovin, cukru a rostlinných olejů, ale jen asi třetinu potřebného množství ovoce a zeleniny, upozorňuje Benton.
Stejně jako chléb, i cibule prokázala potenciál vyvolat občanské nepokoje. V Indii, kde se její vývoz léta s přestávkami zakazoval, byly vysoké ceny uváděny jako příčina prohry Indické lidové strany v roce 1998 v Dillí. O dvě desetiletí později současný premiér Naréndra Módí v kampani za znovuzvolení prohlásil, že zemědělci jsou jeho nejvyšší prioritou. Zdůraznil přitom rajčata, cibuli a brambory.
"Pro mnoho zemí jsou to právě tyto a další věci, na kterých záleží, pokud jde o udržení spokojenosti obyvatelstva. Je to v jistém smyslu špička ledovce," dodává Benton.
