Dolar to nevzdává, loňské kralování se však letos opakovat nebude

Dolarový index, který měří výkonnost americké měny vůči šesti nejvýznamnějším měnám, si za loňský rok připsal 3,5 %. To nevypadá na nic dramatického, celoroční výsledek je ale zkreslený výkonností v posledních třech měsících. Ke konci září měl dolar k dobru od počátku roku přes 14 %.

Ještě výraznější cenové pohyby byly zaznamenány na trhu s nejobchodovanějším měnovým párem, tedy EUR/USD. Během první tří čtvrtletí loňského roku euro ztratilo více než 15 %. Díky úspěšnému závěrečnému kvartálu nicméně za celý rok odepsalo jen lehce přes 5 %.

Dolar jako tradiční bezpečný přístav těžil z dramaticky zhoršené geopolitické situace v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině. K tomu se ale přidaly také fundamenty. Zejména v první polovině roku to byl úrokový diferenciál – se zvyšováním úrokových sazeb Fedu se atraktivita dolaru zvyšovala. Postupně ale sazby začala zvedat také ECB, čímž faktor úrokového diferenciálu ustoupil do pozadí.

Vystřídaly jej turbulence na komoditních trzích, zejména energetických. Ty se propsaly do výrazného zhoršení bilance zahraničního obchodu v eurozóně, což na sklonku léta euru výrazně zatopilo. Závislost na dovozu drahých surovin znamenala, že se tradičně přebytková eurozóna v obchodní bilanci se zbytkem světa propadla do deficitu.

Závěrečné měsíce loňského roku byly ve znamení obratu, který podle nás bude charakteristický i pro většinu letošního roku. Zklidnění na komoditních trzích zlepší statistiky vnější bilance eurozóny na dovozní straně, na té vývozní by pak mělo pomáhat zmírňování potíží v globálním dodavatelském řetězci.

Dolar i proto letos již (tak) kralovat nebude. I kdyby se ovšem naplnila naše, ve srovnání s tržním konsenzem agresivní prognóza a euro se ke konci roku obchodovalo nad 1,10 EUR/USD, stále to v historické perspektivě bude znamenat nadprůměrně silnou úroveň hodnoty amerického dolaru.

_{Článek vyšel 12. ledna 2023 v deníku E15.}