Jak Christine Lagardeová v prosinci (příjemně) překvapila
|

Jak Christine Lagardeová v prosinci (příjemně) překvapila

Řídící výbor Evropské centrální banky rozhodl v prosinci neměnit nastavení měnověpolitických nástrojů. Depozitní sazba, která nyní hraje mezi sazbami ECB hlavní roli, zůstává na -0,5 % a nákupy aktiv pokračují tempem 20 miliard eur měsíčně. Christine Lagardeová tedy žádné zemětřesení na prvním měnověpolitickém zasedání banky, pod jehož závěry jen podepsána jako šéfka instituce, nepřichystala. I tak ale překvapila, píše ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Úrokové sazby ECB Centrální banky Analytici ČS Christine Lagardeová Michal Skořepa

ECB předpokládá, že bude držet sazby na nynější nebo nižší úrovni do chvíle, než bude mít pocit, že se prognóza inflace jasně blíží k cílové úrovni těsně pod 2 %. HDP podle banky poroste v dalších letech ročně o více než procento. S nákupy aktiv hodlá banka pokračovat ještě dlouho poté, co začne zvyšovat sazby.

ECB v prosinci ponechala úrokové sazby beze změny, mírně zhoršila odhad růstu HDP eurozóny v příštím roce
Evropská centrální banka na prosincovém zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba je tak aktuálně 0 %, zápůjční sazba 0,25 % a depozitní sazba -0,5 %. Ve funkci guvernérky se zasedání poprvé zúčastnila bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která ve vedení měnové autority eurozóny vystřídala Maria Draghiho.

Rozhodnutí nic neměnit bylo v souladu s tržními očekáváními. Zajímavější bylo, jak nová prezidentka banky Christine Lagardeová zvládne svou první "odbornou" tiskovou konferenci, která tradičně následuje po měnověpolitických jednáních guvernérů.

Poté, co Lagardeová (stejně jako to činíval Mario Draghi) přečetla úvodní prohlášení shrnující důvody rozhodnutí, upozornila, že bude komunikovat po svém, a tedy do jisté míry jinak (než její předchůdce). Tím předem ulomila hrot šípu případné kritiky.

Osobně jsem ale takřka žádný důvod ke kritice nezaznamenal. Lagardeová komunikuje živěji a méně formálně než Draghi, obsah nicméně zřetelně horší nebyl. Na většinu otázek odpověděla celkem fundovaně, a to včetně měnověpolitických fajnovostí, jako je například problém zařazení cen bydlení a nemovitostí do indexu spotřebitelských cen v závislosti na tom, nakolik je bydlení investicí a spotřebou.

Lagardeová dokonce občas zmínila (snad aby ukázala, jak dokonale je na začátku svého mandátu v obraze) nějaké to číslo. Skoro bych řekl, že i více, než měl ve zvyku její předchůdce.

Jediné nenápadné zaváhání, které kazilo celkový "umělecký dojem", přišlo po Lagardeové zmínce o tom, že eurozóna podle ECB během několika let dosáhne svého potenciálu (ten se odhaduje lehce pod 1,5 %). K tomu totiž paní prezidentka připojila jen tak mimochodem zdánlivě drobný dodatek "a proč jej nepřekročit".

V čem je problém? Copak nechceme všichni co nejvyšší růst ekonomiky? Správný centrální bankéř si obvykle instinktivně bere za cíl pouze dosažení potenciálu (neboli stálého stavu, rovnováhy), nesnaží se ekonomiku následně posouvat nad tento bod, protože takové posunutí zavání vychýlením inflace od cíle. Soudě podle jejího výkonu na první "měnověpolitické" tiskovce je ale pravděpodobné, že si Lagardeová instinkty centrální bankéřky brzy hravě osvojí.

Zdroj: Česká spořitelna