US MARKETOtevírá za: 10 h 51 m
DOW JONES-0,29 %
NASDAQ+0,00 %
S&P 500-0,07 %
META+2,60 %
TSLA+6,75 %
AAPL+1,02 %

Denní glosa: O napískaných italských eurech

Jako by neměli dost jiných starostí, sestrojili Italové asi nejpřímočařejší možný finančnický fígl. Rozhodli se, že si budou moci být každý svým vlastním bankéřem. Začali si vyrábět vlastní měnu, již nazývají skripturální či písemné euro. Z finančního hlediska jde o fascinující jev.

Daniel Deyl
Daniel Deyl
26. 7. 2017 | 7:00
Euro

V čele autonomního měnotvorného hnutí, či jak to nazvat, stojí jistý Marco Saba, o němž jinak víme zhruba tolik, že používá Twitter a Facebook. Na prvně jmenované síti se pochlubil, že zaplatil druhé síti za inzerci 25 eur, které si sám "vyrobil", přičemž Facebook platbu přijal. Zároveň Saba uvedl, že takových skripturálních či písemných eur si Italové od října 2016 napískali již přes miliardu.

Saba argumentuje, že když banky mohou vyrábět peníze jen tak z luftu, a navíc každý hejhula si může vymyslet vlastní kryptoměnu, není důvod, aby tak nemohl činit kdokoli jiný.

Centrální banka nicméně vydala varování, aby italští občané nic takového nedělali, poněvadž tím kazí kšeft skutečným bankéřům. Její formulace zněla o něco vznešeněji, něco jako že skripturální eura "podkopávají důvěru ve finanční systém", ale obsah je stejný.

Skripturální euro není nic jiného než dlužní úpis či směnka. Jeho účel je stejný jako u kvantitativního uvolňování – nacpat do ekonomiky více hotovosti s vágním příslibem, že se jednoho krásného dne buď z oběhu zase stáhne, nebo vymění za skutečné peníze.

Když uvolňování provádí centrální banka, můžeme si být jisti, že většina takto napískaných peněz skončí tam, kde končí většina ostatních peněz, tedy na kontech již tak tučných. Když si peníze ze vzduchu napíská komerční banka poskytnutím úvěru, buď na tom vydělá přímo, nebo konfiskací zástavy. Tyto dvě formy vyrábění peněz jsou proto povolené a žádoucí. Když však by písemné euro mohlo někomu pomoci, je to problém, protože z toho žádné bance nic neplyne.

Marco Saba není první, kdo to zažívá na vlastní kůži. Svědčí o tom příběh Michaela Unterguggenbergera, starosty rakouského městečka Wörgl, jenž takhle v roce 1932 začal tisknout potvrzenky namísto bankovek (jako kdyby bankovka byla něco jiného). Na jejich rubu bylo napsáno: "Váhavý oběh peněz vyvolal bezprecedentní depresi a uvrhl miliony lidí do chudoby. Ekonomicky vzato započala zkáza světa. Je čas podniknout inteligentní akci, jež zabrání bratrovražedným válkám a chaosu. Proto musíme přivést nezaměstnané zpět do koloběhu práce. To je účelem tohoto certifikátu tržního města Wörgl – změkčuje utrpení a nabízí práci a chléb." Asi tušíte, jak Unterguggenberger dopadl.

EuroGlosaItálieKvantitativní uvolňování
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

Nahoru, nebo dolů #12: Jádro a emise jako never ending story

13. 5.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Česká republika