Anketa: Co (ne)znamená posilování dolaru v době rekordního "tištění" této měny?
Tiskne se rekordní množství dolarů, americká měna ale posiluje. Vysvětluje se to pozicí dolaru jako rezervní měny a stále (téměř) hegemona v rámci mezinárodního obchodu. Je to tak ale opravdu? A není právě nyní vhodná doba na investici či sázku na alternativy, například mladé trhy, komodity nebo něco jiného? Pokud ano, co by to mělo být? Téma jsme nabídli ke komentáři českým tržním profesionálům.
Miroslav Novák (AKCENTA CZ)
Podle pravidelného průzkumu Banky pro mezinárodní platby (BIS) zůstává pozice amerického dolaru jako nejdůležitější globální rezervní měny nezpochybnitelná. Tak to zůstane i v nejbližších letech, protože žádná jiná měna tuto pozici aktuálně zastávat nemůže. Euro nemá šanci dolar ohrozit, jüan zatím také ne. Přechod na nadnárodní globální rezervní měnu (něco jako SDR z dílny MMF) je úplně mimo hru. Je však celkem možné, že nadcházejících deset let bude ve znamení deglobalizace a že americký dolar ztratí dominantní pozici rezervní měny například v jihovýchodní Asii nebo v Africe. To, že podíl dolaru na globálních měnových rezervách v roce 2020 samozřejmě ani zdaleka neodpovídá podílu americké ekonomiky na globálním HDP. A to, že dolar nebude hlavní rezervní měnou navždy, je také jasné.
Pokud jde o "tištění dolarů", je potřeba se zároveň ptát, která centrální banka v současnosti takzvaně netiskne. Tisknou všichni, ti, kteří případně nikoli, dost možná brzy začnou. Stačí se podívat, jak bobtnají rozvahy Evropské centrální banky či Bank of Japan. Ani z této strany dolaru nehrozí žádná katastrofa. To by se zřejmě změnilo, pokud by Fed začal například naplno aplikovat moderní měnovou teorii. To by mohl být pomyslný hřebíček do rakve dolaru jako dominantní globální rezervní měny.
Vhodná doba na investici do jiných aktiv? Králem je momentálně hotovost. Zbytek letošního roku podle mě bude ve znamení postupného střízlivění v tom smyslu, že ani masivní podpora vlád a centrálních bank nedovede vrátit ekonomiky rychle na úrovně z doby před pandemií koronaviru. Obecně bych se od rizikových aktiv (primárně mám na mysli akciové trhy) raději zatím držel dále, nakupovat bych začal až podle hospodářské situace ve druhé polovině roku.
Štěpán Hájek (Purple Trading)
Diskuze o alternativě k americkému dolaru je v současnosti možná nejvíce opodstatněná v historii. Fed totiž nikdy netiskl ničím nekryté dolary takovým tempem. Dolar však posiluje, především v důsledku stále poměrně vysoké averze k riziku na finančních trzích a ve světové ekonomice. Americké vládní dluhopisy jsou pak považovány za jedny z nejbezpečnějších na světě.
Jako alternativa se nabízí zlato, které však dlouhodobě nedává příliš smysl, jelikož nenabízí pravidelný výnos. V portfoliu by navíc mělo být hlavně zlato fyzické, které není příliš likvidní. Osobně bych se soustředil spíše na to, co se stane, až po odeznění rizik levné dolary začnou zahlcovat svět. To bude voda na mlýn pro rozvíjející se ekonomiky a jejich měny.
Většina emerging měn utrpěla od začátku roku výrazné ztráty, a tak již má teoreticky jen omezený prostor pro poklesy. Zahraniční investoři budou postupně vyhledávat zajímavější výnosy právě v těchto vodách. Postupně proto očekávám vylepšení sentimentu na trzích s měnami, jako jsou singapurský dolar, česká koruna, jihoafrický rand nebo brazilský real.
Vít Hradil (Raiffeisenbank)
Pozice USA zůstane dominantní, což bude platit i pro dolar. Navzdory nepřesvědčivému výkonu prezidenta Donalda Trumpa při zvládání pandemie je pravděpodobné, že pokud se nákazu podaří zkrotit, Trump na podzim obhájí mandát. V předvolebním období navíc udělá vše pro to, aby se americká ekonomika i trhy co možná nejrychleji vrátily k růstu. I Fed v boji proti pandemii popustil uzdu měnové politiky, což nahrává akciovým trhům. Ty navíc raději uvidí v Bílém domě i pro další období Trumpa než kandidáta demokratů. Celkově tedy vše nasvědčuje tomu, že americké akcie mají dobré růstové vyhlídky.
V současnosti bych příliš experimentální přístup k investicím nedoporučoval. Pokud by došlo k mnohými předvídané deglobalizaci, patrně by to prospělo spíše zavedeným obřím ekonomickým entitám se silnou domácí poptávkou, jako jsou právě USA, než menším ekonomickým tygrům. Malým a otevřeným ekonomikám, mezi které se řadí i řada evropských, by naopak utlumení mezinárodní výměny uškodilo.
Strukturálně si pandemie koronaviru v ekonomice vyžádá změny, které lze předvídat o něco lépe. Ukáže se, že nespočet činností, u kterých jsme dosud ze zvyku trvali na fyzické přítomnosti lidí v místě dění, lze bez problémů provozovat na dálku, což bude nahrávat hlavně technologickému sektoru. Obecně lze očekávat, že koronavirus urychlí přechod z "fyzické" ekonomiky na digitální. Tím oslabí tradiční sektory, jako jsou zpracovatelský průmysl, doprava či stavitelství.
Michal Brožka (Komerční banka, Unicorn College)
Ač se podíl amerického dolaru na globálních rezervách v posledních dvaceti letech snižuje, jeho role zůstává dominantní. V případě světových devizových rezerv jeho podíl MMF odhaduje na 61 %, zatímco u eura jde jen o 21 %. Pokud se tedy měnová politika (vedle té fiskální) snaží zmírnit globální recesi, je americká centrální banka naprosto klíčová.
Takzvané tištění peněz centrálními bankami je operace, která má především zabránit tomu, aby peníze z ekonomiky (z)mizely. Pokud by centrální banky nenavyšovaly své rozvahy a nelily peníze do ekonomiky a na trhy, hrozil by všeobecný pokles cen a další nárůst rizik. Pokud by emise peněz byla nadměrná, byl by to důvod se obávat vysoké inflace, a tudíž by byl důvod obávat se také investic v amerických dolarech. Aktuálně ale ve světě stále převládá obava z nedostatečné inflace.
V každém případě je ale současná hospodářská situace rizikovější, než byla ta před pandemií. To, že se hospodářská politika (včetně Fedu a spol.) snaží působit proticyklicky, toto riziko snižuje, ale rozhodně je neeliminuje. A mladé trhy mají obecně prostor pro stabilizační politiku menší než země vyspělé. Někdo v tom spatřuje důvod k opatrnosti, jiný příležitost.
