Jak se (také) změnil svět od roku 2000?
Na přelomu roku se vyrojila řada srovnání toho, jak na tom je svět v současnosti ve srovnání s tím, jak na tom byl na začátku 21. století. Zhusta byly tyto materiály označeny titulky zmiňujícími první čtvrtstoletí, tedy 25 let. A byť je to zmýlená, protože z 21. století zatím uplynulo let pouze 24, jsou mnohá fakta zajímavá i tak. Za rok si je klidně můžeme připomenout a srovnání zaktualizovat.
Když jsme začínali psát letopočet s dvojkou na začátku, svět byl opravdu hodně jiný. Dalo by se rozepisovat o geopolitické situaci, podstatně menší Evropské unii nebo zlaté éře českého hokeje. Ale zůstaňme u fenoménů převážně tržních a ekonomických. Tak třeba neexistovaly iPhone, Facebook, WhatsApp, Uber ani bitcoin, v Netflixu jste si půjčovali DVD, trhu s mobily dominovaly značky jako Nokia nebo Ericsson, vedle e-mailů jsme si stále ještě posílali i faxy, sluchátka vedla hezky po drátě do discmanů a doma jsme měli vedle DVD i metry filmů a domácích videí na VHS a internet vytáčený přes telefon.
Na globálních finančních trzích je od roku 2000 pořádně živo. Stihla splasknout internetová bublina a nafouknout se ta nemovitostní, přišla velká finanční krize, dluhová krize a pandemie covidu-19 a také se vedle řady nových i pokračujících konfliktů změnila Amerika (po 11. září 2001) a opět se začalo válčit v Evropě. V posledních letech je pak na planetě stále tepleji (nehledejte v tom žádný nekorektní dvojsmysl). Vlády a centrální banky přistoupily k bezprecedentním intervencím s cílem zachovat životní úroveň lidí a nedopustit další hluboké finanční krize. To vše za cenu masivního růstu zadlužení. Nejvyšší inflační vlnu za desítky let pak máme všichni ještě v živé paměti.
Analytik Dominik Rusinko z ČSOB shrnul několik zajímavých statistických faktů z oblasti ekonomiky a financí:
- Navzdory svižnému růstu z posledních let směřují americké akcie k druhému nejhoršímu čtvrtstoletí od roku 1800. Reálný výnos +4,9 % ročně je sice vyšší než v jiných vyspělých zemích i Číně (4,0 %), ale z historického hlediska není nijak oslnivý. Zčásti je to dáno výchozí úrovní (vrchol internetové bubliny byl právě v roce 2000, až se bude hodnotit správné první čtvrtstoletí, budou statistiky o něco příznivější). I proto se od roku 2000 lépe dařilo zlatu (+6,8 % za rok).
- V roce 2000 dosahoval americký federální dluh 34 % HDP USA a Rozpočtový úřad Kongresu odhadoval, že vláda splatí (při zachování rozpočtových přebytků) veškerý dluh během následující dekády. V současnosti stejný úřad odhaduje, že do roku 2050 americký dluh stoupne na 155 % HDP (a to ještě může být optimistický výhled).
- Řada významných zemí nedokázala od roku 2000 vytvořit rozpočtový přebytek. Jde například o Francii, Itálii nebo Japonsko. Francouzská vláda hospodařila s přebytkem rozpočtu naposledy v roce 1974.
- Podíl Číny na globálním HDP se od roku 2000 zvýšil z 3 % na 17 %. Podíl USA naopak klesl z 29 % na 26 %, v případě Evropské unie pak došlo k ústupu z 24 % na 17 %. Nejvýraznější sešup zaznamenalo Japonsko (ze 14 % na 4 %), podíl Indie mezitím narostl z 1,4 % na 3,6 %.
- V roce 1999 mělo přístup k internetu pouze 5 % lidí na světě. V roce 2023 jich už bylo 67 %, ve vyspělých zemích dokonce 93 %.
- Podíl lidí žijících v extrémní chudobě od roku 1999 do roku 2022 spadl z 30 % na 9 %.
Tak si do roku 2025 přejme, ať to první čtvrtstoletí nového milénia skončí co nejlépe. A všem těm, kteří podléhají kouzlu dvojky na začátku letopočtu, přeji co nejefektivněji strávených jedenáct měsíců příprav co možná nejvíce sexy mediálních titulků. Na konci roku 2025 se určitě budou hodit i ty, ve kterých se to bude hemžit slovy jako čtvrtstoletí a pětadvacet.
