Dvakrát mysli, než se rozhodneš. V životě i na trzích

Kdybychom pečlivě promýšleli všechny předpoklady pro každé rozhodnutí, asi bychom se všichni potkali na jedné křižovatce bez semaforů nebo u jedné ledničky v obchodě. Náš život by byl žalostně neproduktivní. Jsou ale oblasti, ve kterých minimálně čas od času má smysl se ptát, jestli jsme to náhodou na první dobrou neposoudili špatně. A protože teď právě čtete text na Investičním webu, zůstanu u peněz. Co byste určitě neměli hned tesat do kamene, když vám to poprvé vytane na mysli?

• Že jsou bohatší lidé šťastnější. Nemusejí být. Také někdy pláčou. Tak si hned nevšímejte toho, že do hedvábných kapesníků ve stínu palmy u soukromého bazénu.
• Že lidé, kteří vypadají bohatě, jsou opravdu bohatí. Třeba jsou jenom hodně zadlužení. Hypotéky, leasingy a kreditky člověku nevidíte na očích.
• Že když je práce hotová, uspokojivý pocit vydrží. Což o to, on vydrží, ale jenom do chvíle, kdy vám někdo zadá něco dalšího.
• Že cizí názory nemají hodnotu. Jasně, vždycky mám pravdu. Ale jestli si to samé říkají všichni, přestává to fungovat.
• Že chceme jenom odpočívat. Až do první proleženiny.
• Že je opravdu výhodné koupit to, co je ve slevě. Kdo by odolal slevě na něco, co nikdy nepoužije, no ne?!
• Že naše první reakce je ta správná. Instinkt je skvělý rádce. Třeba forexoví tradeři o tom něco vědí.
• Že materiální zlepšení a pokrok přinesou trvalé štěstí. Třeba takové nové auto nebo větší dům, to jsou přece jenom samé radosti a starost žádná!
• Že finanční novináři rozumějí tomu, o čem píší. To máte jako s učiteli - kdo umí, umí, kdo neumí, učí. To bylo nefér. Ale jasně, kdybych investováním vydělal tolik, kolik bych potřeboval, tak bych dost možná nepsal. Nebo psal o něčem jiném.
• Že jednáme racionálně. Proto si třeba kupujeme nový mobil, když ten, co máme, v pohodě funguje.
• Že mlčení znamená souhlas. Třeba nás prostě jenom někdo umí kvalitně ignorovat.
• Že platit méně na daních je finančně prozíravé. Jistě, pro dobré účetní je součástí určité cechovní cti, aby klient platil co nejméně. Záleží ale na tom, jestli za ty (ne)zaplacené daně třeba něco od státu nečekáte.
• Že naše budoucí já nebude litovat peněz, které s radostí utrácí naše současné já. Budoucí já má přece neomezenou kreditní linku. Nebo ne?
• Že nám přátelé a rodina říkají čistou pravdu. Co na to říct.
• Že tak, jak si myslíme, že jsme vnímáni, opravdu jsme vnímáni. Já jsem třeba pohodář, bez nervů, mám sexy hlas a výborně tancuju.
• Že ti, kdo jsou nejdůraznější nebo nejvášnivější, mají nejspíše pravdu. Jistě, křik je měřítkem moudrosti.
• Že instinktivně víme, co nás učiní šťastnými. Sice nevíme, ale hlavní je, že si to myslíme. Proto si dáváme čtvrtý zákusek, plaveme se žraloky a o víkendu naháníme neznámý bílý prášek zlatými kreditkami po dobře chráněných displejích mobilních telefonů. A pak že není potřeba nový (větší) telefon (vizte výše)!
• Že náš život v budoucnu bude podobný tomu současnému. Jistě, protože změna prostě nikdy nepřijde. Nikdy. Fakt.
• Že naše vzpomínky jsou přesné. Proto taky všichni vyhráváme všechny hádky. I když vlastně, co existuje Google a každý ho máme v kapse, hádky trochu ztratily smysl. A co teprve umělá inteligence.

(A teď už trochu víc k těm investicím.)

• Že naše myšlení není ovlivněno euforií nebo zoufalstvím tržního davu. Jsme dokonale klidní a uvážliví investoři, nakupujeme levně a prodáváme draze. Nebo to aspoň tvrdíme na LinkedInu.
• Že se minulá výkonnost investice bude opakovat. Protože včerejší počasí taky určuje, jak bude za týden.
• Že se akcioví investoři zajímají o něco jiného než úrokové sazby a firemní zisky. Hlavně jim záleží na spravedlnosti a obecně dobru a zlu.
• Že skvělé firmy budou zároveň automaticky i skvělou investicí. Často ano, ale často také ne.
• Že nám poradci a zprostředkovatelé nabízejí ty investiční produkty nejv(ý)hodnější pro naši finanční budoucnost. Bohužel jen některým budu křivdit, když řeknu, že o provize jde až na prvním místě.
• Že sofistikované investiční produkty a strategie zajistí lepší výnosy. Pokud sofistikovaný znamená komplikovaný a drahý, tak rozhodně.
• Že mimořádný kariérní nebo investiční úspěch je pouze o talentu a tvrdé práci. Kdepak, štěstí nehraje roli!
• Že loňské pojistné krytí odpovídá současným potřebám. Tohle si rádi v praxi ověřují třeba lidé, kterým voda zatopí dům (omlouvám se za sarkasmus, jako majitel nuly domů si zkrátka bláhově myslím, že kdybych se posunul na jedničku, budu na pojištění myslet).
• Že kolektivní úsudek investorů, jehož výsledkem jsou ceny na trhu, je chybný. Určitě, celý svět se mýlí, jenom já mám pravdu. Ale to už jsem tu někde zmiňoval, nebo ne?
• Že lidé, kteří tvrdí, že překonávají trh, ho opravdu překonávají. A s nimi investují Santa Claus, Batman a velikonoční králík.
• Že budeme stejně dobře tolerovat riziko, až ceny akcií v našem portfoliu spadnou o 30 %. Klid zenového mistra ostatně tak trochu souvisí s tím, že ho netíží peníze na účtu.
• Že investiční experti v televizi mají ponětí o tom, co se bude dít. Kdyby ano, byli by na jachtě, ne ve studiu. To je trochu jako s těmi novináři.
• Že vysoké investiční náklady slibují něco mimořádného. Ano, za luxusní poplatek může přijít i luxusní zklamání.
• Že víme něco, co ostatní investoři nevědí. Máme přece exkluzivní informace. Třeba z Facebooku, CNBC nebo Investičního webu.

Co s penězi? Tohle je dvanáct úžasných věcí, které za ně můžete mít

Zdroj: Humble Dollar