Řecko ropnou velmocí? Možná se budeme ještě divit!
Podle nejnovějších informací Řekové disponují významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu. Hovoří se o více než 25 miliardách barelů.
Existují tajemství, která trápí historiky po mnoho generací. Jedním z nich je "řecký, neboli byzantinský oheň", zbraň, která v 9. a 10. století dokázala zapálit nepřátelské loďstvo. Návod na její výrobu se ztratil v 15. století a dodnes se odhaduje, z čeho se tento historický "napalm" vyráběl. Všichni badatelé se však shodují, že její významnou součástí musela být ropa, tedy "zemní olej".
Zdá se, že dnešní Řecko by rádo využilo něčeho podobného k umazání svého dluhu. To ovšem není předmětem následujících úvah. Podle nejnovějších informací totiž Řecko disponuje významnými zásobami ropy v pobřežním šelfu, hovoří se o více než 25 miliardách barelů. V současnosti se těžba ropy soustřeďuje na pár vrtů v oblasti Prinosu (zásoba asi až pět miliard barelů, z toho 2,5 miliardy vytěžitelných).
Milion barelů denně po 70 let
Žádný důkladnější geologický průzkum se až do roku 2008 neprováděl. A v roce 2010 tehdejší řecký ministr energetiky a životního prostředí Jannis Maniatis prohlásil, že víc než třináct let nebyl v průzkumu zásob řecké ropy učiněn žádný významný krok. Navíc bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu a jeho vicepremiér Theodoros Pangalos veřejně lhali o neexistenci ropných zásob.
Geologové i vysocí státní úředníci totiž disponovali mapami s potenciálními zásobami ropy v Egejském a Jónském moři a u Epiru a Peloponésu. Mohutná naleziště jsou zřejmě i na jih od Kréty, o ně se Řecko dělí s Egyptem a Libyí. Zda byla důvodem tohoto ignorování dostupných geologických podkladů řeckými vládními představiteli ochrana vlastních ropných nalezišť "pro horší časy", nebo neochota se tímto tématem zabývat, když byly a jsou k dispozici dodávky ropy ze zahraničí, lze jen těžko posoudit.
Z předpokládaných nových ložisek s 25 miliardami barelů ropy by Řecko bylo schopné těžit denně až milion barelů po 70 let. To je trojnásobek celkové řecké denní spotřeby. Jen hodnota současných ověřených zásob ropy a uhlí přitom představuje až 250 miliard eur, téměř dvojnásobek pomoci Řecku schválené nedávno eurozónou. To jen tak mimochodem.
Řecko-turecký spor o teritoriální vody
Z hlediska budoucnosti je asi nejnadějnější velké ložisko ropy mezi Krétou a Egyptem – odhady jsou velmi optimistické. A má ještě jednu velkou výhodu: leží daleko od teritoriálních vod Turecka. To nelze říct o potenciálních lokalitách v Egejském a Jónském moři. Podle odhadů by zásoby na východním pobřeží Řecka mohly pokrýt "až 50 procent řecké spotřeby", prohlásil bývalý řecký ministr průmyslu Evangelos Kulumbis.
Spory Řecka a Turecka o vlastní teritoriální vody jsou historické a mnohdy krvavé. Podle mezinárodního práva se rozdělení pobřežního šelfu definuje jako polovina vzdálenosti od hranic. Potíž spočívá v tom, že to platí pro vzdálenosti nad dvě stě námořních mil (1 852 metrů). Ostrovy v Egejském moři jsou přitom vzájemně na dohled, někdy i na dostřel.
Pokud by se tedy zásoby ropy v šelfu mezi oběma státy měly někdy v budoucnu těžit, předpokládá to nejspíše několik let perného diplomatického vyjednávání. Současná hospodářská situace Řecka z něho činí slabšího partnera, proto si asi na jakákoli jednání počkáme. Nelze ovšem ani vyloučit ofenzivnější přístup Turecka, které se bude snažit ze současné řecké krize získat co nejvíce.
Podivný postoj řecké vlády
Současná vlastní těžba (90. místo na světě) představuje asi 2,5 % z celkové řecké spotřeby ropy (35. místo na světě). Řecko však s ropou čile obchoduje, v jejím importu je na 25. a v exportu na 57. místě na světě. Tyto aktivity jsou však vlivem politické krize okolo íránského jaderného programu značně ohroženy. Proto by otevření ropných ložisek jižně od Kréty bylo mimořádným přínosem.
Postoj řecké vlády je však podivný. Loni jí Izrael a Rusko navrhly, že provedou na vlastní náklady testovací vrty. K těmto návrhům se však řecká vláda ani nevyjádřila. Podle vládních představ by měla být vytvořena nová společnost se stoprocentní státní účastí spolupracující při průzkumných a těžebních pracích s americkou firmou Halliburton. Již dnes však existuje egyptský projekt, na kterém se Řekové podílejí. Jde však o těžbu v egyptské části šelfu.
Řecko má v porovnání s Českem ještě jedno specifikum – podnebí. Většinu ropy spotřebuje doprava nebo průmysl; na rozdíl od střední Evropy je potřeba ropy (či jiných paliv) na vytápění minimální. Tato výhoda má výrazný sociální aspekt. Zastavení či omezení dodávek ropy je sice nepříjemné, ale zpravidla během zimních měsíců neohrožuje obyvatelstvo výpadkem topení, jako je tomu u nás.
Aktuality
